1. díl - Jak si vybrat banku? Aneb vše o bankovních účtech

Bankovní účet jste si mohli na začátku roku 2016 zřídit na více než 5 100 pobočkách tuzemských bank. Již několik let lze navíc založit účet u některých bank přes internet, bez nutnosti návštěvy pobočky. Nejdůležitější otázkou zůstává, jaký účet a u jaké banky zvolit. Každá banka tvrdí, že právě ona je ta nejlepší a nejvýhodnější na trhu. Výběr banky je přitom nejen racionální, ale pro mnoho lidí i pocitovou záležitostí. Lidé při výběru banky totiž neposuzují jen tvrdá data, jako je cena, úroky či poplatky, ale jsou také ovlivněni reklamou či celkovou image banky. Některé banky nabízejí nulový poplatek za vedení účtu, ale mimo to zpoplatňují jednotlivé úkony (příkaz k úhradě, zřízení inkasa apod.), nebo požadují splnění nějaké podmínky. Univerzální ideální banka pro všechny neexistuje. Vybírat banku musí klient dle toho, jaký je, co od ní očekává a co od ní bude vyžadovat.

Vybírat banku bychom neměli bez konkrétních informací, které získáme přímo na pobočce banky, nebo v rámci internetových porovnávačů, které dokážou podle zadaných kritérií porovnat nabídky účtů různých bank. Čerpat lze i z komentářů a testů bankovních účtů, nebo z výstupů soutěží, které se zabývají hodnocením účtů bank. Tyto informace bychom však měli třídit a odlišovat seriózní a objektivní informace, od těch subjektivních (například uživatelské recenze). Na začátku bychom si měli stanovit priority požadavků, které budeme po bance chtít: budeme požadovat bezplatný účet a pouze základní služby s ním spojené nebo preferujeme banku s velkou hustotou bankomatů a poboček? Hledáme banku s nejpřehlednějším internetovým bankovnictvím nebo banku s nejvýhodnějším úvěrem?

Výběr také vychází z toho, kým jsme. Jinou banku bude preferovat podnikatel vkládající denně hotovost na pobočce a jinou banku například student. Pokud jsme osoby se zdravotním postižením, budeme hledat banku, která má pobočky s bezbariérovým vstupem a prostředím nebo má pro tuto skupinu lidí přizpůsobené internetové bankovnictví. Rozdíl je také v tom, zda budeme aktivním klientem, který bude často využívat možností a funkčností účtu, nebo klientem pasivním, který si pouze nechá na účet posílat výplatu.

REÁLNÝ PŘÍBĚH KLIENTA:

Petr si na vlastní kůži vyzkoušel skutečně podivný poplatek související s vedením běžného účtu. Když mu zemřel tatínek, měl spoustu starostí spojených se zařizováním pohřbu, vyřizováním pozůstalosti. Tatínek Petra měl zřízen běžný účet, kam mu chodil důchod. Po smrti tatínka bylo vyplácení důchodu zastaveno a tak tento účet zůstal bez využití. Petr ho chtěl zrušit, ale banka jeho žádost zamítla s tím, že se musí čekat až do pravomocného rozhodnutí o vypořádání dědictví. Řízení o dědictví trvalo déle než rok. A za tuto dobu uplatnila banka nárok na úhradu poplatku za vedení účtu zemřelého klienta. Jednalo se o několik tisíc korun, které musel Petr zaplatit bance. Banka přitom po celou dobu neměla s účtem žádné starosti. Účet byl neaktivní, nechodily na něj žádné finanční prostředky a ani z něj nebylo (ani nemohlo být) nic vypláceno.Pikantní na celém příběhu je, že tatínek Petra neměl žádný majetek a Petr v podstatě už ze svého platil i jeho pohřeb. 

Článek můžete dočíst v dnešních Lidových novinách v rámci velkého Kurzu rodinných financí. Lidové noviny si koupíte v trafice nebo v digitální čtečce zde: www.lidovenoviny.cz