Aktualizováno – deset procent výnosů z úspor každého důchodce ve prospěch pojišťovny vyplácející penze???

Jde totiž o velmi podstatnou informaci a klíčovou charakteristiku celého nově vznikajícího systému. Jak to? Tím, že je vstup do II. pilíře dobrovolný, dává všem lidem možnost volby, jestli se spolehnou jen na stát (I. průběžný pilíř), jestli se bude na důchod připojišťovat pod dohledem státu a kuratelou penzijních fondů v právě vznikajícím druhém pilíři, anebo jestli využije možnost penzijního připojištění (III. pilíř). Čtvrtou možností, o které se moc často nemluví, ale z podstaty věci existuje jaksi samozřejmě, je spořit si na důchod po vlastní ose na některém z velmi dobře úročených (a zákonem pojištěných) spořicích nebo termínovaných produktů bank či jiných finančních institucí.

Výhoda čtvrtého zmíněného způsobu je bezesporu ta, že dává střadateli absolutní svobodu. Kolik si bude spořit, jak dlouho si bude spořit, kdy si peníze vybere a v jakém poměru (Najednou? Po měsíčních částkách? Po letech?) a co s nimi udělá. To totiž v druhém pilíři penzijního systému nepůjde (člověk si po skončené spořicí fáze, tedy v době odchodu do důchodu, zvolí buď výplatu doživotní anuity, anebo výplatu z peněz rozpočítané renty po dobu příštích 20 let). Pokud by se střadatel rozhodl pro individuální způsob šetření na postproduktivní věk s využitím spořicího nebo termínovaného vkladu, měl by zároveň ještě jednu jistotu – a sice že se veškeré získané úroky od prvního dne až do konce života (či do konce vlastnictví spořicího / termínovaného vkladu) se, po odečtení příslušné daně, samozřejmě, připíšou jen a pouze na jeho účet. Z dosud zveřejněných informací o důchodové reformě na stránkách vlády, ministerstva financí ani ministerstva práce a sociálních věcí nám podobná záruka od penzijních fondů – která je mimochodem naprosto elementárním vlastností všech standardních finančních produktů – nevyplývala dostatečně zřetelně, což v nás vzbuzovalo určité pochybnosti. Měli jsme totiž obavu o to, aby při přípravě důchodové reformy „někdo“ omylem nezapomněl na nutnost zhodnocovat naspořené peníze penzistům i po jejich odchodu do důchodu.

A proto jsme se obrátili na Ministerstvo financí ČR a nechali si tyto důležité pasáže s informacemi o svobodě nakládání s naspořenými prostředky a o zhodnocování naspořených peněz i po „odchodu do důchodu“ vysvětlit. Na otázky nám velmi ochotně odpověděl pan Radek Ležatka z Oddělení komunikace MF ČR. Otázky a odpovědi přetiskujeme.

.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

OTÁZKA 1. Pokud si střadatel zvolí výplatu doživotní penze, popřípadě doživotní penze s pozůstalostní výplatou, může své rozhodnutí po několika letech korigovat (např. z důvodu objevivších se zdravotních komplikací)?

Radek Ležatka: V případě, že byla uzavřena pojistná smlouva o pojištění důchodu, ve které je sjednána doživotní penze, a tato byla zaregistrována v Centrálním registru smluv, není možná změna na starobní důchod na určitou dobu. K domu doplňujeme, že prostředky účastníka lze z II. pilíře převést pouze na jednu pojistnou smlouvu o pojištění důchodu a od pojistné smlouvy o pojištění důchodu, která byla zaregistrována v Centrálním registru smluv, nemůže pojišťovna ani pojistník odstoupit, vypovědět ji ani uzavřít dohodu o jejím skončení.

OTÁZKA 2. Pokud si střadatel zvolí po dosažení důchodového věku vyplácení anuity nebo renty z naspořených prostředků, úročí se tyto jeho prostředky i nadále po dosažení důchodového věku? Tzn. co se děje se stále nabíhajícími úroky z naspořené částky na účtu střadatele po dosažení důchodového věku střadatele?

