Analýza ziskovosti čtyř největších českých bank bez poplatků a provizí

Jejím cílem bylo ukázat, jak by si vedly tuzemské čtyři největší banky – Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank – bez výnosů generovaných z bankovních poplatků a provizí (https://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-na-bpcom-jak-by-si-vedly-nase-banky-bez-poplatku-10891.html). Výpočty ukazují, jaký byl reálný zisk zmíněných bank před zdaněním bank v uplynulých osmi letech a jaký by tento zisk byl ve světě bez bankovních poplatků, tj. pokud by banky generovaly pouze úrokové výnosy (poznámka: zisk před zdaněním zvolen pro lepší věcnou správnost). Data dokladují zajímavý fakt, až na jednu výjimku (rok 2008 u ČSOB – mimořádná situace, kdy banka přecenila některé cenné papíry na nulu) by se českým bankám podařilo udržovat zisk před zdaněním v kladných číslech, ba co víc, zisky by se pohybovaly v řádech stovek milionů až miliard Kč. „Jasně se ukazuje, že poplatky nejsou jen jakýmsi vedlejším produktem, ale jedním ze stěžejních výnosových pilířů. Na druhé straně mě příjemně překvapilo, že by banky generovaly miliardové zisky i bez poplatků“, komentuje čísla Patrik Nacher, majitel serveru. Aleš Rod, analytik a autor analýzy, k tomu dodává: „Politika bankovních poplatků vznikla jako reakce bank na ztrátu vlivu ve finančním zprostředkování. Ukázalo se, že v B-systémech, tedy finančních systémech zemí, kde mají banky stále stěžejní vliv, bankovní domy dokáží ufinancovat svou činnost i bez bankovních poplatků, potažmo příspěvku neúrokových výnosů jako celku. Poplatky generují zajímavé přilepšení k provozním výnosům.“ Výpočty jsou hypotetické, neboť mění jen jeden parametr za ostatních faktorů nezměněných. „Na jednu stranu by banky bez neúrokových výnosů zcela jistě tlačily na pokles provozních nákladů. Na druhou stranu, čisté poplatkové výnosy v rozvahách bank každým rokem nabývají a vytváří prostředky pro úrokové výnosy. Navíc se banky s jistotou několika miliard vybraných na poplatcích v zádech mohou chovat konzervativně – nemusejí se pouštět do výnosných, ale rizikových a volatilnějších úrokových operací, což umožňuje stabilizovat výnosnost v čase. U některých bank by tak, minimálně v určitých letech, mohlo docházet k ještě výraznějším poklesům zisku,“ říká autor Aleš Rod. Ačkoliv se server zabývá problematikou bankovních poplatků, text nemá sloužit jako podklad k výzvám požadujícím regulaci bankovního podnikání. „Nechceme dávat hůl do ruky regulátorům bankovního sektoru, to v žádném případě. Bankovní trh se, stejně jako jiné trhy, řídí zákonem nabídky a poptávky. Hybatelem trhu je spotřebitel. A pokud klienti poptávají služby bank, které aplikují poplatkovou politiku, a to i když mají možnost volit jiné banky s minimálními či nulovými poplatky, neexistuje jediný racionální důvod pro regulaci. K čemu chránit spotřebitele, který svým iracionálním jednáním prezentuje, že o to vlastně nestojí?“ uzavírá Aleš Rod, autor materiálu.