Analýza bankovních poplatků MPO:
Jak je to s názvoslovím?

Metodika:

Pro účely analýzy názvosloví budeme porovnávat sazebníky vybraného vzorku bank působících v České republice. V souvislosti s dalšími částmi analýzy bankovních poplatků a rovněž pro účely pozdějšího komplexního srovnání zahrneme do našeho vzorku tuto šestici bank:

.

V souvislosti se stanoveným cílem této analýzy – větší přehlednost, srozumitelnost a vzájemnou porovnatelnost bankovních služeb a produktů - považujeme za stěžejní zkoumat sazebníky poplatků nejen z hlediska jejich obsahu a zvoleného názvosloví, ale také z hlediska struktury a formy prezentace uvedených bankovních poplatků. Volba souhrnných oblastí poplatků, jejich pořadí a zejména umístění konkrétních položek v rámci struktury sazebníku může významně ovlivnit celkovou přehlednost a srozumitelnost. Zejména pak potřebuje-li klient porovnat daný poplatek mezi několika bankovními domy současně. V takovém případě se může potýkat nejen s odlišným pojmenováním ale i obtížným dohledáváním jednotlivých položek poplatků v rámci sazebníků několika různých bank.

Při analýze jsme vycházeli ze sazebníků pro obchodní klientelu (menší a střední podniky, právnické osoby) platných pro měsíc listopad roku 2011 a sazebníky pro retail klientelu.

Hlavní zjištění:

Přestože hlavní výstupy této kapitoly vycházejí převážně z poznatků spojených se sazebníky pro firemní klientelu, jak jsme v průběhu analýzy zjistili, odlišnosti mezi sazebníky retailové a firemní klientely jsou u většiny bank minimální, případně vychází pouze z odlišné nabídky produktů (sazebníky firem obsahují navíc poplatky za bankovní záruky, dokumentární inkasa apod.). Struktura navrženého ideálního sazebníku tak může být lehce aplikovatelná i na retailovou klientelu (s odstraněním položek přímo souvisejících s činností podniku – dokumentární platby, bankovní záruky atd.).

Podrobná analýza převážně firemních sazebníků šesti vybraných českých bank, kterou jsme se zabývali, poukázala na různorodý přístup nejen v oblasti názvosloví, ale také struktury, řazení jednotlivých oblastí poplatků či formálních náležitostech sazebníků (umístění data platnosti, vizuální prezentace poplatků v sazebníku, míra přehlednosti atd.).

První odchylky jsme zaznamenali v souvislosti s umístěním a označením běžných ale i spořicích produktů (tzn. spořicích a termínovaných účtů). Některé banky uvádí běžné účty spolu se spořicími produkty v rámci jedné oblasti poplatků (Česká spořitelna, ČSOB, Raiffeisenbank), naprostá většina zbylých bank mezi běžnými a spořicími produkty rozlišují a uvádějí je zcela samostatně například s příznačným názvem „Spoření a investování“ (Komerční banka).

Poplatky přímého bankovnictví zpracovávají banky opět různě. Odlišný přístup pozorujeme zejména ve slovním označení oblasti poplatků. „Přímé“ versus „Elektronické“ bankovnictví je v jednom případě užito jako synonymum (ČSOB), ve druhém případě je elektronické bankovnictví prezentováno jako součást přímého bankovnictví (Raiffeisenbank). V této oblasti je tedy třeba srovnatelného členění a jednotného názvu kategorie poplatků. Vedle různého pojmenování se banky liší také ve formě prezentace poplatků, konkrétně pak v přehlednosti (souhrnné tabulky s možností srovnání versus individuální tabulky za sebou). U poplatků platebního styku dávají některé banky přednost možným způsobům provedení platební operace - poplatky jsou uvedeny za relevantní „nástroj“ (internetové bankovnictví, osobně na pobočce aj.), jiné bankovní instituce upřednostňují kombinaci platebního úkonu a zvoleného typu běžného účtu. Klient si tak může porovnat nákladovost daného úkonu ve vztahu k nabízeným typům běžných účtů.

Nepříliš výrazných rozdílů v názvosloví dosahují banky například u platebních karet. Odlišný pohled bank ale vidíme ve struktuře a zařazení jednotlivých poplatků. Většina bankovních domů uvádí v příslušné kapitole jejich kompletní výčet, v některých případech jsou však uvedeny jen základní poplatky spojené s kartami, zbylé jsou pak řazeny do dalších kapitol sazebníku, např. mezi poplatky platebního styku (ČS). Různý obsah kategorií poplatků můžeme vidět také v oblasti úvěrů (úvěrových produktů). Jedna ze sledovaných bank začleňuje do oblasti úvěrů také kreditní kartu (ČSOB), polovina z šesti bank uvádí spolu s poplatky za úvěry také bankovní záruky (Komerční banka, GE Money Bank a Raiffeisenbank).

Vedle zkoumání obecných skupin poplatků a jejich označení jsme porovnali také základní zpoplatněné položky – konkrétní poplatky. Zde se výrazné odlišnosti příliš neobjevují, ve většině případů je označení srozumitelné a logicky označuje cenu za daný úkon / službu. Přesto uvádíme níže několik případů odlišného označení bankovního poplatku, a to včetně navrhovaného jednotného pojmenování.

Tabulka 1

Tabulka 2

Tabulka 3