Analýza ziskovosti bank v ČR bez bankovních poplatků - 1. díl:
Česká spořitelna

 

Pozn. autora: Text nemá v žádném případě ambici sloužit jako podklad k výzvám požadujícím regulaci bankovního podnikání. Bankovní trh se, stejně jako jiné trhy, řídí zákonem nabídky a poptávky. A pokud bankovní klienti poptávají služby bank, které aplikují poplatkovou politiku, a to i když mají možnost volit banky s minimálními či nulovými poplatky, neexistuje jediný racionální důvod pro regulaci. K čemu chránit spotřebitele, který svým iracionálním jednáním prezentuje, že o to vlastně nestojí?   Položme si jednoduchou otázku: Proč banky trvají na vybírání bankovních poplatků? Protože jinak by pro ně bylo financování jejich činnosti mnohem náročnější, obzvláště pak při současné nákladovosti. Diverzifikace bankovních výnosů nejen že snižuje rizikovost výnosu, ale přináší vítaný příjem bankovní kasy. Připravili jsme pro vás unikátní materiál, který dokládá, jak zásadní jsou pro hospodaření našich bank výnosy z bankovních poplatků a provizí. O výsledcích ziskovosti čtyř největších bank v ČR jsme vás informovali v tomto článku - https://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-na-bpcom-jak-by-si-vedly-nase-banky-bez-poplatku-10891.html. Nyní se hlouběji podíváme do jednotlivých bank. V tomto 1. díle to bude Česká spořitelna.  

Jak by si ale vedly české banky bez výnosů z bankovních poplatků a provizí?

Cílem materiálu je provést analýzu hospodaření českých bank se zaměřením na neúrokové výnosy – bankovní poplatky a provize, a to u subjektů řazených do velké bankovní čtyřky: České spořitelny, Komerční banky, Československé obchodní banky, a UniCredit Bank. Ukážeme, jak si tyto banky v posledních osmi letech vedly co se aktiv, diverzifikace výnosů a zisků týče, stejně jako to, jak by tyto subjekty obstály ve světě bez výnosů z bankovních poplatků a provizí. Mohly by si naše banky dovolit udržet současnou úroveň podnikání? Podívejme se na odpověď.

Poznámka k metodologii

  Při výpočtech budeme vycházet z finančních výkazů jednotlivých bank, veřejně dostupných na internetových stránkách bankovních ústavů. V případech, kdy došlo k úpravě hodnot ve finančních výkazech za předchozí roky, jsme se tyto změny snažili podchytit a promítnout do souboru našich dat. U každé ze čtyř analyzovaných bank jsou v subkapitole a) údaje o aktivech banky, bilanční sumě v miliardách Kč. Statistika ukazuje vliv banky: prostředky, jejichž správou může banka generovat výnosy a zisky. V subkapitole b) naleznete tabulku, která podává pohled na podíly jednotlivých typů výnosů na provozních výnosech. Aby nedošlo ke zkreslení (například finančními operacemi), zjednodušíme proměnnou „provozní výnosy“ na prostý součet úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí. Z toho bude možné vyčíst, zda banka používá svoje aktiva spíše na tvorbu úrokových výnosů, tj. výnosů, které by měly být stěžejním pilířem bankovního podnikání, nebo zda (a jak výrazně) si přilepšuje poplatkovými výnosy. Zajímavé bude i zjištění, jak se tyto proměnné vyvíjejí v čase. Další část subkapitoly pak nabídne srovnávací pohled zisku po zdanění a čistých výnosů z poplatků a provizí (které tvoří součást báze pro profit banky). Podkapitola c) pak přinese to nejdůležitější, a sice hypotetický pohled na svět bez bankovních poplatků. Ukáže se, jak by banky dokázaly pokrývat svoje současné náklady bez příspěvku čistých výnosů z bankovních poplatků a provizí. Pro toto srovnání vezmeme v úvahu údaje o zisku za účetní období před zdaněním, čímž se vyhneme zkreslení způsobenému srážením daně (navíc nelze odečítat nezdaněnou část výnosů – poplatky – od zdaněného zisku). V grafu budou vyobrazeny hodnoty skutečného nezdaněného zisku a zisku před zdaněním očištěného o poplatkové výnosy, na pravé ose pak v procentech vyjádřený pokles zisku bez bankovních poplatků ve srovnání s tím skutečným.

