2. díl - Jak zacházet s debetní a kreditní kartou. Pozor na rizika

Kreditní nebo debetní karta, není to jedno? Oběma se přece dá platit. Jedno to tedy určitě není. Karty sice vypadají stejně, ale zcela jiné je to, co představují a k čemu slouží. Nerozlišování mezi kreditní a debetní kartou vás může stát tisíce korun zbytečných nákladů.

Rozdíl mezi debetní a kreditní kartou

Debetní karta je nástroj spojený s běžným účtem klienta, jejímž prostřednictvím utrácíte prostředky ze svého běžného účtu. Kdežto kreditní karta je druh úvěru. S ní utrácíte prostředky banky v rámci schváleného limitu. Půjčené peníze bance následně splácíte. Právě s kreditní kartou jsou spojena pravidla, která bychom měli dodržovat, aby její používání mělo smysl.

Jak používat kreditní kartu

Kreditní karta (přesněji úvěrová karta) je úvěrový produkt. Banka vám předem schválí úvěrový limit, tedy limit útraty, kterou můžete kreditní kartou realizovat. A vy můžete platit. S kreditní kartou je na rozdíl od jiných druhů úvěrů spojena jedna velká výhoda. Tou je tzv. bezúročné období, které se pohybuje od 40 do 60 dnů a v rámci kterého, když úvěr do poslední koruny splatíte, banka vám nebude účtovat úroky, které jsou jinak ve srovnání se spotřebitelskými úvěry vysoké. Úroková sazba se pohybuje nejčastěji od 14 do 26 % ročně. Pro srovnání, u spotřebitelských úvěrů to je v rozmezí od 6 do 16 % ročně. Klientům bank přitom dělá největší problém včas si vzpomenout na to, že mají úvěr splatit, nebo to prostě nestihnou. Některé banky nabízejí službu upozornění klienta na konec bezúročného období, zároveň si můžete nastavit inkaso, které zajistí včasné splacení vyčerpané částky. Kromě toho můžete při platbě kreditkou získávat různé slevy či část peněz zpět.

I přesto kreditní karta není pro každého. Pokud nechcete sledovat, kdy máte splácet úvěr v rámci bezúročného období, nebo se bojíte zbytečného utrácení, ke kterému karta vybízí, nemá cenu kreditní kartu zřizovat.

REÁLNÝ PŘÍBĚH OBYČEJNÉHO ČLOVĚKA:

Jiří s Romanou hospodaří jako partneři ve společné domácnosti. Každý z nich disponuje debetní kartou, kterou jim banka vydala k obsluhování jejich běžného účtu. Jiří s Romanou se vydali jednoho dne do své banky, aby vyřídili změnu své adresy po přestěhování do jiného bydliště. V bance jim pracovník mimochodem nabídl i zřízení kreditní karty. Podle poskytnutých informací budou moci Jiří s Romanou touto novou kartou hradit nákupy, utrácet a používat ji místo své původní karty. Pokud budou navíc hodně utrácet, zvýší se jim i bonusy a výhody. Jednou z výhod je například připsání 1% z útraty na jejich běžný účet. Ostatní důležité informace zanikly v množství popisovaných výhod.

Jiří s Romanou pochopili, že existuje nějaké bezúročné období, ale předpokládali, že se o vše postará banka tak, aby žádné úroky nebo poplatky hradit nemuseli. Ve svém nadšení si ani pozorně nepročetli smlouvu ke zřízení kreditní karty ani obchodní podmínky banky související s tímto produktem. Kartu začali velmi často používat. Když potřebovala Romana hotovost, vybrala si kreditní kartou hotovost z bankomatu. 

Článek můžete dočíst v dnešních Lidových novinách v rámci velkého Kurzu rodinných financí. Lidové noviny si koupíte v trafice nebo v digitální čtečce zde: www.lidovenoviny.cz