Bankovní poplatky a provize v České republice – horizontální analýza


31. 03. 2010  03:10     Aleš Rod     komentáře (0)

V předchozích dílech seriálu o bankovních poplatcích jsem popsal faktory, které mají vliv na postavení českých bank ve finančním sektoru a na možnosti diverzifikovat jejich příjmy, tj. generovat výnosy z bankovních poplatků.





Abychom mohli v další části analyzovat bankovní sektor podrobněji, je nutné statisticky analyzovat data a, to zejména, porozumět jim. Proto nyní statisticky popíši soubor dat o bankovních poplatcích a provizích za bankovní sektor České republiky mezi lety 1993 až 2008. Horizontální analýza Od roku 1993 až do současnosti se absolutní čisté výnosy z poplatků a provizí neustále zvyšovaly. Čisté výnosy tvořené poplatky narostly za tuto dobu o 377,5 %, absolutně vyjádřeno o 28,5 miliardy Kč, a v průměru činily 20,9 miliardy Kč ročně. Minimum banky vydělaly v roce 1993 (7,6 miliardy Kč), maximální hodnota v roce 2008 (přes 36 miliard Kč). Trend růstu čistých výnosů z poplatků a provizí lze s hodnotou spolehlivosti přes 98 % označit jako exponenciální. V průměru za celý soubor rostou čisté poplatky tempem přes 11 procent ročně, zatímco čisté úrokové výnosy se navyšují jen necelými šesti procenty. Testování volatility vývoje úrokových a poplatkových výnosů směrodatnou odchylkou ukazuje, že čisté úrokové výnosy s hodnotou 0,14 jsou o dost volatilnější než poplatkové výnosy (0,07). Vývoj výnosů, nákladů a čistých výnosů z poplatků a provizí je znázorněn na následující straně (graf č. 1). Nejvýrazněji poplatkový zisk narůstal mezi lety 1998 a 2004, kdy průměrný meziroční růst činil více jak 15 %. V posledních letech nárůst těchto výnosů pokračuje, byť dynamika výrazně zpomalila.   Analytici ČNB vidí pokles dynamiky čistých výnosů z poplatků a provizí v konkurenčním boji bank o klienta v prostředí nízkých úrokových sazeb. K optimismu centrální banky je však třeba přistupovat opatrně. Krom toho, že je nezbytné brát v potaz současnou globální ekonomickou recesi a snížení ekonomické aktivity ve všech odvětvích, poplatkové náklady rostou v českém bankovním sektoru o poznání rychleji než k nim náležející výnosy. Křivka meziročních růstů nákladů je v grafu č. 8 nad křivkou výnosů – náklady ovlivňují vývoj čistých výnosů výrazněji. V roce 2008 se zvýšily čisté poplatkové výnosy o 1 %, hrubé výnosy rostly o 4,4 %, náklady na poplatky se ovšem zvýšily o 18,6 %. Stejná tendence pokračuje i v roce 2009 (v prvním pololetí roku čisté výnosy -1,4 %, výnosy +0,3 %, náklady +6,97 %, ve třetím čtvrtletí čisté výnosy -0,34 %, výnosy +0,3 %, náklady +2,8 %). Dynamiku vývoje poplatkových výnosů, nákladů a čistých výnosů od roku 2004 do současnosti vyobrazuje graf číslo 2.     Vertikální analýza Na straně výnosů mají nejvýznamnější zastoupení poplatky a provize z platebního styku, které tvoří přes polovinu všech poplatkových výnosů (v roce 2008 zhruba 58 procent). V hospodaření bank jsou nezanedbatelné i poplatky z ostatních služeb, generující kolem třiceti procent výnosů. V nákladech banky zatěžují zejména poplatky a provize za ostatní služby, v minulém roce téměř 90 %, na druhém místě pak poplatky a provize na operace s finančními nástroji okolo šesti procent. Jedním ze základních poměrových ukazatelů finanční analýzy týkající se ziskovosti je rentabilita celkových aktiv (Return on Assets – ROA). Pokud stejný princip konstrukce výpočtu použijeme pro složky výnosů bank, konkrétně na čisté