Česká republika má čtvrté nejsložitější korporátní daně v EU. Ve světě patří na konec první stovky

Vědečtí pracovníci Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově a Universität Paderborn ve spolupráci s mezinárodní společností BDO a dalšími daňovými odborníky provedli průzkum mezi 1 000 respondenty z celého světa. Výsledný Tax Complexity Index (Index daňové složitosti) měří prostřednictvím dvaceti kritérií složitost systému daně z příjmů právnických osob v jednotlivých zemí z pohledu mezinárodních korporací.

Horší než Botswana či Bangladéš

V žebříčku sestaveném na základě Indexu daňové složitosti se Česká republika umístila na 85. místě. Lepší umístění zaznamenala nejen většina evropských zemí včetně celé Visegrádské skupiny, ale také Rusko či rozvojové země jako africká Botswana či jihoasijský Bangladéš. „Výzkum se zaměřil na vnímání složitosti daně z příjmu právnických osob, a to z perspektivy daňových poradců ze 143 zemí světa. Výsledky projektu potvrzují, že systém daní v ČR patří ve světovém měřítku spíše k těm složitějším,“ poukazuje na umístění v deváté desítce Dana Trezziová, partnerka poradenské společnosti BDO. Nejpřívětivější systém daně z příjmů má pro právnické osoby Jersey, závislé území britské koruny, následované středoamerickou Nikaraguou a ostrovem Mauricius.

Na chvostu EU

Na celkově čtvrtém místě skončilo Estonsko, které je tak odborníky považováno za zemi s nejméně komplikovaným systémem v rámci EU. Za pobaltský stát se zařadilo Lucembursko, naopak Česká republika obsadila až 24. příčku. „I tento výzkum potvrdil, že by zjednodušení daňového systému mělo být jednou z priorit ministerstva financí. Přijímání daňové legislativy je v České republice nejsložitější z celé EU, odborníci špatně hodnotili také tuzemské investiční pobídky,“ říká Dana Trezziová s tím, že složitější systém daní z příjmů právnických osob mají pouze Italové, Řekové a Chorvati. „Zajímavý je výsledek Irska, které je pro korporace mnohými považováno za daňový ráj. V Indexu daňové složitosti nicméně skončilo v evropském měřítku na šestém místě, celosvětově na osmnáctém. Výzkum nehodnotil výši daňového zatížení právnických osob, ale například daňový legislativní proces, složitost průběhu podání daňových přiznání a mnoho dalších kritérií,“ vysvětluje Trezziová.

Složitost korporátních daní roste, přesto nevadí

Více než 40 % respondentů uvedlo, že se daňová složitost v posledních pěti letech podstatně zvýšila. Pouze 14 % se však domnívá, že má složitost daňového systému na mezinárodní korporace pouze negativní dopady. Více než třetina daňových odborníků vidí na složitých systémech také pozitiva. Účastníci průzkumu (40 %) se navíc nedomnívají, že je složitý daňový systém důvodem pro změnu země jakožto místa podnikání. Za důležitý faktor pro přesun jinam to považuje pouze 16 % dotázaných.