Bakalářská práce:
Vývoj bankovních poplatků v ČR očima studentky Mendelovy univerzity, 1. část

1 Úvod a cíl práce

1.1 Úvod

Banky jsou nedílnou součástí života a každý bere v současnosti běžný účet, platební kartu či zřízení trvalého příkazu jako samozřejmost. Právě bankovní instituce jsou zprostředkovatelé našich každodenních finančních transakcí a umožňují nám tak existenci ve finančním světě. Poskytování služeb v těchto institucích prošlo značným vývojem, který ovlivnil zejména rozvoj nabízených služeb a snaha o jejich elektronizaci. Jediný možný způsob poskytování služeb na pobočce bank tak v posledních letech nahrazuje elektronické bankovnictví, které přináší bankám i klientům řadu výhod. Tento vývoj má největší dopad na stanovení poplatků, které si za služby banka účtuje. Všechny banky jsou totiž stejně jako ostatní podniky založeny na ziskovém principu, a tak je tedy poskytování všech služeb zatíženo bankovním poplatkem, odměnou pro banku za každou službu či transakci.

.
Právě odměna banky za služby ve formě bankovních poplatků je v posledních letech terčem kritiky. Dle mnohých studií, které budou dále zmíněny v této práci, jsou totiž bankovní poplatky v ČR ve srovnání s ostatními státy Evropy poměrně vysoké. Často je kritizováno také to, že bankovní poplatky tvoří dle výsledků bankovního sektoru u velkých bankovních domů v ČR až třetinu jejich zisku. Výše poplatků velkých bankovních domů čelí kritice nejen ze strany odborné veřejnosti, ale i klientů bank. Informace o problematice vysokých bankovních poplatků v ČR poskytuje server  bankovnípoplatky.com, na kterém klienti bank od roku 2005 volí „Nejabsurdnější bankovní poplatek“. Nejen díky tomuto serveru se o výši bankovních poplatků hojně diskutuje již delší dobu. Problémem totiž nejsou pouze současná výše bankovních poplatků, ale i obavy z jejich neustálého růstu. V posledních letech je společně s výší bankovních poplatků kritizována jejich nesrozumitelnost a nejednotnost v sazebnících odměn bank. Zavedení jednotné terminologie a zjednodušení sazebníků odměn by pomohlo zejména klientům, pro které by bylo mnohem jednodušší porovnávat náklady spojené se zvolenou službou. V celkovém vývoji a snaze o elektronizaci je také patrné, že klient využívající přímé bankovnictví výrazně ušetří, jelikož pobočkové transakce jsou všeobecně zatíženy vyššími poplatky. Jak ukázaly některé průzkumy, průměrný klient využívající ryze elektronické bankovnictví  ušetří, měsíčně až 50 Kč1. Správný výběr bankovního produktu, který by nejlépe vyhovoval potřebám klienta, by ve spojitosti s bankovními poplatky ušetřil klientovi náklady. Výše zmíněná kritika bankovních poplatků byla podnětem pro napsání této bakalářské práce, která se soustředí zejména na problematiku vývoje bankovních poplatků u čtyř největších bank v ČR.

1.2 Cíl práce

Hlavním cílem této bakalářské práce je na základě analýzy a komparace bankovních poplatků u čtyř největších bankovních domů v ČR stanovit vývojové tendence v oblasti internetového a pobočkového bankovnictví. Autorka se v práci zaměří na základní bankovní poplatky u retailové klientely v posledních pěti letech.
Dílčí cíle:

• Analýza struktury a výše bankovních poplatků jednotlivých bank ve sledovaném období

• Vyhodnocení nákladovosti zvolených produktů jednotlivých bank v absolutním a relativním vyjádření a návrh nejvýhodnější2 banky pro jednotlivé typy klientů

Z mnohých studií, které budou dále zmíněny v této práci, vyplývá, že bankovní poplatky v ČR patří k těm nejvyšším v Evropě a velké bankovní domy v ČR tak čelí tvrdé kritice. Kritizováno je také zvyšování bankovních poplatků v průběhu let. Patrný je rozdíl v nákladech elektronického klienta, který oproti pobočkovému výrazně ušetří. Na základě těchto skutečnosti bude pro práci stanovena pracovní hypotéza: „Náklady klientů bank největších bankovních domů v ČR neustále rostou a prohlubuje se rozdíl mezi náklady klienta využívajícího elektronické a pobočkové bankovnictví“.

