ANALÝZA NESPLÁCENÝCH DLUHŮ V ČR:
 Nejméně problémoví dlužníci jsou na Zlínsku, Vysočině a Olomoucku

• Největší šanci na získání dlužné částky mají věřitelé ve Středočeském kraji, v Praze a na Vysočině.

• Naopak nejhůře se dluhy vymáhají z dlužníků na Ústecku.

• Dlužníci v chudších krajích jsou mnohdy statisticky spolehlivější než v ekonomicky silných regionech.

Půjčky spojené s provozem a financováním domácnosti nezvládají splácet hlavně dlužníci z Ústeckého, Karlovarského a Libereckého kraje. Naopak nejméně se do problémů se splácením dluhů dostávají lidé ze Zlínska, Vysočiny a Olomouckého kraje. Vyplývá to z unikátní analýzy inkasní společnosti M.B.A. Finance, která zjišťuje, z jakých krajů se s ohledem na počet obyvatel rekrutuje nejvíce problematických dlužníků a jaká je úspěšnost vymožení dluhu (viz grafy). Analýza vychází z dat o 540 tisících dlužníků, kteří se dostali do problémů se splácením a věřitelům dluží za výdaje spojené s chodem domácnosti, tedy za energie, telekomunikační služby, pojištění a bankovní financování.

„U věřitelů na Ústecku je třikrát větší pravděpodobnost, že se dostanou do problémů se splácením, než kdyby pocházeli z Vysočiny nebo Zlínského kraje,“ shrnuje statistiku Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance, která patří mezi největší tuzemské společnosti spravující pohledávky.

Nejvyšší úspěšnost při vymáhání dluhů je u Středočechů a Pražanů

Pokud domácnost přestane platit, šance na úhradu dluhu se významně liší: zatímco u některých dluhů je úspěšnost 10procentní, u jiných to je 80 procent. Češi v tomto ohledu patří mezi evropský podprůměr, vyplývá z mezinárodního srovnání M.B.A. Finance.

  Největší šanci na získání dlužné částky mají věřitelé ve Středočeském kraji, v Praze a na Vysočině (viz graf): „Tam se úspěšnost vymožení dluhu dostává výrazně nad průměr. Naopak nejhůře se dluhy vymáhají z dlužníků na Ústecku, kde je úspěšnost značně podprůměrná,“ rekapituluje zkušenosti z praxe Jakub Zetek.

O splacení dluhu bez asistence soudů a exekutorů rozhoduje kromě výše dluhu a životní situace dlužníka zejména ochota situaci řešit mimosoudní dohodou. „Čím více informaci nám sdělí, tím lépe můžeme navrhnout řešení, a to i pro velmi vysoké dlužné částky. Dlužník ale musí chtít spolupracovat, a hlavně dohodu dodržovat: Pouze třetina tuzemských dlužníků dohodnutý splátkový kalendář dodržuje,“ dodává Jakub Zetek.

Bohatým se v některých krajích nechce platit dluhy

Analýza a zkušenosti společnosti M.B.A. Finance navíc ukazují, že neplatí nutně předpoklad, že z ekonomicky slabších krajů se automaticky rekrutují problémoví neplatiči. „Jsou chudší kraje, například Zlínský, Vysočina nebo Olomoucký, kde své závazky lidé plní. Ukazatel nesplacených dluhů je tam hodně pod republikovým průměrem. Naproti tomu v některých bohatších krajích, typicky Plzeňském nebo Praze, je počet neplatičů překvapivě vyšší,“ shrnuje statistiku Jakub Zetek.

Ve většině případů se lidé dostanou do dluhů kvůli neochotě platební neschopnost řešit. „Na dlužníky ochotné dluh uhradit funguje vstřícné a hlavně lidské chování. V praxi to znamená realisticky navrhnout splátkový kalendář a s dlužníky pravidelně komunikovat. Pokud ale dlužník problém řešit nechce či nedodržuje splátkový kalendář, je žaloba nevyhnutelná,“ vysvětluje Jakub Zetek.

Vyhýbat se dohodě a nechat vše na soudech se ale nedoporučuje. Náklady spojené s vymáháním dluhu se pak navýší až o desítky tisíc korun za honorář advokátů, soudní poplatky a náklady exekučního řízení. „Mimosoudní řešení dluhu umožňuje vzájemnou dohodu mezi věřitelem a dlužníkem. V případě exekuce se ale již dlužníka nikdo na nic neptá a zabavuje se maximum možného, protože příležitost se dohodnout dlužník propásnul,“ uzavírá Jakub Zetek, provozní ředitel společnosti M.B.A. Finance.