BIG EXPERT:
Tak nám zpomalila inflace

Michal Šoltés, ekonom skupiny Roklen

Tak nám zpomalila inflace

České ceny rostou. V rámci posledního roku dosáhly svého vrcholu v říjnu 2017, avšak od té doby jejich tempo růstu postupně zvolňuje – poslední a předposlední čísla skončila dokonce pod nastaveným inflačním cílem. Mnozí považují toto zpomalení spíše za přechodnou záležitost. Některé ekonomické signály však naznačují, že by situace mohla být o něco „vážnější“.

V březnu skončila inflace již druhý měsíc za sebou pod inflačním cílem ČNB, stejně tak výrazně zaostala i za prognózou centrální banky. Minulý měsíc rostly spotřebitelské ceny meziročně o 1,7 procenta a zůstaly tak o 6 desetin procentního bodu za předpovědí ČNB dosahující 2,3 procenta. Pro centrální bankéře není nepříjemná pouze odchylka od predikcí, ale i samotná struktura inflace. Ostatně upozornil na to i sám ředitel sekce měnové Tomáš Holub, který ve svém komentáři potvrdil odchylku v predikci centrální banky ve všech složkách spotřebního koše. Nejde tedy pouze o efekt jedné složky.

Navzdory tomu, že primární cíl ČNB je cílování indexu spotřebních cen, při svém rozhodování věnuje měnová autorita pozornost i jiným cenovým indexům. A právě u některých z nich jsou poslední čísla o poznání horší. Například index cen průmyslových výrobců v únoru meziročně klesl o 3 desetiny procenta, ze všech sektorů pak vyčnívá především statistika pro českou ekonomiku klíčové oblasti dopravních prostředků, kde ceny meziročně klesly o 4 procenta. A vinou již rok posilující české koruny klesá i index dovozních cen. Poslední zveřejněná statistika za leden letošního roku ukázala pokles o téměř 6 procent ve srovnání s lednem minulého roku, tedy s obdobím kurzového závazku. Cenové vlivy, které se do spotřebního koše přelévají z jiných cenových oblastí (průmyslu či zahraničí), tak působí protiinflačně.

Na druhé straně, současná situace na trhu práce působí silně inflačně, nebo alespoň by měla. Za poslední rok bylo o českém trhu práce napsáno již mnoho, proto přidáváme pouze dvě informace.  Duben letošního roku se pravděpodobně stane prvním měsícem od vzniku České republiky, kdy počet volných pracovních míst v tuzemské ekonomice, evidovaný MPSV, překoná počet uchazečů o zaměstnání. Tedy na každého nezaměstnaného bude připadat více než jedno volné pracovní místo. Úřady práce aktuálně evidují víc jak 250 tisíc volných míst. Za první tři měsíce letošního roku tak došlo k navýšení o téměř 40 tisíc pracovních míst; více než 600 nových míst každý pracovní den od Silvestra. Zoufalý nedostatek zaměstnanců se odráží na dynamice mezd. Podle odhadů na přelomu roku atakoval meziroční růst průměrné nominální mzdy hranici 8 procent. Pro dokreslení této dynamiky, udržení takového tempa by znamenalo zdvojnásobení průměrné nominální mzdy za 9 let, tedy z řádově 31 tisíc v roce 2018 na 62 tisíc v roce 2027.

Měnová politika v současné chvíli řeší především interakci dopadů proinflačně působící mzdové dynamiky a protiinflačních cenových vlivů. Důležitým faktorem, který dnes pravděpodobně limituje proinflační tlaky z rostoucích mzdových nákladů firem, je růst produktivity. V době rostoucí produktivity se totiž vyšší vstupní náklady nemusí výrazně projevit na cenotvorbě, a nedochází tak k zvýšenému růstu cenové hladiny. Protiinflační kanál v podobě rostoucí produktivity je však zatím spíše „educated guess“ než daty podložené poznání. Na druhou stranu, i sama ČNB veřejně vnímá růst produktivity jako protiinflační hrozbu minimálně od konce minulého roku.