 

ČESKÁ SPOŘITELNA

Česká spořitelna je stabilním subjektem na českém bankovním trhu, její kořeny sahají až do roku 1825 (Spořitelna česká). V roce 1992 na dlouholetou tradici navázala akciová společnost Česká spořitelna. Po vstupu zahraničních vlastníků je banka od roku 2000 členem nadnárodního koncernu Erste Group, předního poskytovatele finančních služeb ve střední a východní Evropě. Banka je titulována jako nejvýznamnější na českém trhu (ačkoliv ji v sumě obhospodařovaných aktiv v roce 2009 předčila ČSOB), obsluhuje přes 5 milionů klientů.

a) Aktiva banky

Při pohledu na graf číslo 1 je patrné, že loňský rok byl ve sledovaném období prvním, kdy banka meziročně nezvyšovala stav aktiv ve své správě, což zapříčinily úbytek hodnoty finančních aktiv a rezervy a opravné položky k úvěrům a pohledávkám, obojí korespondující s finanční krizí.  

b) Hospodaření banky reálné

Pokud se podíváme na graf č. 2 a provozní výnosy (pro zjednodušení: provozní výnos = čistý úrokový výnos + čistý výnos z poplatků a provizí) České spořitelny v uplynulých 8 letech, vidíme, že se kontinuálně zvyšují. V minulém roce banka na úrokových výnosech vydělala 30,99 miliardy Kč, na výnosech z poplatků a provizí 11,4 miliardy.   Tabulka č. 1 – Zdroj: www.bankovnipoplatky.com - vlastní výpočty z finančních výkazů ČS, a.s.   Tabulka číslo 1 ukazuje relativní podíly čistých úrokových, respektive čistých poplatkových výnosů na provozních výnosech. Role neúrokových výnosů na provozních výnosech dosáhla maxima v roce 2003, od té doby klesá. V roce 2009 došlo meziročně k mírnému obrácení trendu a váha poplatkových výnosů vzrostla na necelých 27 %.   Na grafu číslo 3 je vidět, jak se měnily poplatkové výnosy a zisk banky po zdanění. Poplatkové výnosy se zvyšují až na 11,4 miliardy Kč v roce 2009. Zdaněný zisk rostl až do roku 2008, kdy dosáhl na 15,7 miliardy Kč. V roce 2009 však banka především kvůli opravným položkám k toxickým aktivům čelila více než 25% poklesu zisku, a ten se téměř vyrovnal vybraným čistým vybraným poplatkům.  

c) Hospodaření banky bez výnosů z bankovních poplatků a provizí

Nyní se podívejme, jak by se bance vedlo bez poplatkových výnosů. Pokud by Česká spořitelna ročně utržila o několik miliard korun méně, logicky by se snížil prostor pro zisk. Vezmeme-li v úvahu zisk před zdaněním (neobsahuje vliv daňových změn), propad by byl mezi 63,7 % (rok 2004) a 78,5 procenty (rok 2002). V roce 2008 by zisk poklesl o 78,3 procenta, v roce 2009 pak o tři čtvrtiny (75,1 %). Z grafu je však patrná zajímavá skutečnost. Česká spořitelna by dokázala profinancovat své náklady i bez výnosů z bankovních poplatků a provizí. A co víc, stále by realizovala velmi služné zisky v řádku miliard Kč, v roce 2009 by nezdaněný zisk činil 3,78 miliardy Kč.