Téměř polovina obyvatel kraje se setkala s lichvářem, je to jeden z nejhorších výsledků v republice

„Procento lidí, kteří se ve Zlínském kraji setkali s lichvou, je velmi vysoké a ukazuje, že právě Zlínský kraj patří mezi nejohroženější v oblasti rizikových spotřebitelských úvěrů v republice,“ říká profesor Michal Mejstřík, člen vládního NERV, ředitel poradenské společnosti EEIP a jeden ze spolutvůrců projektu Navigátor bezpečného úvěru. Téměř 23 % spotřebitelů zároveň přiznalo, že nejsou schopni rozlišit bezpečného poskytovatele úvěru od šedé zóny, téměř 27 % obyvatel kraje neví, na koho se obrátit v případě, že potřebují zjistit, zda je poskytovatel úvěru bezpečný. „Jedním z takových nástrojů je například právě projekt Navigátor bezpečného úvěru, který jednou za rok hodnotí úvěrový trh v České republice a poskytuje tak návod,“ upozorňuje Mejstřík.

Pokud by obyvatelé kraje měli říci, podle čeho lze poznat lichváře, uvádí nejvíce spotřebitelů, že se jedná o „dravého a výmluvného vyděrače“ (23 %), podle necelých 16 % lační lichvář po zisku a zneužívá sociální situace dlužníků, jen o něco méně spotřebitelů uvádí jako typický znak vysoký úrok. „Moderní lichvář mnohdy nesplňuje klišé, pod kterým si jej představujeme,“ varuje Michal Mejstřík. Jak dále dodává, jedná se v současné době o solidně vypadající „manažery“, kteří nabízejí produkt na první pohled bezpečný. „Nebezpečí se ale skrývá v detailech, například v netransparentní smlouvě se skrytými sankcemi,“ varuje Mejstřík.

Opatrnější jsou spotřebitelé při samotném vyřizování úvěru – pouze 3 % z nich se nezajímají o sankce pro případ předčasného splacení úvěru, podobný počet obyvatel kraje přiznává nezájem o sankce a nesplácení, které jsou ve smlouvě uvedené. Necelých 8 % spotřebitelů se přiznalo, že netrvá na prostudování smlouvy před tím, než ji podepíšou.

Nejčastěji si lidé ve Zlínském kraji berou spotřebitelské úvěry na vybavení domácnosti (43 %), nebo na nákup automobilu či motocyklu (24 %). Velké procento spotřebitelů by si úvěr vzalo na zlepšení zdraví (27 %), či pro podnikání (27 %). Nemalé procento obyvatel Zlínského kraje využívá spotřebitelských úvěrů na zajištění běžného chodu domácnosti, jako je zaplacení složenek apod. (23 %), 4 % potom využívají úvěrů k refinancování svých půjček.

Necelých 20 % oslovených přiznalo, že nemá přehled o tom, jaké půjčky mají jejich nejbližší, 27 % rodičů přiznává, že se o spotřebitelských půjčkách nebaví se svými rodiči. „Přitom neschopnost splácet se především v případě lichvářů může výrazně negativně dotknout celé rodiny,“ vysvětluje profesor Mejstřík. Jak dodává, také v případě vztahu dětí a rodičů je třeba myslet na to, že finanční gramotnost začíná především v rodině.

• Nízký úrok přijatelný pro obě strany (30,5 %)
• Bez skrytých poplatků (20 %)
• Transparentní podmínky (12 %)