Šest let nestačilo, aby se stala rentabilní, nyní má začít vydělávat – předlužená EMTC ohlásila zahájení prodeje aplikace Lipa

Emitent se tímto krokem nejspíše snaží navodit dojem, že projekt Lipa Learning začne, v dohledné době, vydělávat. Podle experta na informační technologie, který si nepřál být jmenován, ani tento krok věřitelům návratnost jejich investic nezaručí. I kdyby si aplikaci zakoupilo 1 milión předplatitelů, dluhy, včetně úroků Bárta jen tak nesplatí.

Šestitýdenní lhůta na předložení řešení své neschopnosti splácet, společnosti EMTC neúprosně ubíhá. Během ní se její jednatel, Tomáš Bárta, rozhodl zahájit prodej aplikace Lipa Learning, na které, de facto, stojí a padá celý jeho dluhopisový program.

Vzhledem ke skutečnosti, že se někteří z investorů chystají podat návrh na insolvenci, má tento krok téměř šestileté zpoždění. Aplikace byla totiž uvedena již v roce 2013. Od té doby ale nedokázala být rentabilní. Namísto jejího překládání do devíti světových jazyků, jak se Bárta s oblibou chlubí, měl svoji invenci věnovat spíše tomu, aby byl o aplikaci zájem na konkrétním trhu – např. v ČR nebo USA a teprve poté usilovat o celosvětovou expanzi. Zvolil však, zcela nelogicky, opačný model, díky kterému jsou v ohrožení peníze stovek věřitelů.

Dá se navíc očekávat, že se Bárta pokusí o tzv. moratorium, tedy ochranu dlužníka před jeho věřiteli, o kterou může požádat insolvenční soud až na dobu tří měsíců. Problém je však v tom, že po celou tuto dobu nelze vyhlásit úpadek. Dlužník tak může, nebude-li vydáno předběžné opatření, fakticky dál nakládat s majetkem, tedy např. upřednostnit některé z věřitelů.

Tento druh protiprávního jednání přitom není, v rámci insolvenčního řízení, ničím neobvyklým. Mezi typické insolvenční kličky patří také započtení objektivně existujících pohledávek – splatné dlužníkovy pohledávky vůči nesplatným pohledávkám věřitele.

Podobné excesy lze řešit například odpůrčí žalobou na neúčinnost právního jednání nebo trestním oznámením. Zvýhodňuje-li dlužník některé věřitele před ostatními, může se také jednat o naplnění skutkové podstaty trestného činu zvýhodnění věřitele nebo poškození věřitele, které spadají do kategorie úpadkových trestných činů. Mezi další, obvyklé triky patří např. předložení neúplného nebo nepravdivého seznamu majetku či jeho přepisování na osoby blízké.

Paradoxem je, že mezi akcionáře emitenta patří také společnost Credit One a.s., která vlastní 10 % akcií. Dalšími 5 % disponuje společnost Coverage s.r.o., které je Bárta společníkem. Sám přitom vlastní 85 % akcií. Společnost Credit One a.s. se, přitom, sama specializuje na správu a vymáhání pohledávek, z nichž některé, údajně, sama vůči EMTC uplatňuje. Část věřitelů dokonce vyjádřila pochybnost, zda se jedná o reálné pohledávky, nebo pouze způsob, jak ze skupiny vyvést peníze, pokud by se emitent octl v insolvenci.

Větší průšvih než Zoot

Řešením se nejeví ani případná restrukturalizace. Její odsouhlasení věřiteli bývá, nezřídka kdy, Sofiinou volbou mezi nulovým vypořádáním pohledávek (konkurs) neb vypořádáním řádově v jednotkách %, jako tomu bylo u internetového obchodu Zoot. Zatímco však Zoot, kterému, v rámci procesu oddlužení, povolil soud reorganizaci, disponoval značným hmotným majetkem v podobě dosud neprodaného oblečení, Bártova EMTC může nabídnout pouze hypotetickou částku, na kterou byla jeho aplikace údajně oceněna. S každým dalším měsícem a rokem, kdy dochází k prudkému rozvoji informačních technologií, ale konkurence schopnost aplikace spíše klesá.

Věřitelům proto doporučujeme zvýšenou obezřetnost už jen s ohledem na skutečnost, že poměrná část z nich spadá do kategorie starších 55 let, tedy těsně před nebo již v důchodovém věku. Jak serveru Rizikkovedluhopisy.cz sdělil jeden z investorů, který se zúčastnil setkání věřitelů konaného 2. září v Kongresovém centru, složení bylo různorodé, nicméně 70 % byla starších 55 let, 20 % od 35 – 50 let a pouze cca 10 % do 35 let.

Co je to insolvenční řízení?

Pokud je emitent s výplatou výnosů v prodlení déle jak 30 dní a po dobu dalších 3 měsíců nebyl schopen svůj závazek plnit a zároveň má přinejmenším dva věřitele, lze proti němu podat návrh na insolvenci k Městskému soudu. Soudní poplatek za podání návrhu činí 2 000 Kč, a navíc je nutné složit jistotu ve výši 50 000 Kč, což při min. počtu dvou navrhovatelů činí 26 000 Kč na každého. Čím více navrhovatelů návrh podá, tím budou náklady nižší. Veškeré formuláře pro účely insolvenčního řízení naleznete pod tímto odkazem. Je však nutno počítat s tím, že insolvenční řízení může trvat i několik let a jeho výtěžek se pohybuje jen okolo 4 % z pohledávek tzv. nezajištěných věřitelů tedy těch, kteří nemají svou pohledávku zajištěnou nějakou formou zástavy k majetku dlužníka.

Jak správně investovat do firemních dluhopisů, na co si dát pozor, rady a varování před dalšími podezřelými emisemi dluhopisů spotřebitelé najdou na www.rizikovedluhopisy.cz