Bankovní poplatky jsou v Česku vysoké

Zdroj: Hospodářské noviny
Datum: 26.10.2005
Název: Bankovní poplatky jsou v Česku vysoké
Str.: 02
Číslo: 209
Autor: Miroslav Čepický
Rubrika: Agenda
Oblast: Tisk celostátní
Zpracováno: 26.10.2005 05:28:28
Identifikace: HN20051026000006

Text:
Olga Skalková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/skalkova
Miroslav Čepický
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/cepicky
Praha, 26. 10. 2005
Bankovní poplatky v Česku patří k jedněm z nejvyšších v Evropě. Zatímco tuzemský klient podle studie World Retail Banking Report 2005 společnosti Capgemini zaplatí ročně za účty bankám 68 eur, v bohatším Švédsku je to 49 eur, v Nizozemsku dokonce jen 25 eur.
Nižší poplatky přitom bankám nevnutil stát, jak se to nyní snaží v Česku udělat ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ceny za služby tamějších bank tlačí dolů především silnější konkurence a sdružení spotřebitelů.
Často ale zákazníci svého dosáhnou až poté, kdy se obrátí na soud. Například v Rakousku soud nedávno prokázal, že banky zdražovaly půjčky bezprostředně po zvýšení základních sazeb centrální banky. Jenže při jejich poklesu už tak rychlé nebyly a se zlevněním úvěrů otálely. Soud takové praktiky překazil. Některé banky později kompenzovaly klientům ztráty z ušlého zisku.
Soudci nedávno změnili také bankovní trh i v Itálii. Dopomohli k částečnému odstranění vysokých poplatků za zrušení účtu.
"Verdikt se vztahuje na případy, kdy klient z banky odchází, protože s jejími službami není spokojený. Je to nové soudní rozhodnutí, a proto se zatím v praxi v mnoha případech neprojevilo," říká Gunde Bauhofer z Evropského spotřebitelského centra.
Zatímco v Česku se ministr financí Sobotka nyní snaží prosadit změny třinácti oblastí přes zákony, v zahraničí se politici angažují spíše tak, že jen domlouvají bankám prostřednictvím speciálních pracovních skupin.
Například v Belgii politici spolu se spotřebitelskými organizacemi přiměli prostřednictvím dohody banky k tomu, aby rozšířily dostupnost bankomatové sítě. Od příštího roku se tak otevřou bankomaty jednotlivých bankovních domů i klientům konkurentů.
Pravdou ale zůstává, že v České republice se banky často chovají jinak než ve své domovské zemi.
Například poplatek související se zrušením účtu (který chce Sobotka zrušit) v mnoha zemích vůbec neexistuje. Neúčtují si ho banky ve Velké Británii, Nizozemsku či Skandinávii.
Část českých bank sice tento poplatek už zrušila, nicméně například ČSOB ho stále požaduje, přestože její mateřská banka KCB v Belgii tuto položku v ceníku vůbec nemá.
Češi se ale mohou těšit na to, že časem klesnou poplatky i jim.
Podle analytiků zatím snížení poplatků brání nízké úroky a malý český trh, na kterém působí velké množství bank. Ty pak v porovnání s praxí v jiných členských státech unie tvoří zisk daleko více z poplatků než z úrokových marží.
Mluvčí ČSOB Milan Tománek se domnívá, že zlevnění poplatků může přijít ve chvíli, kdy klienti začnou více využívat produktů s vyšší přidanou hodnotou.
Tento trend se pomalu objevuje. Podle poslední zprávy ČNB o vývoji v bankovním sektoru banky za první letošní pololetí na poplatcích vydělaly celkem 15,8 miliardy korun. Podíl poplatků na celkových ziscích bank byl 28,9 procenta.
Za poslední tři roky se jedná o první pokles tohoto podílu. Například ještě loni byl zisk bank tvořen poplatky z více než 30 procent.
Současný podíl poplatků na finančních operacích zůstává ale stále vyšší než v ostatních nových zemích unie - zhruba o tři procenta. Ve státech staré unijní patnáctky jsou příjmy z běžných poplatků ještě výrazně nižší.

Sobotka vs. banky

Začátek června 2005
Ministr financí Sobotka zveřejňuje soubor návrhů, od nichž si slibuje lepší postavení klientů bank.
Sobotka požaduje, aby banky musely stejně pojmenovávat své základní služby, aby neúčtovaly platby finančním úřadům. Chce zavést přenositelnost čísel účtů.
Sobotkovy návrhy vzbuzují silnou nevoli bank. Vzpírají se například tomu, aby musely hradit některé platby státu. Za nesmyslnou označují i přenositelnost čísel kont, která zatím neexistuje ani v EU.
Centrální banka se staví proti zásahům státu do bankovního sektoru.
Polovina června
Ministerstvo financí na internetu zahajuje veřejnou diskusi.
Přichází 200 příspěvků, které většinou Sobotkův záměr podporují.
Konec července
Expertní skupina pro bankovní sektor (zástupci České bankovní asociace, ochránců spotřebitelů, parlamentu a Ministerstva financí) se scházejí nad Sobotkovými návrhy.
Bankovní asociace jednání opouští.
Účast odmítá i centrální banka.
Nedaří se získat ani zástupce antimonopolního úřadu, kterého banky požadují, aby nebyly v podezření, že se domlouvají na společném postupu a porušují zákon.
Expertní skupina se rozpadá.
Srpen
Sobotka posílá bankám dotazník s 88 otázkami, jak se postaví k jeho návrhům.
Banky shodně odmítají jednotné názvy produktů, za zbytečné považují zřízení dalšího finančního arbitra, který by řešil spory mezi zákazníky a nebankovními domy.
Některé banky upozorňují, že Sobotka se vlamuje do otevřených dveří: například si už přestávají účtovat poplatky za zrušení účtu.
Září až říjen
Náměstek ministra financí Tomáš Prouza se na několika setkáních s představiteli bank snaží o dohodu, aby větší část jeho záměrů přijaly banky dobrovolně.
Česká bankovní asociace se zavazuje, že připraví Kodex práv klientů, slovníček bankovních pojmů a zorganizuje informační kampaň pro klienty. Asociace nereaguje na požadavek ministerstva, aby za banky se Sobotkou uzavřela memorandum, ve kterém se zaručí, že část návrhů přijmou banky dobrovolně.
25. říjen
Sobotka oznamuje, že pokud asociace memorandum neakceptuje, prosadí všechny návrhy zákonem.
Materiál vládě předloží v polovině listopadu. Z jeho finálního návrhu vypadává jen přenositelnost čísel kont a platby státu zdarma.
Zákaz poplatků za rušení účtu i neuznanou reklamaci prosazuje dál.