Příslovím proti šmejdům..s pomocí knihy Konec finančních negramotů v Čechách


24. 02. 2016  00:53     Redakce BP     komentáře (0)

STŘEDEČNÍ SERIÁL - KONEC FINANČNÍCH NEGRAMOTŮ V ČECHÁCH: Na věci "zadarmo" si dávejte setsekramentský pozor. To zadarmo se vám totiž může pěkně prodražit - Nejste přeci tak bohatí, aby jste si kupovali levné věci. ČTĚTE DÁLE!

Příslovím proti šmejdům..s pomocí knihy Konec finančních negramotů v Čechách




A to není samozřejmě vše. Právě tzv. věcí a produktů zdarma využívají, tolik známí šmejdi. Lákají staré a nemocné lidi na výlety a obědy zdarma, aby je pak na místě v podstatě okradli a podvedli. Vnutí pak těmto lidem, kteří se nemohou bránit předražené produkty, na jejichž nákup se tito lidé často i zadlužují. Nejhorší na tom je, že předražené produkty nemají ani zlomek hodnoty a využitelnosti, v porovnání s cenou, kterou lidé za tyto věci zaplatí. Vždy když dostanete do schránky pozvánku na výlet a oběd zdarma, vzpomeňte si na následující přísloví...

Nejsem tak bohatý, abych si kupoval levné věci – aneb pozor na služby a nabídky zadarmo, mohou se pořádně prodražit. Za výlet nebo oběd „zdarma“ jsme zranitelnější, méně pozorní a zároveň ochotnější si koupit nesmysl v hodnotě pár korun za několik tisíc. V tomto případě neplatí ono klasické české: „Hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere“, nýbrž nám automaticky musí naskočit jiná přísloví, která nás takříkajíc ochrání před sebou samými: „Zadarmo ani kuře nehrabe“ či „pečení holubi nelítají do huby“. Takže vůči šmejdům platí jediná efektivní taktika – nikam nechodit ani nejezdit. Pokud to udělají nakonec všichni, máme vyhráno. Nulová poptávka vždy znamená i nulovou nabídku. Když nám totiž někdo dává něco zadarmo, je na místě se zamyslet, proč to dělá, jaké má úmysly, nepřehlédli jsme něco, nevzniká nám z toho jiný závazek či nějaká jiná povinnost? To platí samo sebou i o různých benefitech, které šmejdi nabízejí, a rozdávají přímo na samotných předváděcích akcích, od slev, až po několikadenní zájezdy. Vězte, že ty krásné fotky alpských hotelů jsou na 99 % pouze ilustrační. A nejde tu jen o věci zdarma, bonusy a dárečky.

Když vidíme v obchodě slevu 90 %, musíme se logicky ptát, jak je to možné, jaké jsou důvody a stálo to někdy vůbec tu původní přeškrtnutou cenu? Bohužel ale „lidé více věří očím než uším“, a proto tyto strategie vycházejí a jsou stále naneštěstí působivé.

Když něco, co se prodává na více místech od více výrobců, takže to lze snadno porovnávat, stojí neskutečně málo, mělo by to být pro nás zneklidňující úplně stejně, jako když je něco předražené. Třeba je to v pořádku. Spíše to ale může být nabídka podvodníka, který chce naše peníze, ale vybrané zboží vůbec nemá. Někdy to poznáme i tak, že cena jinak drahého zboží, osciluje těsně pod 5 000 korunami, což je hranice trestného činu (jakkoliv se dnes už škoda sčítá). Když dané zboží ale skutečně existuje a je opravdu až podezřele levné, můžeme také narazit na kradenou věc. A u té platí stejné pravidlo o poptávce a nabídce. Pokud se naučíme svodům na nepřiměřeně a neadekvátně levné věci odolat, snižujeme tím pravděpodobnost vlastního okradení a následného rychlého prodeje pod cenou někomu, kdo takové počestné předsevzetí, na rozdíl od nás, ještě neučinil.

Co je psáno, to je dáno – aneb nevěřme ústním příslibům a jednostrannému vychvalování, ostatně výstižně to řekl teolog, spisovatel, mystik a biskup Svatý František Sáleský: „Na kapku medu se chytí více much, než na sud octa.“ Podstatné je to, co je obsahem smlouvy, všeobecných obchodních podmínek (VOP) a dalších dokumentů. Když přijde na spor, nikoho, respektive náš soudní systém, nezajímá, jakže to bylo na začátku – „i malý kaz má často velké následky“ – kdo koho přivedl v omyl, kdo co komu slíbil, ale jaký dokument je podpisem obou stran závazný a směrodatný. Smutné na tom všem je, že přes 70 % Čechů přiznává, že nečtou ani smlouvy, které podepisují, natož další dokumenty, případně tyto informace jen tak zběžně projdou. Jaká je ale skutečnost a kolik lidí se chová takto lehkovážně a nepřizná se k tomu, se ani nechce domýšlet.

Líná huba, holé neštěstí – aneb nebát se zeptat, když je něco nesrozumitelné. Není hloupých otázek, ale maximálně nekompetentních odpovědí. A bát se ptát jen proto, že za mnou stojí fronta netrpělivých a spěchajících zákazníků – naší reakcí může být i modifikace přísloví „hned se ani pes nevyse…“ – je velkou chybou, která může vyústit v podpis nevýhodné smlouvy a zjištění reálného stavu v lepším případě doma, v horším, při zaslání prvního vyúčtování či faktury. Na rozdíl od soukromého či pracovního života zde neplatí přísloví „kdo se moc ptá, moc se dozví“, ale spíše jedno čínské „zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec, nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život“ nebo dánské „je lepší se dvakrát zeptat než jednou zabloudit“ či latinské „lepší než jednou chybit – dvakrát i třikrát se zeptat“. Shrnuto, podtrženo platí parafráze slov V. I. Lenina – ptát se, ptát se, ptát se. A poté, co dostaneme odpověď, tak zase – ověřovat, ověřovat, ověřovat.



Příslovím proti šmejdům..s pomocí knihy Konec finančních negramotů v Čechách

Diskutovat (0)


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více