Banky vracejí klientům poplatky za vedení úvěrových či hypotečních účtů, lidé protestují proti absurdnímu poplatku za příchozí platbu (první nejabsurdnější bankovní poplatek pro rok 2005) tím, že prezidentským kandidátům posílají částky, které jsou nižší než samotný poplatek, příjemci sociálních dávek odmítají státem nařízenou sKartu a banky vybraly na poplatcích letos po mnoha letech méně než loni. To jsou pozitivní zprávy z bankovního prostředí jen za poslední týden. Viditelně se mění atmosféra. Podle mého názoru jde o hlubší změny. Bankovní poplatky jsou totiž jen viditelným symbolem něčeho širšího, co by se dalo shrnout do otázky: jsou občané-klienti-voliči poslušnými ovcemi nebo sebevědomými bytostmi? Pohodlný, ale za to náležitě remcající, český zákazník se snad ale konečně probudil. A k tomu ho dovedlo více aspektů.
Evergreenem mrzutosti lidí je politika. Politika prázdných floskulí, bezzubých opatření, všudypřítomné korupce a nulové empatie, občany dráždí a irituje. To se pak projevuje i v efektech, kdy lidé, často intuitivně, jednají opačně, než politici plánovali - nulový zájem o „zázračný“ II. pilíř penzijní reformy, razantní šetření a pokles spotřeby a v neposlední řadě i originální způsob protestu proti některým prezidentským kandidátům. Lidé jim hromadně na jejich transparentní účty posílají halíře a ještě to doprovodí pikantní hláškou. Mini příspěvky vysávají kandidátův účet (je lhostejné, že banky jim poplatky odpouští, jde o princip) a vzkaz v kolonce - informace pro příjemce - je pak jakýmsi veřejným poselstvím. Bankovní poplatky se staly prostředkem protestu a ironie.
.
Dalším aspektem jsou důsledky finanční krize, která v očích mnohých změnila jejich pohled na údajně neotřesitelné banky a jejich serióznost. A veřejné proklamace bankéřů, kteří za pozitivum považují fakt, že naši daňoví poplatníci nemuseli dotovat bankovní sektor, jako v jiných zemích, čímž tak vskutku naplňují „spravedlivé tržní principy“ - zisky jsou soukromé a ztráty veřejné - ke vstřícnosti rozhodně nepřispívají. Bankovní klienti pak dávají najevo svůj nesouhlas principálními postoji, kde v kontextu jde o drobné. A tak po vzoru Petra Němce, který dostal zpět poplatky za vedení úvěrového účtu, začínají klienti bombardovat svoje banky se stejným požadavkem. Souboj o vrácení bankovních poplatků se tak stává symbolem zvyšujícího se sebevědomí klientů.
.
NAVIGÁTOR BEZPEČNÉHO ÚVĚRU - PORADÍ I VÁM
.
A pokud jde o projekt sKaret, jako krátkozraká se ukázala představa politiků a ČS spojit jen výhody ze dvou různých vztahů - veřejnoprávního a soukromoprávního, kdy zákon na jedné straně lidem nařizuje využívat službu u komerčního subjektu, ale zároveň ten může používat standardní obchodní podmínky a ceník. Ve vztahu k tématu komentáře jde o to, že sKarta nabízí služby, které byly či ještě jsou dražší, než u ostatních konkurentů – cashback (původně za 6 Kč, banka poplatek od 1. 9. zrušila) a zjištění zůstatku přes bankomat cizí banky (20 Kč). Přitom by měla platit logická zásada, že když mě stát nutí využívat něco od soukromé společnosti, musí zároveň zajistit cenu nižší, než je nejnižší na trhu. A to se tu evidentně nestalo. Lidé se ale tentokrát brání a téměř všichni si hned na úřadu práce přesměrují dávky na svůj regulérní a svobodně zvolený účet.
.
K pozitivnímu závěru už chybí jen pár čísel. Kromě jedné banky, všem ostatním meziročně klesly poplatkové výnosy. Zatímco po třech kvartálech 2011 poplatky vynesly bankám 25,1 miliard, letos to je „jen“ 23,9 miliard, přitom čistý zisk těchto bank naopak stoupnul o třetinu. Suma sumárum, že by byly bankovní poplatky předzvěstí něčeho většího?
Bankovní poplatky – symbol společenského pnutí?
.... a jak mám postupovat dál? Kalkulačka mne spočítala asi 10 tis., není to přesně, penízky by se h...
...
Je spousta různých poplatků, kde člověku zůstává rozum stát, za co vše se platí.Poplatek za měsíční,...
