FINANČNÍ GRAMOTNOST:
Jak se připravit na stáří

Se zvyšujícím se věkem odchodu do důchodu a relativně nízkými, lépe řečeno - do budoucna nejistými - státními penzemi, stále větší množství lidí uvažuje o alternativních formách zajištění příjmů pro důchodový věk. Někteří lidé volí investice do nemovitostí, jiní spoří na termínovaných účtech, další využívají doplňkové penzijní spoření se státním příspěvkem a spousta lidí na stáří nemyslí vůbec.

Státní důchody jsou jistota, jak dlouho a jak vysoko?

Státní důchody se poskytují ze státního důchodového systému, který je průběžně financovaný. V praxi to znamená, že finanční prostředky, které se vyberou od pracujících a podnikatelů v rámci sociálního pojištění, směřují na důchodový účet, z něhož se vyplácí důchody. Státní důchodový účet přitom vykazuje dlouhodobě poměrně vysoké schodky v řádech desítek miliard korun ročně. Například v roce 2015 činil tento deficit 33,5 miliardy korun. Z hlediska toku financí pak jakékoliv zvýšení důchodů, je závislé na přísunu prostředků z jiných částí státního rozpočtu. Aktuálně činí důchod vyplácený ze státního systému průměrně 11.400 korun a ve vztahu k průměrné hrubé mzdě činí 43 %.

Spoření na důchod nebo investice

Spořit na stáří můžeme v podstatě jakýmkoliv způsobem. Můžeme využívat klasické formy spoření na spořicích či termínovaných účtech, nebo použít speciální druh spoření - doplňkové penzijní spoření, které stát podporuje jak státním příspěvkem, které činí až 2.760 korun (230 korun měsíčně), tak možností daňového odpočtu až 12.000 korun / rok, úspora na dani z příjmu tak činí až 1.800 korun za rok. Novinkou je možnost začít spořit v rámci doplňkového penzijního spoření hned po narození dítěte. Doposud byla věková hranice pro tento produkt 18 let. Je to ale vlastně pěkný paradox, že finančním produktem pro miminko, je ukládání prostředků na jeho důchod.

Naspořené prostředky si přitom nemusíme nechávat vyplácet v podobě pravidelných částek po dosažení důchodového věku, ale můžeme si je nechat vyplatit i jednorázově. Navíc v případě smrti se částka naspořená na účtu spoření stává předmětem dědictví, tudíž nepropadá státu.

Oproti spoření pak jiná část lidí upřednostňuje investice. Typickou investicí, která je vhodná i jako zajištění na důchod, jsou nemovitosti. Nemovitost, byť na hypotéku, kterou v produktivním věku splácíme, nám po vstupu do důchodu poslouží několika způsoby – jednak ji můžeme pronajmout, což je nemalý příjem sloužící jako přilepšení k důchodu, sami si pak můžeme pronajmout menší a levnější bydlení, nebo nemovitost můžeme prodat a tyto prostředky použít na zvýšení životního standardu.

Nejen příjmy, ale i výdaje

V souvislosti se zajištěním spokojeného stáří myslíme často jen na příjmy po vstupu do důchodu, ale nevěnujeme už takovou pozornost výdajům. Mnoho výdajů, které musíme vynakládat v souvislosti s dojížděním do práce, výkonem zaměstnání a zajištěním dalších potřeb, už jako penzisté vynakládat nemusíme. Pokud žijeme ve velkém bytě, kde jsme dříve žili s celou rodinou, můžeme, jak už jsme uvedli, byt vyměnit za menší. Současně bychom si měli po vstupu do penze udělat revizi finančních výdajů – náklady na bankovní služby, pojištění, telefony, internetové připojení apod., rozmyslet si, zda jsou tyto výdaje i nadále potřebné, nebo se bez některých služeb obejdeme.

DALŠÍ ČLÁNKY, RADY A NÁVODY NA TÉMA FINANČNÍ GRAMOTNOSTI NALEZNETE ZDE!