Analýza ziskovosti bank v ČR bez bankovních poplatků - 2. díl:
Komerční banka

Pozn. autora: Text nemá v žádném případě ambici sloužit jako podklad k výzvám požadujícím regulaci bankovního podnikání. Bankovní trh se, stejně jako jiné trhy, řídí zákonem nabídky a poptávky. A pokud bankovní klienti poptávají služby bank, které aplikují poplatkovou politiku, a to i když mají možnost volit banky s minimálními či nulovými poplatky, neexistuje jediný racionální důvod pro regulaci. K čemu chránit spotřebitele, který svým iracionálním jednáním prezentuje, že o to vlastně nestojí?   Položme si jednoduchou otázku: Proč banky trvají na vybírání bankovních poplatků? Protože jinak by pro ně bylo financování jejich činnosti mnohem náročnější, obzvláště pak při současné nákladovosti. Diverzifikace bankovních výnosů nejen že snižuje rizikovost výnosu, ale přináší vítaný příjem bankovní kasy. Připravili jsme pro vás unikátní materiál, který dokládá, jak zásadní jsou pro hospodaření našich bank výnosy z bankovních poplatků a provizí. O výsledcích ziskovosti čtyř největších bank v ČR jsme vás informovali v tomto článku - https://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-na-bpcom-jak-by-si-vedly-nase-banky-bez-poplatku-10891.html. Nyní se hlouběji podíváme do jednotlivých bank. V tomto 2. díle to bude Komerční banka.

Poznámka k metodologii

Při výpočtech budeme vycházet z finančních výkazů jednotlivých bank, veřejně dostupných na internetových stránkách bankovních ústavů. V případech, kdy došlo k úpravě hodnot ve finančních výkazech za předchozí roky, jsme se tyto změny snažili podchytit a promítnout do souboru našich dat. U každé ze čtyř analyzovaných bank jsou v subkapitole a) údaje o aktivech banky, bilanční sumě v miliardách Kč. Statistika ukazuje vliv banky: prostředky, jejichž správou může banka generovat výnosy a zisky. V subkapitole b) naleznete tabulku, která podává pohled na podíly jednotlivých typů výnosů na provozních výnosech. Aby nedošlo ke zkreslení (například finančními operacemi), zjednodušíme proměnnou „provozní výnosy“ na prostý součet úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí. Z toho bude možné vyčíst, zda banka používá svoje aktiva spíše na tvorbu úrokových výnosů, tj. výnosů, které by měly být stěžejním pilířem bankovního podnikání, nebo zda (a jak výrazně) si přilepšuje poplatkovými výnosy. Zajímavé bude i zjištění, jak se tyto proměnné vyvíjejí v čase. Další část subkapitoly pak nabídne srovnávací pohled zisku po zdanění a čistých výnosů z poplatků a provizí (které tvoří součást báze pro profit banky). Podkapitola c) pak přinese to nejdůležitější, a sice hypotetický pohled na svět bez bankovních poplatků. Ukáže se, jak by banky dokázaly pokrývat svoje současné náklady bez příspěvku čistých výnosů z bankovních poplatků a provizí. Pro toto srovnání vezmeme v úvahu údaje o zisku za účetní období před zdaněním, čímž se vyhneme zkreslení způsobenému srážením daně (navíc nelze odečítat nezdaněnou část výnosů – poplatky – od zdaněného zisku). V grafu budou vyobrazeny hodnoty skutečného nezdaněného zisku a zisku před zdaněním očištěného o poplatkové výnosy, na pravé ose pak v procentech vyjádřený pokles zisku bez bankovních poplatků ve srovnání s tím skutečným.  

KOMERČNÍ BANKA

Komerční banka vznikla v roce 1990 vyčleněním obchodní činnosti ze Státní banky československé. V lednu 1992 se banka přetransformovala na akciovou společnost, jejíž státní podíl převzal v roce 2001 zahraniční investor z Francie, finanční skupina Société Générale. Komerční banka se tak stala členem jedné z největších finančních skupin v eurozóně. Banka obsluhuje přes 1,63 milionu klientů a právem je řazena mezi nejdůležitější subjekty českého finančního systému.

a) Aktiva banky

Aktiva ve správě Komerční banky se zvyšovala až do roku 2008, kdy dosáhla téměř 700 miliard Kč – to z banky dělá třetí nejvýznamnější subjekt na tuzemském bankovním trhu (za ČSOB a ČS). S krizovým rokem 2009 se banka vyrovnala velmi dobře. Její aktiva se snížila o pouhých 0,6 % na 695 miliardy Kč.  

b) Hospodaření banky reálně

Od roku 2003 v hospodaření Komerční banky slábne podíl poplatkových výnosů na provozních výnosech (bráno opět zjednodušeně, tj. provozní výnosy = úrokový výnos + poplatkový výnos). Zatímco v roce 2002 byl poměr úrokových a poplatkových výnosů cca 60:40, v minulém roce již úrokové výnosy činily téměř tříčtvrtinový podíl na celkových provozních výnosech.   Tabulka č. 2 – Zdroj: www.bankovnipoplatky.com - vlastní výpočty z finančních výkazů KB, a.s.   Provozní výnosy rostou od roku 2003, stejně jako čisté výnosy z úrokových operací. Výnosy z poplatků a provizí vykazují i přes nárůst aktiv ve správě banky stabilitu, respektive mírný pokles. To ukazuje, že Komerční banka se nevydala cestou implikace důsledné poplatkové politiky. Nejvyšších vybraných poplatků banka dosáhla v již zmiňovaném roce 2003 (9,075 miliardy Kč), v roce 2009 činily poplatky o 1,3 miliardy méně (celkem 7,75 miliardy Kč) To je zhruba úroveň roku 2007, jak ukazuje horní část sloupce v grafu číslo 6.   Na grafu číslo sedm porovnáme čisté výnosy z poplatků a provizí a zisk Komerční banky za účetní období po zdanění. Do roku 2006 se zisk po zdanění pohyboval v podobné výši jako příspěvek čistých poplatkových výnosů k provozním výnosům, ale v roce 2007, 2008 i v minulém roce zdaněný zisk značně převyšoval tuto složku neúrokových výnosů.  

c) Hospodaření banky bez výnosů z bankovních poplatků a provizí

Pokud od zisku před zdaněním odečteme výnosy, které bance generovaly bankovní poplatky, dobereme se ke statistice srovnatelné s čísly z kapitoly 1a). Stejně jako u České spořitelny čeká i zde zajímavé zjištění – banka by dokázala ufinancovat své současné závazky i bez bankovních poplatků a provizí, a to s velkým ziskem. Ve srovnání s reálně dosaženým ziskem před zdaněním registrujeme poměrně výrazné propady (od 75,5% v roce 2005 po 49,5 procent v roce 2008), avšak i tak banka dosahovala několikamiliardových zisků v každém sledovaném roce. V roce 2008 by KB i bez poplatků vydělala 8,21 miliardy Kč před odečtením daně.