2 Metodika

Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a praktickou. V úvodu teoretické části se autorka na základě samostudia dostupné literatury pokusí o definici bankovního poplatku. Dále zhodnotí celkový vývoj bankovních poplatků v ČR z dostupných dokumentů ČNB (Zprávy o výkonu dohledu nad finančním trhem) a MFČR (Zprávy o vývoji finančního trhu). Všechny tyto dokumenty jsou z období let 2005 až 2010. Údaje z roku 2011 nejsou zařazeny, jelikož nebyly v době zpracování práce dostupné. Vývoj bankovních poplatků ve světě bude zpracován z údajů dostupných studií v průběhu posledních pěti let.

Vlastní práce využívá k dosažení stanovených cílů následující metody:

• Analýza (rozbor) – metoda, při níž je zkoumaný jev rozebrán na jednotlivé části, které se pak stávají předmětem dalšího zkoumání
• Komparace (srovnávání) – metoda, která hledá společné vlastnosti a souvislosti mezi jednotlivými pozorovanými jevy

V celkovém hodnocení nákladovosti vhodných produktů ve vlastní části práce je za sledované období považováno období let 2007 až 2011. Hodnocení nákladovosti produktů v jednotlivých bankách ve sledovaném období je prováděno na základě rozlišení klientských profilů. Stanovení nákladů v těchto profilech později umožní určit, která z hodnocených bank se nejlépe hodí pro jakého klienta a jaké jsou skutečné rozdíly mezi náklady klienta využívajícího elektronické a pobočkové bankovnictví. Za nejvýhodnější banku pro klienta je považována ta, ve které má klient nejnižší náklady na bankovní poplatky. V celém srovnávání jsou tedy rozlišovány tyto profily:

• Průměrný

Průměrný klient odpovídá běžnému klientovi v celém sledovaném období. Pro sestavení tohoto profilu byly využity údaje ze serveru bankovnípoplatky.com, na kterém byl profil sestaven z informací poskytnutých největšími bankami v ČR. Na základě těchto informací pak bylo určeno, jaké transakce klient provádí. Transakce prováděné průměrným klientem zůstaly ve stejné skladbě v roce 2008, 2009 a 2010, proto se tento profil stal nejvhodnější pro srovnávání nákladů ve sledovaném období. Při hodnocení nákladů pak u transakcí, kde nebylo uvedeno, že musí být provedeny na pobočce, bylo předpokládáno, že klient provedl raději transakci pomocí elektronického bankovnictví než na pobočce. V každém roce byly tedy náklady na bankovní poplatky spojovány s těmito transakcemi:

Tab. 1 Transakce prováděné průměrným klientem

.

Ze sestaveného profilu průměrného klienta vychází i následující klientské profily, které se v počtu prováděných transakcí za rok neliší a jsou to oba extrémy průměrného klienta. Změna nastává pouze ve způsobu využívání služeb.

• Pobočkový

Tento profil odpovídá spíše starším konzervativním klientům, kteří využívají výhradně pobočkové bankovnictví. Provádí stejné transakce jako klient průměrný, ale nevyužívají elektronické bankovnictví.

• Elektronický

Jak již bylo řečeno v úvodu, klient využívající elektronické bankovnictví měsíčně ušetří. I sestavení profilu elektronického klienta vychází z počtu transakcí prováděných průměrným klientem, ale elektronický klient všechny transakce provádí výhradně pomocí přímého bankovnictví. Vzhledem k tomu, že profily pobočkového a elektronického klienta vychází z profilu průměrného, jsou pouze některé položky, ve kterých se profily odlišují.

.

CELÁ PRÁCE JE ZDE: