12. díl - K čemu jsou dobré peer-to-peer projekty

Sdílená ekonomika, nebo také peer to peer projekty jsou celosvětově na vzestupu. Netýká se to přitom pouze půjčování peněz, ale i dalších oblastí jako jsou pojištění, sdílení aut, směna valut, nebo ubytovacích služeb. Hlavním smyslem je poskytování, sdílení či výměna služeb přímo mezi lidmi, bez zprostředkovatelů.

Peer to peer projekty jsou na vzestupu

Peer to peer aplikace jako Uber a Liftago mají dle analýz na pražském trhu s osobní dopravou již podíl 10 až 15 %. Trh se sdíleným ubytováním, například Airbnb, zatím představuje pouze 1 % z celkové kapacity lůžek v ČR. Aplikace zprostředkovávající peer to peer půjčky by dle odhadů mohla do roku 2020 zprostředkovat půjčky až za 2 miliardy korun. Naopak jiným projektům na peer to peer platformě se až tak nedaří a některé dokonce zanikají. Takovou platformou byla i aplikace na směnu cizích měn mezi lidmi, která zanikla v létě tohoto roku.

P2P projekty se realizují nejčastěji v rámci internetových aplikací, kterým se říká P2P platformy. Díky těmto aplikacím se mohou lidé vzájemně kontaktovat, nabízet si své služby, nebo je naopak poptávat. Výhodou takto sdílených služeb je rychlost vyřízení a cena. Neplatíte totiž žádnému zprostředkovateli, ale pouze druhému člověku, s nímž jste si půjčku či obchod sjednali.

Jak fungují peer to peer půjčky

P2P půjčky se zajišťují a realizují poměrně snadno. Stačí navštívit příslušnou webovou stránku platformy (např. Bankerat, Zonky, Benefi) a vybrat si některý z úvěrů a jejich podmínek, které do aplikace vložil člověk, který půjčku nabízí. Žadatel projeví zájem o půjčku – P2P platforma posoudí jeho důvěryhodnost a schopnost splácet podobným způsobem, jakým to dělá banka. Poplatek za služby platformy je splatný až v okamžiku připsání peněz na účet dlužníka.

Naopak investování prostřednictvím platformy s sebou pro věřitele jistá rizika nese – zejména jde o riziko nesplácení úvěrů. Toto riziko je možné zásadně snížit jednak výběrem dlužníků a jednak diverzifikací: jako u všech investic platí, že sázky na jednu kartu se nevyplácejí. Na rozdíl od peněz uložených například na spořicím účtu, je také nutné počítat s omezenou likviditou této investice.

PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA:

Pan Aleš naspořil ve svém podnikání poměrně zajímavou částku finančních prostředků. Jelikož je chtěl nějakým způsobem zhodnotit, poohlédl se po různých spořicích a investičních produktech. Všechny spořicí účty, včetně termínovaných vkladů, však slibovaly Alešovi zhodnocení pouze kolem jednoho procenta. Proto se Aleš začal zajímat o tzv. peer to peer aplikace a konkrétně o možnost půjčení peněz prostřednictvím těchto platforem. Vše bez problémů vyřídil a zaregistroval se do systému. Následně nabídl celou částku za velmi přijatelný úrok zájemcům o půjčku. Půjčku následně poskytl hned prvnímu zájemci, který projevil zájem v rámci platformy. Aleš měl za hotovou věc, že vše je v pořádku a jeho prostředky jsou zajištěné a dlužník přísně zkontrolovaný. Po půl roce však dlužník přestal půjčku hradit. Aleš se snažil věc řešit v rámci provozovatele platformy, ale neúspěšně. Smlouvu má Aleš uzavřenou přímo s dlužníkem a tak se také musí vrácení na dlužníkovi domáhat napřímo, jakkoliv platforma, přes kterou půjčku realizoval, byla nápomocná a dodala všechny dokumenty. Aleš nejprve zkoušel částku vymoci po dobrém a zaslal dlužníkovi pět výzev k vrácení dlužných peněz, ale zcela bez reakce. Dozvěděl se pouze, že dlužníka postihla údajně těžká nemoc a tak má výrazně zhoršené možnosti půjčku vrátit.

Článek můžete dočíst v dnešních Lidových novinách v rámci velkého Kurzu rodinných financí. Lidové noviny si koupíte v trafice nebo v digitální čtečce zde: www.lidovenoviny.cz