Nespat na vavřínech – aneb lidská společnost se vyvíjí. Co bylo pokládáno za znalostní normu včera, už dnes nestačí a zítra bude považováno za nevzdělanost. Co bude vlastně spadat ve výhledu do standardní a očekávané gramotnosti u obyčejného člověka? Nároky se neustále zvyšují. Dříve platilo, že za gramotnou osobu se považuje ten, kdo umí číst, psát a počítat. Dnes musí umět pracovat s počítačem, znát minimálně jeden cizí jazyk slovem i písmem, mít řidičský průkaz a tak dále. A jak to bude zítra, pozítří, v budoucnu? Například počítače v dnešní době už umějí ovládat i malé děti a od mala jsou součástí jejich života moderní komunikační technologie. Je to tak ale správně? Kde to může skončit? A nepotlačuje se tím zdravý selský rozum a intuice, kterými se naši předci, bez počítačů a dalších pomocníků, řídili a které jsou dnes na vedlejší koleji? Neskončí to nakonec tak, že budeme všichni znát tři světové jazyky, ale sociální inteligence bude na bodě mrazu, že budeme mít každý vysokoškolské vzdělání, ale sečtělost a přirozenou inteligenci aby pohledal, že hravě zvládneme na počítačích vytvářet složité projekty, ale nebudeme schopni ručně napsat obyčejné přání od srdce, že dokážeme komunikovat se stovkami přátel přes sociální sítě, a dokonce naráz, ale nebudeme si umět porozumět ani mezi nejbližšími v rodině? Snad ne, pevně v to doufám.
Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!