17. listopad. Konec starých dobrých časů, nebo začátek nového života?

Období 17. listopadu je vždy obdobím kdy bilancujeme, jak se naše životy za těch posledních let změnily, jak jsme využili příležitosti, které nám doba přinesla a co jsme případně ztratili. Celá tato doba je obdobím naplněných či méně naplněných nadějí a přání. 

Je zvláštní, jak to, co pro nás bylo dříve něčím normálním a reálným, je dnes už tak vzdáleným. Banka byla v době před 28 a více lety jen spořitelnou, kde si lidé ukládali úspory na vkladní knížky. Jiný význam pro většinu obyvatel neměla. Banky neposkytovaly služby jaké známe dnes a lidé je v podstatě ani nepotřebovali. Všechny platy se vyplácely tzv. na ruku a během měsíce se buď utratily, nebo uspořily a odnesly na svou vkladní knížku. Jaký to je rozdíl proti současnosti, kdy můžeme využívat stovky bankovních služeb. Uspořené částky nemusíme jen ukládat na účet, ale můžeme je investovat, nakupovat komodity, cenné papíry, dluhopisy. Nebo můžeme prostě jen šetřit na nové auto, které si pak jdeme do obchodu normálně koupit.

17. listopad roku 1989 se stal vyvrcholením celkového vývoje tehdejšího režimu i vývoje ekonomiky a myšlení lidí. Můžeme připomenout, že společenské změny se u nás uskutečnily téměř nejpozději ze všech tehdejších socialistických zemí. V době našeho 17. listopadu už byly zborcené režimy v Polsku, Maďarsku, Bulharsku a dokonce i v takové zemi jako NDR, která měla velmi tuhý, vojenský režim. Čekalo se tak jen na příležitost ke změnám i u nás. Události na Národní třídě ukázaly, že režim je v podstatě bezradný a policejní akce, která nejen že režim nezachránila, dokonce urychlila vývoj událostí. Všem rozumně uvažujícím lidem bylo jasné, že režim takový, jaký byl, se nedá už zachránit. Ani by nemohl existovat izolovaně v jednom státě. Československo ani jiný socialistický stát nebyl Sovětský svaz v roce 1917.

Ať už někteří pociťují události 17. listopadu roku 1989 jako konec starých dobrých časů, a někteří jako počátek nového, lepšího období, nechme jim jejich názor a pohled. Každý lidský život, každý příběh, každá životní cesta je originální a neopakovatelná. To co je pro všechny lidi společné je nutnost sžít se s novými poměry a hlavně novými možnostmi. Přizpůsobit se. Někomu to šlo lépe, někomu hůře, což je dáno i povahou lidí. Nejmladší generace už bere současný stav jako něco normálního. Pro ně už jsou hypermarkety, cestování, vzdělávání, široký výběr zboží něco co je standardní a běžné.

Naše ohlédnutí za státním svátkem a jeho významem můžeme uzavřít tak, že 17. listopad byl skutečně začátkem nového života a nových časů a to i pro ty, kteří se s ním nikdy nesmířili. I oni se naučili žít svým způsobem, využívat výhod nového systému a prostě dál žít. Buďme rádi, že žijeme v relativně bohaté, bezpečné a svobodné části světa a tuto výhodu využijme pro budování svých vlastních "malých" životů, šťastného života své rodiny, k pozitivnímu náhledu na svůj život i budoucnost.