Analýza ziskovosti velkých bank v ČR bez bankovních poplatků - 3. díl:
ČSOB

Pozn. autora: Text nemá v žádném případě ambici sloužit jako podklad k výzvám požadujícím regulaci bankovního podnikání. Bankovní trh se, stejně jako jiné trhy, řídí zákonem nabídky a poptávky. A pokud bankovní klienti poptávají služby bank, které aplikují poplatkovou politiku, a to i když mají možnost volit banky s minimálními či nulovými poplatky, neexistuje jediný racionální důvod pro regulaci. K čemu chránit spotřebitele, který svým iracionálním jednáním prezentuje, že o to vlastně nestojí?   Položme si jednoduchou otázku: Proč banky trvají na vybírání bankovních poplatků? Protože jinak by pro ně bylo financování jejich činnosti mnohem náročnější, obzvláště pak při současné nákladovosti. Diverzifikace bankovních výnosů nejen že snižuje rizikovost výnosu, ale přináší vítaný příjem bankovní kasy. Připravili jsme pro vás unikátní materiál, který dokládá, jak zásadní jsou pro hospodaření našich bank výnosy z bankovních poplatků a provizí. O výsledcích ziskovosti čtyř největších bank v ČR jsme vás informovali v tomto článku - https://www.bankovnipoplatky.com/exkluzivne-na-bpcom-jak-by-si-vedly-nase-banky-bez-poplatku-10891.html. Nyní se hlouběji podíváme do jednotlivých bank. V tomto 3. díle to bude ČSOB.  

Poznámka k metodologii

Při výpočtech budeme vycházet z finančních výkazů jednotlivých bank, veřejně dostupných na internetových stránkách bankovních ústavů. V případech, kdy došlo k úpravě hodnot ve finančních výkazech za předchozí roky, jsme se tyto změny snažili podchytit a promítnout do souboru našich dat. U každé ze čtyř analyzovaných bank jsou v subkapitole a) údaje o aktivech banky, bilanční sumě v miliardách Kč. Statistika ukazuje vliv banky: prostředky, jejichž správou může banka generovat výnosy a zisky. V subkapitole b) naleznete tabulku, která podává pohled na podíly jednotlivých typů výnosů na provozních výnosech. Aby nedošlo ke zkreslení (například finančními operacemi), zjednodušíme proměnnou „provozní výnosy“ na prostý součet úrokových výnosů a výnosů z poplatků a provizí. Z toho bude možné vyčíst, zda banka používá svoje aktiva spíše na tvorbu úrokových výnosů, tj. výnosů, které by měly být stěžejním pilířem bankovního podnikání, nebo zda (a jak výrazně) si přilepšuje poplatkovými výnosy. Zajímavé bude i zjištění, jak se tyto proměnné vyvíjejí v čase. Další část subkapitoly pak nabídne srovnávací pohled zisku po zdanění a čistých výnosů z poplatků a provizí (které tvoří součást báze pro profit banky). Podkapitola c) pak přinese to nejdůležitější, a sice hypotetický pohled na svět bez bankovních poplatků. Ukáže se, jak by banky dokázaly pokrývat svoje současné náklady bez příspěvku čistých výnosů z bankovních poplatků a provizí. Pro toto srovnání vezmeme v úvahu údaje o zisku za účetní období před zdaněním, čímž se vyhneme zkreslení způsobenému srážením daně (navíc nelze odečítat nezdaněnou část výnosů – poplatky – od zdaněného zisku). V grafu budou vyobrazeny hodnoty skutečného nezdaněného zisku a zisku před zdaněním očištěného o poplatkové výnosy, na pravé ose pak v procentech vyjádřený pokles zisku bez bankovních poplatků ve srovnání s tím skutečným.

ČESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA

  Československá obchodní banka, známá jako ČSOB, byla založena státem v roce 1964. V červnu 1999 došlo k privatizaci s pomocí zahraničního kapitálu – majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, člen finanční skupiny KBC. O rok později Československá obchodní banka převzala krachující Investiční a poštovní banku (IPB). Po odkoupení státního podílu se v roce 2007 se KBC Bank stala jediným akcionářem banky, která se záhy osamostatnila – 1. 1. 2008 došlo k oddělení slovenské pobočky ČSOB.  

a)      Aktiva banky

Objem aktiv ve správě Československé obchodní banky se každým rokem sledovaného období zvyšoval, na rozdíl od konkurence i v roce 2009 (meziroční růst o více než 4 %). Bilanční suma 859 miliard Kč Československou obchodní banku posunula na pomyslné první místo v žebříčku českých bank, nejvyšší stupínek musela přepustit Česká spořitelna. Vývoj bilanční sumy je zobrazen na grafu číslo 9.  

b)      Hospodaření banky reálně

  V tabulce číslo tři je uvedena diverzifikace příjmů Československé obchodní banky mezi úrokové a neúrokové výnosy. Od roku 2003 se snižuje podíl poplatkových výnosů na celkových provozních výnosech (úrokové výnosy + poplatky a provize). V roce 2009 činily čisté poplatkové výnosy 22% část provozních výnosů, což je nejméně z celé velké bankovní čtyřky.   Tabulka č. 3 – Zdroj: www.bankovnipoplatky.com – vlastní výpočty z Finančních výkazů ČSOB, a.s.   Desátý graf nám dokladuje toto tvrzení. Výnosy z poplatků a provizí jsou dlouhodobě stabilní, jejich výše osciluje kolem šesti miliard (průměr za období = 6,4 miliardy Kč). Úrokové výnosy banky však až na půlprocentní propad v roce 2005 kontinuálně nabývají. V minulém roce banka vydělala přes 23 miliard Kč čistých úrokových výnosů.   Pohled na další obrázek osvětlí, jak si stojí zdaněný zisk Československé obchodní banky v porovnání s položkou, která jej pomáhá formovat – s čistými výnosy z poplatků a provizí. Od roku 2004 začal zisk za účetní období po zdanění převyšovat zisky poplatkové, a to s jedinou výjimkou v roce 2008. V něm Československá obchodní banka velmi tvrdě pocítila náraz globální finanční krize. Byla nucena odepsat ztráty z finančních nástrojů, což, navzdory rostoucím čistým úrokovým výnosům, způsobilo dramatický pokles zisku. Právě v takových chvílích se ukazuje důležitost výnosů z bankovních poplatků a provizí, které plní funkci ochranného polštáře působícího proti nejistotám, rizikům a s nimi tuku v ruce jdoucími ztrátám, které podnikání ve finančním sektoru přináší.   I v roce 2008 tak ČSOB dokázala profinancovat své aktivity se zdaněným ziskem 1,09 miliardy Kč. Jak by dopadla bez 6,6miliardového čistého výnosu z bankovních poplatků a provizí?  

c)      Hospodaření banky bez výnosů z bankovních poplatků a provizí

Odpověď na předchozí otázku se skrývá v následujícím grafu. Zatímco v ostatních letech by se upuštění od výnosů z poplatků a provizí sice kladného zisku banky nedotklo (krom roku 2003 (940 milionů Kč) by zisk před zdaněním bezpečně přesáhl 3 miliardy Kč v každém sledovaném období, vloni  by i bez poplatkových výnosů banka realizovala přes třináct miliard zisku čekající na odečtení daně), v roce 2008 by se bez výnosů z poplatků a provizí v ČSOB dostali do šestimiliardové ztráty!   Lze říci, že diverzifikace bankovních výnosů uskutečněná skrze výběr poplatků a provizí poskytla Československé obchodní bance nárazník, který jí umožnil vypořádat se s dopady globální finanční krize, a to aniž by se tato banka dostala červených čísel. Management ČSOB tudíž nemusel řešit ožehavou otázku, jak na ztrátu zareagují klienti, investoři a další subjekty finančního trhu. Historie již několikrát ukázala, že reakce okolí mohou výt velmi citlivé a mohou bance způsobovat řasu nepříjemných nesnází – od útěku klientů ke konkurenci až po problémy s likviditou zapříčiněné nedůvěrou na mezibankovním trhu.