Poplatky za položku a za vedení účtu jsou dalšími bankovními poplatky, které vedle poplatku za příchozí platbu, lidem lezou na nervy. A stejně jako poplatek za příchozí platbu, který vyhrál anketu o nejabsurdnější bankovní poplatek, je klienti bank vnímají jako nelogické, absurdní a především jako poplatky duplicitní.

Poplatek za vedení účtu

Vezměme si nejprve poplatek za vedení běžného účtu. Ten se účtuje vždy, ať už se s účtem manipuluje denně nebo je účet doslova mrtvý. Divné. Vždyť za každou operaci, za každý úkon existuje nějaký poplatek. Banka tedy nepřijde zkrátka, když klient poptá určitou službu. Přitom se zde nejedná o poplatek za vedení tzv. balíčkového účtu, jehož součástí jsou vybrané služby a produkty zdarma. Na druhou stranu, zpoplatňovat každý měsíc samotné vedení běžného účtu bez jakýchkoliv dalších poptávaných služeb, klientům oprávněně přijde za nehorázné. Vždyť už jednou platí a to v momentě, kdy něco potřebují. A pokud toho potřebují více, mají možnost využívat služeb oněch „balíčků“. Průzkum, který jsem na portálu www.bankovnipoplatky.com prezentoval před několika dny sice jasně dokládá, že používat běžný účet v momentě, kdy využíváte alespoň některé služby (na úrovni průměrného českého klienta banky), se ekonomicky nevyplatí. Pokud ale klient nepotřebuje zhola nic, na účtu má uložené peníze a jen občas dojde k nějakým transakcím, používá logicky ten nejjednodušší běžný, jinak řečeno holý účet. I přesto za jeho vedení platí. A jak to vypadá konkrétně u vybraných bank:

Česká spořitelna sice ve svém sazebníku uvádí, že vedení obyčejného sporožirového účtu je zdarma, jinde se ovšem dozvíme, že pokud bude vedení účtu bez sjednaného přímého bankovnictví (služba za 25 Kč), bude stát 20 Kč. V praxi tedy neexistuje varianta, že byste za vedení sporožirového účtu něco nezaplatili.

ČSOB rovnou uvádí poplatek za vedení běžného účtu ve výši 30 Kč, Poštovní spořitelna 23 Kč (program Klasik), Komerční banka 50 Kč a HVB Bank dokonce 60 Kč. Pak jsou banky, které nabízejí vedení běžných či základních účtů zadarmo, ale jen tehdy, překročí-li průměrný zůstatek na účtu za daný měsíc určitou částku – eBanka přes 15.000 Kč (jinak se platí za účet Základ 50 Kč), GE Money Bank přes 40.000 Kč (jinak za běžný účet zaplatíte 35 Kč). Mimochodem není náhodou, že poplatek za vedení účtu lidé považují za druhý nejabsurdnější, hned za poplatkem za příchozí platbu.

Poplatek za položku

Dalším poplatkem, který lze už jeho charakterem považovat za duplicitní a který některé klienty dovádí doslova k šílenství, je poplatek za položku. Pár podnětů od klientů bank opravdu stojí za to citovat. Pan Roman například napsal:

„Můj asi nejabsurdnější bankovní zážitek byl, když jsem si přečetl na výpise, že jsem dostal kladný měsíční úrok od banky 0,04 haléřů. To samotné už je k smíchu. Ještě absurdnější na tom ale bylo, že mi za tuto směšnou transakci strhli 3,90 Kč jako poplatek za položku.“

Vtip je v tom, že se zpoplatňují účetní operace, které banky většinou pojmenovávají jako poplatek za účetní položku, které se mnohde účtují vedle standardních (?) poplatků za transakce. Často se tak stává, že jedna operace je zpoplatněna dvakrát! Jedna paní z Prahy dokonce na toto téma poslala nevšední dotaz, na který si sama odpověděla:

„Když za vedení účtu u jedné nejmenované banky platím 45 Kč měsíčně a poplatek za položku činí u této banky 5 Kč, kolik jsem zaplatila za minulý měsíc, když jsem neměla žádnou jinou operaci ani nepoptávala žádnou službu? Ani mě nepřekvapilo, že 50 Kč, 45 korun za vedení účtu a 5 korun za položku (vedení účtu).“

Paní Šárka H. zase napsala svou zkušenost s poplatkem za položku v rámci hypotečního úvěru:

„Jsem klientkou České spořitelny a ráda bych se podělila o svou zkušenost s "poplatky za položky", které mi účtuje tato banka. 1) Při hotovostním vkladu na můj vlastní sporožirový účet je mi účtován poplatek 8 Kč "za položku". 2) Za provedení měsíční splátky hypotečního úvěru je mi účtován poplatek 150 Kč, za který je mi stržen další poplatek za položku 5 Kč a ještě jeden poplatek za položku 5 Kč ke splátce. To znamená, že za provedení splátky úvěru jsou mi každý měsíc strženy tři poplatky a z toho je jeden poplatek z poplatku!“

            Duplicitní poplatky, které klienti platí za jednu operaci, jsou opravdu časté. Za všechny stojí za to ještě ocitovat příspěvek paní Lucie H.:

„Za absurdní poplatek považuji poplatek za účetní zpracování příchozí platby, který se platí v GE Money bank zároveň s poplatkem za příchozí platbu. Jedna příchozí platba je tak na výpise zpoplatněna dvěma položkami, přičemž ta druhá je označena jako „inkaso DB položky účetní“.  Protože žádné inkaso neplatím, ptala jsem se telefonicky v bance a bylo mi řečeno, že je to poplatek za účetní zpracování příchozí platby, který se platí zároveň s poplatkem za příchozí platbu. Tato odpověď mi již opravdu připadá jako z Absurdistánu…“

Bankovní poplatky tu byly, jsou a jistě i budou. V posledních měsících se o nich hodně hovoří a některé banky postupně svoji poplatkovou politiku revidují. Nejde však jen o samotnou výši poplatků, ale také o jejich duplicitu. Jak už je výše uvedeno, často se stává, že za jeden úkon dochází k dvojí platbě, jakkoliv slovně jinak označené. Obecně lze říci, že jeden poplatek se týká konkrétní transakce a druhý pak jakési účetní položky nebo nákladu za přeúčtování či zpracování položky. Nelze se tedy soustředit jen na výši konkrétních bankovních poplatků, ale také pečlivěji sledovat, zda nedochází k duplicitnímu placení téže služby. A s tím úzce souvisí přehlednost (přesněji řečeno nepřehlednost) sazebníků a schopnost klientů se v nich orientovat natolik, aby si mohli snadno zkontrolovat a porovnat poplatky, které najdou ve svých výpisech z účtů, s poplatky, které jsou uvedeny v sazebnících. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v některých je opravdu velice složité se vyznat. Stojí to ale zato, věnovat čas a úsilí studiu sazebníku. Výši a strukturu poplatků tím sice neovlivníme, ale alespoň budeme dopředu (snad) vědět, jaká nemilá překvapení najdeme v novém výpisu z účtu, který nám právě přišel.