Radek Ležatka: Je třeba odlišovat spořící fázi a výplatní fázi důchodového spoření. Účastník důchodového spoření musí po skončení spořící fáze použít naspořené prostředky pouze k nákupu důchodového pojištění. U výplatní fáze není pojmově možné hovořit o úrocích, protože se realizuje na bázi pojištění. U jím vybrané životní pojišťovny, která bude mít oprávnění provozovat dané odvětví, si zvolí buď doživotní anuitu, kdy lze sjednat i pozůstalostní důchod, nebo si zvolí důchod na dobu 20 let. Důchod je pak pojišťovnou vyplácen v pravidelných měsíčních splátkách doživotně nebo v případě důchodu na dobu 20 let po stanovenou dobu, a to v dohodnutém termínu. Vyplácený důchod se bude valorizovat na základě podmínek stanovených prováděcím předpisem. Pojišťovna bude dále povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec valorizace.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

.

To, že člověk nemůže svobodně volit, kdy a jak si prostředky vybere, bylo známo dopředu, a je to i celkem logické. Když se stát do organizace systému pro několik milionů lidí pustí, alespoň nějakou jistotu pro vykonávající instituce – penzijní fondy – musí garantovat. Nemusíme tím souhlasit, ale šlo o jasně deklarovanou vlastnost nového systému. Nic proti.

Z odpovědi na otázku č. 2 pro nás ale znovu nebylo úplně srozumitelné, jak se bude po odchodu do důchodu objem naspořených peněz zhodnocovat, respektive jak se toto zhodnocení promítne do navyšování částek, které pojišťovna (jakožto správce střadatelových peněz) vyplácí z těchto naspořených peněz. Jde totiž o to, že tyto peníze má dál k dispozici, může je dál investovat a tím pádem na nich vydělávat. Poslali jsme proto panu Ležatkovi další dva upřesňující dotazy:

.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

OTÁZKA 1. Dejme tomu, že po skončení spořicí fáze mám na účtu II. pilíře naspořeno 1.136.982 Kč. Rozhodnu se pro výplatu renty po dobu 20 let. Jak přesně bude vypočtena částka (postup), kterou budu měsíčně pobírat?

Radek Ležatka: Pojišťovna částku jednorázového pojistného rozpočte podle daného počtu měsíců se zohledněním povinnosti zvyšování vypláceného důchodu, dané v prováděcím předpisu MPSV (v přípravě) a se zohledněním nákladů pojišťovny na výplatu důchodu. Vyplácené splátky důchodu se mohou dále v průběhu doby navyšovat ještě podle aktuálně dosahovaných výnosů (viz odpověď na druhou otázku).

OTÁZKA 2. Budou ty peníze, ze kterých se mi bude po 20 let vyplácet renta, po tuto dobu vyplácení nějak zhodnocovány? A pokud ano, tak jak?

Radek Ležatka: Prostředky převedené jako jednorázové pojistné se v průběhu doby zhodnocují; je to součástí pojistněmatematických metod používaných při výpočtu důchodu. Podmínka použití výnosů z investování aktiv k navýšení důchodu, kterou stanovuje zákon, jde nad rámec těchto pojistněmatematických výpočtů. Pojišťovna bude povinna nejméně 90 % výnosů z investování aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy vytvořené k závazkům z pojištění důchodu, každoročně použít k navýšení vyplácených důchodů nad rámec valorizace. Vyplácený důchod se bude valorizovat na základě podmínek stanovených prováděcím předpisem, který bude připravovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

_ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _

.

Že se prostředky dále zhodnocují, je jasné. Jsou přeci na finančním trhu a pojišťovna je může použít k dalším investicím. Proto jsme si oddychli, když jsme zjistili, že se prostředky dále zhodnocují a toto zhodnocení, bude použito k navyšování výplat penze. Co nás ale zarazilo, že toto navyšování vyplácených dávek důchodcům bude jen částečné! Bude totiž probíhat v každém roce POUZE O 90 PROCENT obdržených úroků. „Z komplikovaných odpovědí MF jsem nabyl dojmu, že tak elementární věc, jako je pokračování zhodnocování nastřádaných peněz lidí a to po celou dobu vyplácení, zase tak elementární není. Nedivím se pak lidem, že penzijní reformě nevěří či ji nerozumí. Trochu mi to připomíná reakce sira Humphreyho v seriálu Jistě, pane ministře. Proč jde například jen o 90%?...“ řekl k tomu Patrik Nacher, provozovatel webu www.bankovnipoplatky.com.

