Analýza bankovních poplatků pro MPO - jaké jsou hlavní závěry?

Porovnání s mateřskými bankami

Přístupy tuzemských bank a jejich mateřských bank ke stanovování výše bankovních poplatků jsou poměrně různorodé. Poměrně jednoznačný výstup jsme získali porovnáním výnosů z poplatků s celkovými výnosy bank. Procentuální hodnota tohoto ukazatele je ve většině českých bank na srovnatelné nebo nižší úrovni než u mateřských bank v zahraničí. Lze tedy prohlásit, že zahraniční banky sytí své celkové výnosy bankovními poplatky ve větší míře než české banky. Toto zjištění se týká výlučně podílu výnosů z poplatků na celkových výnosech bank, nikoli vlastní struktury bankovních poplatků, jejíž zkoumání by pro porovnání výše poplatků v ČR a zahraničí bylo v jistém ohledu užitečnější.

.

U ostatních ukazatelů jsme pozorovali nepříliš jednotný přístup bank v rámci skupiny. Lze prohlásit, že ve třech případech z pěti je u českých bank podíl výnosů z poplatků a výnosů z úroků vyšší než u mateřských bank (Česká spořitelna, ČSOB a UniCredit Bank). A to přesto, že úroková marže je u nás vyšší než v zemích mateřských bank. Můžeme také prohlásit, že část výnosů, která pochází přímo od klientů, je v případě výše zmíněných bank sycena z bankovních poplatků ve větší míře než u jejich mateřských bank. Výjimkou však byla Komerční banka, u které jsme zaznamenali nižší podíl výnosů z poplatků na výnosech z úroků než u její mateřské banky Société Générale, u Raiffeisenbank byl tento podíl na srovnatelné úrovni. Z tohoto zjištění však nelze vyvodit, že výše poplatků u těchto bank je vyšší než v zemích mateřských bank. Podíváme-li se totiž na strukturu výnosů u těchto tří bank, zjistíme, že pouze v případě České spořitelny je podíl čistých výnosů z poplatků na celkových výnosech vyšší než u mateřské banky (ČS 28%, ERSTE GB 25%). Srovnáme-li navíc čisté výnosy z poplatků a čisté výnosy z úroků, pouze v jednom z pěti případů bude tento podíl vyšší u české banky než u mateřské banky (Česká spořitelna).

.

SOUTĚŽTE S S BP.COM A EQUA BANK O APPLE IPAD 2!

.

Zohlednění velikosti a celkové ziskovosti bank v souvislosti s výší výnosů z bankovních poplatků jsme hodnotili také prostřednictvím podílu výnosů z poplatků na celkových aktivech a zisku. Výsledné procentuální hodnoty neprokázaly přímou souvislost mezi velikostí banky a nastavenou výší poplatků (výnosů z poplatků). Banky s nejnižšími celkovými aktivy měly ve srovnání s ostatními bankami daleko vyšší podíl výnosů z poplatků na celkových aktivech (RBI) a naopak. V případě tuzemských bank se však prokázalo o něco lepší využití celkových aktiv (průměrná rentabilita 1,3 %) k získání výnosů z poplatků než u mateřských bank v zahraničí (průměrná rentabilita 1,1 %). Odlišný přístup tuzemských bank jsme zaznamenali také v případě podílu výnosů z poplatků na celkovém zisku. U sledovaných bank v tuzemsku hrají tyto výnosy v hodnotě konečného zisku méně významnou roli než v zahraničí, hodnota výnosů z poplatků je ve dvou případech nižší než celkový zisk, u ostatních bank se výnosy blíží hodnotě zisku nebo ji lehce převyšují. U zahraničních bank hrají výnosy z poplatků ve vztahu k zisku významnější roli, ve většině případů totiž převyšují zisk několikanásobně.

Nákladovost zahraničního platebního styku

Výše poplatků za příchozí europlatby a příchozí inkasní SEPA platby je v ČR větší než v zahraničí. Z hlediska exportního charakteru české ekonomiky se přitom právě tyto typy plateb jeví jako nejdůležitější. Vztáhneme-li jejich výši k HDP na hlavu, můžeme to samé prohlásit i o odchozích europlatbách a SEPA platbách nad 50.000,- euro.

