Analýza MPO - nákladovost obchodníků při akceptaci platebních karet

Metodika:

Sběr potřebných dat byl proveden v listopadu 2011 a to na základě:

• aktivního oslovování firem, které jsou členy profesních asociací a komor, s kterými agentura Datank dlouhodobě spolupracuje,
• mystery shoppingu, a to přímým oslovováním bank s jasně definovanou poptávkou pořízení platebních terminálů,
• oficiálním dotazem na tisková a marketingová oddělení sledovaných bank,
• sledováním a porovnáváním bankovních ceníků.

Hlavní zjištění:

V České republice se počet plateb kartou v provozovnách obchodníků za posledních pět let více než zdvojnásobil a je proto zřejmé, že využívání plateb kartou stále stoupá. V současnosti v České republice plně uspokojí zájemce o platební terminál z čtyřiceti čtyř bank a zahraničních bankovních poboček jen největší pětice z nich – Česká spořitelna, UniCredit Bank, Raiffeisenbank, ČSOB a Komerční banka. GE Money tuto službu neposkytuje.

Uvedené banky standardně nabízejí přijímání karet Visa, MasterCard, Maestro a pro bonitnější klienty terminály pro Diners Club, JCB a American Express. Podmínky zřízení platebních terminálů jsou velmi podobné, nicméně nastavení smluvních podmínek mezi bankou a provozovatelem je velmi individuální. Všechny banky nabízejí různou škálu platebních terminálů včetně plného servisu při pořízení, jako je instalace a zaškolení personálu.

.

Pořizovací náklady platebního terminálu jsou nízké až nulové, pro jeho provoz však většina bank vyžaduje minimální měsíční obrat na terminále. Výše tzv. disážia, tedy provize, kterou musí obchodník za každou bezhotovostní platbu uhradit bance, se nastavuje především podle počtu transakcí a průměrné výše platby. Provize pro platby kartami MasterCard či Visa se u malých obchodníků mohou pohybovat kolem 5 %, avšak s rostoucím obratem úhrad prostřednictvím platebního terminálu se provize snižuje až k 1,5 % (pokud se měsíční objem plateb pohybuje okolo 20 mil Kč). U karet Diners club či American Express je provize mezi 3 – 4 % bez ohledu na výši průměrné platby či celkového objemu. Pro malé obchodníky se tak platební terminál vyplatí pouze v případě, že prodávají sortiment s vyšší marží.

.

Přesné údaje za používání platebních terminálů v zahraničí se nepodařilo získat. Lze však pracovat předpokladem, že výše poplatků za platby kartou je v zahraničí výrazně nižší. Evropská komise se dokonce v tomto ohledu snaží chránit malé a střední podnikatele. Podle evropského svazu obchodu EuroCommerce by společnosti, které platby zprostředkovávají, byly stále ziskové, pokud by za každou platbu místo procentuální sazby (MIF – Multilateral intechange fee) byl poplatek 1 evropský cent.

.

Evropská komise proto vyvinula úsilí snížit obchodníkům i spotřebitelům náklady za úhrady plateb kartou – tato snaha však nebyla namířena proti bankám, ale zpracovatelským společnostem. V roce 2009 bylo se společností MasterCard dosaženo dohody na průměrném poplatku 0,3 % pro kreditní a 0,2 % pro debetní karty. V ten samý rok bylo dosaženo obdobné dohody se společností Visa Europe.