Analýza MPO:
Klíčová doporučení a východiska

Východiska

• Některé bankovní poplatky jsou regulovány zákonem, např. vklad v hotovosti, vztahy podnikatelů s bankami jsou však definovány spíše obecnějšími formulacemi a bez konkrétního finančního rozpětí, které je ponecháno na smluvních podmínkách mezi oběma subjekty.
• Velký počet malých podnikatelů raději vůbec nevyužívá podnikatelský účet a své veškeré bankovní operace realizuje prostřednictvím svého osobního účtu, rozdíl prakticky spočívá jen ve způsobu zdanění úrokových příjmů.
• Ze struktury bankovních výnosů prakticky nevyplývá vyšší poplatkové zatížení tuzemských podnikatelů, přestože celková suma výnosů z poplatků v minulých letech rostla výrazně rychleji než ve vyspělé Evropě.
• Lze důvodně předpokládat, že mateřské banky našich největších finančních ústavů těží daleko více z transakční aktivity svých klientů a z vyspělejších služeb související s operacemi s cennými papíry.
• Přeshraniční platby zejména v zemích eurozóny jsou svázané legislativními podmínkami, které způsobují rozdíly mezi těmito státy a ČR, přestože si podnikatelé dokázali s tímto problémem poradit, způsobuje další administrativně finanční zatížení s dopadem na jejich mezinárodní konkurenceschopnost.

Hlavní vzkazy k cílovým skupinám

Téma: a) Růst bankovních poplatků a inflace

Klíčové sdělení:

Výnosy z poplatků rostou v tuzemsku stále rychleji než inflace, vyšší aktivita firem i retailu by měla přinést pokles jednotkových cen poplatků.

Typ média:

Termín:

Podpůrné informace:

Výše bankovní poplatků v ČR v posledních deseti letech téměř nepřetržitě rostla. Mezi lety 2000 – 2010 byl zaznamenán téměř 123% nárůst ve výši výnosů z bankovních poplatků za celý bankovní sektor. Na rozdíl od sledovaných zemí eurozóny nebyl navíc v ČR mezi lety 2000 – 2010 zaznamenán meziroční pokles ve výnosech z bankovních poplatků. S výjimkou roku 2008, kdy byl meziroční nárůst ve výnosech nižší než míra inflace, tak české banky vydělaly na bankovních poplatcích v poslední dekádě každý rok vždy více než v roce předcházejícím.

.

Téma: b)  Nákladovost zahraničního platebního styku

Klíčové sdělení:

Podnikatelé hledají alternativní cesty, jak převádět peníze ze zahraničí i do něj. Dobré příklady si zaslouží pozornost médií i samotných podnikatelů.

Typ média:

Podnikatelské tituly, podnikatelské servery

Termín:

Podpůrné informace:

Rozdílná struktura bankovních poplatků bank v ČR a jejich mateřských bank se dobře ukazuje např. výši poplatků za zahraniční platby. Bankovní poplatky za zahraniční platby jsou přitom samotnými podnikateli v ČR vnímány jako spíše nutnost, než závažný problém.

Někteří podnikatelé přirovnávají počínání bank k počínání telefonních operátorů. Jeden z podnikatelů, které jsme oslovili v rámci kvalitativního výzkumu, uvedl: „ … poplatky za zahraniční platby jsou ve srovnání s vyspělými evropskými státy vyšší, to je jako s telefony“.  Někdy se podnikatelé dokonce snaží situaci vyřešit tím, že si otevřou účet u některé z bank v sousedních zemích, které jsou součástí eurozóny.

.

Jako problematická není podnikateli primárně vnímána výše poplatků, ale spíše realizační čas plateb. Větší nebezpečí představuje pro podnikatele spíše měnové riziko, jak je vidět např. z následujícího vyjádření jiného podnikatele „… poplatky mi sice vadí, ty tuzemské taky, ale naši firmu to nepoloží. Horší je to s kurzy...“.

.

Výši poplatků za zahraniční platby jsme proto podrobili analýze. Zjištěné údaje víceméně odpovídají vnímání podnikatelů. Absolutní výše poplatků za příchozí i odchozí platby ze zemí nebo do zemí mimo eurozónu nebo v rámci eurozóny v jiné měně než euro je v ČR srovnatelná se zahraničím. Poplatky za příchozí europlatby a příchozí inkasní SEPA platby jsou v ČR větší než v zahraničí, vztáhneme-li jejich výši k HDP na hlavu, můžeme to samé prohlásit i o odchozích europlatbách a SEPA platbách nad 50.000,- euro. Přitom se ukazuje, že tyto platby představují pro české podnikatele relativně neznámé pojmy.

Téma: c)      Nákladovost obchodníků

Klíčové sdělení:

Banky nemají pro stanovení poplatku za platbu kartou u obchodníků přesná pravidla, je třeba neustále porovnávat nabídku na trhu, která se může lišit i v různých pobočkách.

Typ média:

Termín:

Podpůrné informace:

Podobně se rozdílná struktura bankovních poplatků v ČR projevuje i v případě poplatků spojených s využíváním platebních terminálů. Provize za platby platebními kartami se u malých obchodníků v ČR mohou pohybovat až kolem 5 %, avšak s rostoucím obratem úhrad prostřednictvím platebního terminálu se provize snižuje až k 1,5 % (pokud se měsíční objem plateb pohybuje okolo 20 mil Kč). U karet Diners club či American Express je většinou provize mezi 3 – 4 % bez ohledu na výši průměrné platby či celkového objemu.

.

Přesné údaje za používání platebních terminálů v zahraničí se nepodařilo získat. Lze však pracovat předpokladem, že výše poplatků za platby kartou je v zahraničí nižší. Evropská komise se dokonce v tomto ohledu snaží chránit malé a střední podnikatele. Podle evropského svazu obchodu EuroCommerce by společnosti, které platby zprostředkovávají, byly stále ziskové, pokud by za každou platbu místo procentuální sazby (MIF – Multilateral intechange fee) byl poplatek 1 evropský cent. Evropská komise proto vyvinula úsilí snížit obchodníkům i spotřebitelům náklady za úhrady plateb kartou – tato snaha však nebyla namířena proti bankám, ale zpracovatelským společnostem. V roce 2009 bylo se společností MasterCard dosaženo dohody na průměrném poplatku 0,3 % pro kreditní a 0,2 % pro debetní karty. V ten samý rok bylo dosaženo obdobné dohody se společností Visa Europe.