Vztáhneme-li výši poplatků za všechny sledované typy zahraničních plateb k HDP na hlavu, ukáže se výše poplatků v ČR jako vyšší než v zahraničí. Podobně můžeme prohlásit příchozí zahraniční platby v českých bankách za dražší než v zahraničí, vztáhneme-li jejich výši k celkovým výnosům bank z poplatků a provizí.

.

ZKROŤTE POPLATKY S POMOCÍ NAŠEHO KALKULÁTORU POPLATKŮ!

.

Bankovní poplatky za zahraniční platby jsou samotnými podnikateli vnímány jako nutné zlo, někteří podnikatelé se snaží tento problém řešit tím, že si založí účet v zahraničí, např. v Německu nebo na Slovensku. Jako problematická přitom není primárně vnímána výše poplatků, ale realizační čas plateb. Povědomost o europlatbách a SEPA platbách není vysoká. V souvislosti s realizací zahraničních plateb je jako větší problém vnímáno měnové riziko.

Růst bankovních poplatků a inflace

Nárůst výnosů z bankovních poplatků v ČR byl v poslední dekádě výrazně vyšší než nárůst inflace. Mezi lety 2000 – 2010 byl zaznamenán téměř 123% nárůst ve výši výnosů z bankovních poplatků za celý bankovní sektor. Porovnáme-li toto číslo s růstem inflace ve sledovaných letech, zjistíme, že díky inflaci zaznamenáváme v nárustu cen zboží celkový nárůst o přibližně 42 %. Lze tedy prohlásit, že celkový nárůst výnosů z poplatků ve sledovaném období je přibližně třikrát větší než nárůst cen.

v Belgii byl ve stejném období zaznamenán 23% pokles, v Itálii mezi lety 2005 – 2010 34% nárůst. Zatímco výše výnosů z bankovních poplatků v ČR na počátku dekády prudce rostla, v Belgii byl v tomto období zaznamenán pokles. Mezi lety 2004 a 2007 rostly výnosy z poplatků ve všech třech sledovaných zemích, po roce 2008 již výnosy rostly jen v Čechách. V roce 2009 se v Itálii podobně jako v ČR výnosy z poplatků opět zvýšily, zatímco v Belgii přetrval pokles.

.

DEVIZOVÁ KALKULAČKA - MĚNÍTE PENÍZE? PAK JEN TADY!

.

Vývoj výše výnosů z bankovních poplatků za celý bankovní sektor v ČR je charakterizován odlišným trendem než v jiných sledovaných zemích. Na rozdíl od jiných zemí nebyl v ČR mezi lety 2000 – 2010 zaznamenán meziroční pokles ve výnosech z bankovních poplatků, výjimkou je rok 2008, kdy byl relativní meziroční nárůst ve výnosech nižší než míra inflace. V první polovině dekády v ČR kolísal jak relativní meziroční nárůst výnosů, tak míra inflace, v roce 2005 a 2009 byl relativní nárůst poplatků téměř identický s mírou inflace a nelze tedy hovořit o skutečném meziročním relativním nárůstu. V roce 2008 byl relativní meziroční nárůst výnosů z bankovních poplatků výrazně nižší (0,75%) než míra inflace (6,3%), lze tedy dokonce hovořit o relativním meziročním poklesu výnosů z bankovních poplatků. V případě Belgie pozorujeme relativní stabilní míru inflace. Mezi lety 2004 a 2007 byl zaznamenán meziroční relativní nárůst výnosů z bankovních poplatků, který vždy překročil aktuální míru inflace, v ostatních letech byl však zaznamenán absolutní meziroční pokles. V Itálii překročil relativní meziroční nárůst výše bankovních poplatků mírů inflace v letech 2004 – 2005 a v letech 2009 - 2010. V roce 2007 překročil výnos z bankovních poplatků (2,23%) míru inflace jen nepatrně (1,8%).