Nejistota okolo růstu produktivity tak snižuje předvídatelnost vývoje měnové politiky.  Většina tržních aktérů, včetně ČNB, stále předpokládá, že se letošní inflace bude pohybovat nad dvouprocentním cílem. To rovněž zakládá na představě analytiků, že k zvyšování úrokových sazeb dojde letos ještě dvakrát. Pokud ale rychleji rostoucí produktivita vyvolá protiinflační vlivy silnější, než si v současnou chvíli trh připouští, k čemuž se přikláníme, je možné, že skutečná letošní inflace dvouprocentní hranice nedosáhne. A právě z tohoto titulu ČNB zvolní tempo utahování své měnové politiky. For the sake of complexity, vývoj měnové politiky bude navíc citlivější než dřív i na politiku ECB.

Libor Stoklásek, Grant Capital

Volatilita nepolevuje, trhy neví kudy kam…

Globální akciové indexy byly během minulého týdne jako na horské dráze. Akcie ztrácely pod výroky prezidenta Trumpa o navýšení čínských cel o 100 mld. USD. Trump v pátek vyzval Úřad amerického obchodního zmocněnce, aby zvážil výrazné rozšíření seznamu čínského zboží, na které má být uvaleno 25% clo. Čína následně varovala, že se bude proti americkému protekcionismu bránit za každou cenu a vyzvala Evropskou unii, aby ji podpořila v postoji proti protekcionismu Spojených států a pomohla jí prosadit mezinárodní obchodní řád. Co přinese tento týden, si nikdo z investorů nedokázal ani odhadnout.

Během pondělní asijské obchodní seance se po dvou dnech volna dostavil na tamní trhy lehký optimismus, když náladu podpořil ještě v neděli americký prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu uvedl, že Čína odstraní své obchodní bariéry a uzavře se Spojenými státy dohodu ohledně duševního vlastnictví.

Čínský prezident Si Ťin-pching brzy v úterý ráno překvapil, když oznámil, že bude pokračovat v otevírání své ekonomiky a sníží cla na dovoz automobilů a dalšího zboží. Peking podle něj rovněž zlepší podmínky pro podnikání zahraničních firem v Číně. V letošním roce hodlá výrazně snížit cla na dovoz automobilů. Zároveň by chtěl zredukovat cla na některé další produkty. Čína v roce 2009 vystřídala na postu největšího automobilového trhu světa Spojené státy. Čínský prezident tak přinesl mírné uklidnění v době rostoucích obav z obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Čínský prezident nezůstal však jen u cel, v úterním projevu slíbil, že Peking bude podporovat technologickou výměnu a také chránit zákonná vlastnická práva zahraničních společností, což je velký krok kupředu.

Jisté geopolitické riziko přináší na komoditní trhy současná situace v Sýrii. Spojené státy uvažují o mezinárodní vojenské reakci na údajný chemický útok v Sýrii. Prezident Donald Trump slíbil, že jeho reakce bude rychlá a energická a rozhodne o ní během středy nebo čtvrtka. K Sýrii už míří americké raketové torpédoborce vybavené raketami s plochou dráhou letu Tomahawk. Vyplul i svaz s letadlovou lodí USS Harry S. Truman. Cena ropy WTI se velmi rychle přehoupla přes hranici 66 USD za barel a atakuje lokální maxima z ledna 2018.  

Přestože tento týden mohou na trzích opět převládat obavy z obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou. Z makra jsou pro trhy zásadní hlavně výsledky americké inflace v podobě indexů CPI a PPI, které mohou udat tón obchodování na dolaru a akciích do zbytku tohoto týdne. Koncem týdne začíná v USA výsledková sezóna za 1Q 2018. První reporty odhalí Citigroup, JP Morgan, Wells Fargo a BlackRock. Právě výsledková sezóna může pro změnu na trhy přinést určitou dávku optimismu. Současný akciový trh v USA je pro zkušené investory. Na stole je řada podstatných témat, která je potřeba vyřešit. Obchodování bude nejspíše nadále rozkolísané, což ovšem automaticky neznamená, že by byl býčí trh u konce.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.  

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).