poplatkové a úrokové výnosy, dostane se nám zajímavý pohled na to, jak banky dokáží produkovat tyto výnosy pomocí svých aktiv. Zatímco poměr čistého úrokového výnosu (tj. čistý zisk z úrokového rozpětí) vzhledem k bilanční sumě za sledované období poklesl, podíl čistého výnosu z poplatků a provizí vzrostl. Prostudujme následující graf (v příloze):   Podíl čistých poplatků a provizí na aktivech bankovního sektoru se zvyšoval až do roku 2004, poté se trend mírně obrátil. Od roku 2004 dochází v české ekonomice k růstu úvěrů (meziročně v průměru o 20 %, byť tempo expanze rok od roku klesá), což zvyšuje váhu úrokového zisku v příjmech banky, jinými slovy, v hierarchii bankovních výnosů stoupá využívání aktiv bank k produkci úrokových výnosů. V grafu č. 3 to znázorňují „rozevírající se nůžky“ mezi oběma proměnnými od roku 2004. Váha poplatků a provizí vhledem k úrokovým výnosům kulminovala v roce 2004 (52,4 %). Od té doby se podíl čistých poplatkových výnosů na čistých úrokových výnosech snižuje, ačkoliv obě složky rostou. Zajímavé bude sledovat, jak se oba ukazatele „vyrovnají“ s globální ekonomickou recesí a jak se budou vyvíjet v dalších letech. Ve vazbě k zisku bankovního sektoru můžeme poplatky a provize označit jako jistotu, neboť bez ohledu na okolnosti je tento typ výnosu ve sledovaném čase stabilní a neustále roste. V dobách, kdy dochází k výpadku úrokových příjmů (například při krizi ve finančním sektoru způsobené splasknutím internetové bubliny na přelomu tisíciletí), je tato jistota vítaným ochranným polštářem, který pomáhá bankám přestát nepříznivé časy, a o němž se subjektům v jiných odvětvích může leda zdát.   Od roku 2002 reprezentují čisté poplatkové výnosy pravidelně 60procentní až 70procentní část zisku bankovního sektoru před zdaněním, o tom se každý může přesvědčit z grafu číslo 4. Vezmeme-li do úvahy obrázek spolu s charakterem poplatků a provizí, je zřetelné, jaký že význam mají poplatkové příjmy pro bankovní sektor. Vysoký podíl čistých poplatkových výnosů na zisku před zdaněním není neobvyklý ani v zemích vlastníků největších tuzemských bank. Zatímco v ČR tvoří tento podíl v průměru 68% (mezi lety 2001 – 2008), v Rakousku je to za stejné období 103 %! Ve Francii generovaly čisté poplatkové výnosy 91 % zisku před zdaněním, v Itálii cca jako u nás (69 %) a v Belgii nejméně (47 %). Z výše uvedeného textu je zřejmé, že se neúrokové výnosy – bankovní poplatky a provize – staly nedílnou součástí hospodaření bank, a to nejen u nás. Bankovní domy nemají důvod, proč se těchto stabilních a nerizikových příjmů vzdávat z vlastní iniciativy. Ani intervence státu a větší míra regulace však nejsou na místě! Jediným skutečným efektivním způsobem je změna chování spotřebitelů, tj. bankovních klientů, a jejich mobilita k menším bankám s levnějšími cenami. Ceny tlačí dolů konkurence, na každém trhu.   GRAFY JSOU SOUČÁSTÍ PŘÍLOHY Diplomovou práci autora najdete na adrese: Aleš Rod.doc



Bankovní poplatky a provize v České republice – horizontální analýza

Diskutovat (0)


Bankám jsme v roce 2020 na poplatcích již celkem zaplatili

35509941737

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Koruna je k dolaru nejsilnější za dva roky


Česká koruna se po více než dvou letech dostala pod 22 korun za dolar. Naposledy byla takto silná koncem září roku 2018. Silnější koruna znamená levnější dovážené zboží a tedy i vánoční dárky objednané v dolarech.


Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více