Bankovní daň v Německu realitou, od r. 2011 budou banky platit
03. 09. 2010 02:53
Aleš Rod
komentáře (0)
Nová vlna regulace se vzedmula v sousedním Německu. Banky si od roku 2011 budou spořit na případnou další krizi, která by vyžadovala záchranné akce státu za použití veřejných prostředků – tomu má podle názoru německé vlády bankovní daň zabránit.
V minulém týdnu schválila spolková vláda v Berlíně zákon, jež na bankovní ústavy s centrálou na německém území uvaluje povinnost přispívat do společného záchranného fondu. Z něho
pak budou v případě potíží saturovány potřeby bank na dodání likvidity chránící je před krachem. Ve fondech by se mělo ročně objevit minimálně 1,2 miliardy eur. V diskuzích o zdanění
finančního sektoru existují celkem tři varianty regulačního odvodu, který bývá označován jako bankovní daň – skutečná bankovní daň (Bank Tax – počítá se z majetku banky, nejčastěji
z některé položky rozvahy), daň z finanční aktivity (Financial Activities Tax – počítá se ze sumy zisků a odměn, které banka za dané období vygeneruje) či daň z finanční transakce
(Financial Transaction Tax – jde o koncept tzv. Tobinovy daně zpoplatňující jednotlivé transakce). V německém bankovním sektoru půjde o první verzi, tedy „skutečnou“ bankovní daň. Bude
odvozována od bilanční sumy banky, přičemž celková částka bude respektovat i míru podstupovaného rizika vyjádřenou tzv. podrozvahovými položkami, tedy aktivy (závazky) s nejistou či podmíněnou
hodnotou. V případě, že banka bude mít problémy a bude příjemcem prostředků z fondu, německý Sněm bude v bance oprávněn provádět manažerská rozhodnutí, a to i proti vůli vedení.
Mluvčí německé bankovní asociace (BDB) Thomas Schlüter ve svém prohlášení kupodivu konstatoval, že s vládním návrhem souhlasí. „Odstraňuje dosavadní právní mezery v insolvenčním řízení,“
řekl, a dodal: „Ale uvítali bychom, kdyby stejné kroky podnikly další země Evropské unie." To je logické, neboť toto státní opatření způsobuje značné distorze na trhu, a německé banky se tak
právem obávají konkurence z jiných evropských zemí. A jak budou odvody německých bank vlastně počítány? Bankovní domy s majetkem do 10 miliard eur odvedou 0,02 %, banky s aktivy 10,1 až 100
miliard eur 0,03 % a ústavy s aktivy nad 100 miliard zaplatí nejvíce – 0,04% odvod. Celkový příspěvek by podle odhadů analytiků ročně neměl přesáhnout 15 % zisku jednotlivých bank.
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
12501398400
Kč
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3140 | |
1 USD | 23,4540 | |
1 PLN | 5,8640 | |
1 GBP | 29,6035 | |
1 CHF | 25,9030 | |
100 HUF | 6,4000 | |
1 RON | 5,0905 |
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024