To, že je reforma velmi komplikovaná a lidé ji nerozumí, potvrdil i dnes zveřejněný průzkum STEM/MARK pro společnost Fincentrum z října 2011 a února 2012.

Problém je v tom, že těch 10 procent ze zhodnocení, které každým rokem zůstane ve „spárech“ fondů, obírá poctivého střadatele o vyplacené peníze, o budoucí výnosy – tato suma může velmi snadno představovat několik jednotky až desítky tisíc korun. Máme-li v době odchodu do důchodu na účtu dva miliony (díky reálnému růstu, inflaci, a každoročnímu zhodnocování se k podobné nominální sumě za 30 let pobytu v systému můžeme bez problémů „prošetřit“ i v případě průměrné mzdy), a pokud by například roční zhodnocení činilo 3 %, mělo by penzistovi jen na úrocích připlout dalších 60 tisíc Kč. Reálně by však díky existenci ustanovení o „minimálně 90 procentech“ (více by asi dobrovolně vyplácel jen málokterý fond) na účtu přistálo pouze 54 tisíc Kč. 

Tématu penzijní reforma se budeme i nadále věnovat. Modelový výpočet s porovnáním spoření na důchod v II. pilíři systému na straně jedné a s využitím individuálního spořicího či termínovaného vkladu na straně druhé vám představíme v druhém díle našeho seriálu o penzích.

.

AKTUALIZACE - UPŘESŇUJÍCÍ VYJÁDŘENÍ MFČR (Jakub Haas):

"Pokud se týká nákladů spojených se vznikem pojistné smlouvy o pojištění důchodu a výplatou důchodu, tyto náklady se hradí z pojistného s omezením podle § 18 odst. 3 a 5 zákona, přičemž o provozních nákladech se zmiňuje § 23 tak, že se vedou odděleně od ostatních nákladů. Jejich výše, resp. způsob výpočtu, se zveřejněňuje podle § 24.
.
Důchod bude pravidelně zvyšován podle § 18 odst. 2, což je garantované zhodnocování vypláceného důchodu. Když pojišťovna uzavírá smlouvu, musí pojistné a pojistné plnění stanovit s ohledem na to, k čemu se zavázala, a na základě těchto parametrů vypočítat technickou rezervu. U rezervotvorných pojištění se výše pojistného snižuje o garantovaný výnos, tj. o technickou úrokovou míru. Tu nelze v průběhu doby pojištění měnit. Když pojišťovna nedosáhne výnosu, ke kterému se zavázala, musí vytvořit další technickou rezervu, kterou tento rozdíl vykryje. Z techniky pojištění tak vyplývá, že garantovaný výnos nelze v průběhu doby pojištění měnit. Proto změna garantované valorizace může platit pouze pro nově uzavřené smlouvy.
.
Co se týká podílů na výnosech, pak tyto jdou nad rámec garantovaného zhodnocení, tj. v daném případě valorizace. Proto se zákonem v § 22 odst. 1 stanoví, že nejméně 90% výnosů se musí vrátit účastníkům. Provozování pojištění vyžaduje značný kapitál vložený akcionáři, který nemůže zůstat nezhodnocován, resp. umrtven. Navíc oněch 10 % nutí pojišťovnu k dostatečně velkému pojistnému kmeni.
.
Pojišťovna zahrnuje do výpočtu pojistného plnění i úmrtnost. Pokud dojde k navýšení míry dožití, klesne výše doživotního důchodu. Při příznivější úmrtnosti by tak pojišťovna dosáhla přebytku na pojistném. Aby tento přebytek nespadal do výnosu pojišťovny, musí pojišťovna podle § 22 odst. 2 tento přebytek opět použít ve prospěch účastníků. "