Bankovní poplatky udržuje nahoře konzervativnost klientů

Tuzemské banky svým zahraničním vlastníkům docela slušně vynášejí. Podívejme se na tři z nich. Největší z nich ČSOB s belgickým vlastníkem KBC má dnes hodnotu 185 miliard korun, což je třikrát víc než před osmi lety. Hodnota Komerční banky za šest let od vstupu francouzské Societé Generále stoupla téměř třikrát na 150 miliard korun. Hodnota České spořitelny, která už sedm let patří rakouské Erste Bank, se zvedla čtyřikrát a dosahuje 140 miliard korun. Majitelé do bank samozřejmě hodně investovali. Stejně jako hodnoty rostou i zisky bank. A na čem banky nejvíce vydělávají. Především na ziscích z poskytnutých úvěrů a půjček. Na druhém místě jsou to pak poplatky za různé bankovní služby. Ty tvoří asi čtvrtinu bankovních příjmů a rok od roku rostou. Vloni tvořily příjmy z poplatků asi 32 miliard korun. Podle organizátora známé internetové ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek Patrika Nachera, klienty bank štve nejvíce fakt, že často nevědí, za co vlastně platí. "Trápí je poplatky, které jsou takříkajíc obecné, nekonkrétní, tj. poplatky, kde není jasné, za jakou konkrétní službu ten člověk platí. To je poplatek za vedení běžného účtu, kde se jinak vše ostatní platí, nebo právě poplatek za účetní položku, který je jakoby nad rámec již nějakého jiného poplatku." Patrik Nacher soudí, že banky jednoduše hledají právě přes poplatky cestu, jak si zvyšovat zisky. "Poplatky jsou bezpečnější. Strhávají se automaticky, zatímco při standardním vydělávání z úrokové marže, to znamená, že banky poskytují úvěry, ty nějak úročí, a z rozdílu úroků z vkladů a úvěrů mají zisk, jde o rizikovější operaci. Nemusí třeba dojít ke splácení." Jenže s bankovními poplatky je to zřejmě poněkud složitější. Bylo by třeba se podívat blíže na jejich strukturu a pomůže rovněž pohled do nedávné minulosti. Šéfredaktor portálu Finance.cz Michal Ruml připomíná, že banky u nás vlastně z ´objektivních´ důvodů nemohly generovat zisky ´nejpřirozenějším´ způsobem. "Jelikož zadluženost domácností bylo u nás velice nízká a úrokové sazby z úvěrů poklesly rovněž na jednu z nejnižších úrovní v celé Evropě, byla pro naše banky jediná cesta k ziskovosti právě přes poplatky. V současnosti ovšem už roste jak zadluženost domácností, tak úrokové sazby. Tudíž podle mě nastala ta správná doba pro snižování bankovních poplatků." To se ale neděje. Poplatky se celkově spíše zvyšují. "Banka si dovolí na trhu, kde působí, to, co je na tom trhu zvykem." Říká analytik Petr Zámečník. Hned ale dodává. "Jsou země i v Evropské unii, kde jsou poplatky výrazně vyšší než v České republice. Jedním z příkladů může být Itálie. Jsou země, kde jsou poplatky velmi nízké, až nulové. Příkladem může být sousední Rakousko nebo Velká Británie." Odborníci tvrdí, že za současné poplatky a jejich výši si mohou klienti bank částečně sami. V Česku jsou prý málo flexibilní. Nemění banku, když jsou s ní nespokojeni, popřípadě, když konkurence sníží výši poplatků. To si myslí i Michal Ruml ze serveru Finance.cz. "Ono totiž je to ve skutečnosti tak, že bankovní poplatky ve struktuře výdajů domácnosti tvoří jen velice malou část. Tudíž i jejich případné snížení o desítky procent by rodinným rozpočtům ulevilo jen minimálně. Proto ty poplatky nikdo neřeší." Zaznívají ale i názory, že i na bankovní poplatky je třeba pohlížet v ještě širších souvislostech. Česko prý nemůže investorům nabídnout velký trh a zatím ani příliš stabilní ekonomiku. A ze stavu zdejšího legislativního prostředí, zejména chabé vymahatelnosti práva, pak musí jít mráz po zádech každému, kdo se rozhodne půjčovat v Česku peníze. Vyšší míra rizika je pak logicky kompenzována vyššími nároky na zisk.