Bureš:
Slováci řekli “ne”, kde se najdou další zdroje na záchranu eura?
Takovou pozornost světa Slovensko již dlouho nemělo. Málokdy se dostane malá země ze střední Evropy na titulní stránky světových deníků jako Wall Street Journal nebo Financial Times. Slovensko jako první (a pravděpodobně jediná) členská země eurozóny řekla “ne” rozšíření záchranného fondu EFSF a současně s tím padla vláda Ivety Radičové. K rozhodnutí došlo až včera pozdě večer po uzavření amerických trhů, ale slovenská ne-jistota svazovala globálním investorům ruce v průběhu celého dne.
I tak je ale pád slovenské vlády jasným varováním pro velké země eurozóny (Německo, Francie), že navyšování fondu EFSF skrze zvyšování záruk členských zemí narazilo na své mantinely. Současné
navýšení členské země velice složitě schvalují přibližně tři měsíce a nejsou u konce. Představa, že by po Slovensku někdo v blízké budoucnosti požadoval další navýšení záruk nad dnešních zhruba 7
mld. EUR, je nereálná. Přitom záchranný fond (EFSF) bude potřebovat nové zdroje, pokud ho budou chtít Němci a Francouzi použít také na rekapitalizaci bank (až 200 mld. EUR podle MMF). Na řadu se
tak opět dostává ECB, která bude muset pravděpodobně peníze na záchranu a další intervence jednoduše natisknout. Řešení to je sice špatné, ale eurozóna je ve slepé uličce, z které skoro žádné lepší
cesty nevedou.