Bankovní poplatky a provize v České republice – horizontální analýza


31. 03. 2010  03:10     Aleš Rod     komentáře (0)

V předchozích dílech seriálu o bankovních poplatcích jsem popsal faktory, které mají vliv na postavení českých bank ve finančním sektoru a na možnosti diverzifikovat jejich příjmy, tj. generovat výnosy z bankovních poplatků.





Abychom mohli v další části analyzovat bankovní sektor podrobněji, je nutné statisticky analyzovat data a, to zejména, porozumět jim. Proto nyní statisticky popíši soubor dat o bankovních poplatcích a provizích za bankovní sektor České republiky mezi lety 1993 až 2008. Horizontální analýza Od roku 1993 až do současnosti se absolutní čisté výnosy z poplatků a provizí neustále zvyšovaly. Čisté výnosy tvořené poplatky narostly za tuto dobu o 377,5 %, absolutně vyjádřeno o 28,5 miliardy Kč, a v průměru činily 20,9 miliardy Kč ročně. Minimum banky vydělaly v roce 1993 (7,6 miliardy Kč), maximální hodnota v roce 2008 (přes 36 miliard Kč). Trend růstu čistých výnosů z poplatků a provizí lze s hodnotou spolehlivosti přes 98 % označit jako exponenciální. V průměru za celý soubor rostou čisté poplatky tempem přes 11 procent ročně, zatímco čisté úrokové výnosy se navyšují jen necelými šesti procenty. Testování volatility vývoje úrokových a poplatkových výnosů směrodatnou odchylkou ukazuje, že čisté úrokové výnosy s hodnotou 0,14 jsou o dost volatilnější než poplatkové výnosy (0,07). Vývoj výnosů, nákladů a čistých výnosů z poplatků a provizí je znázorněn na následující straně (graf č. 1). Nejvýrazněji poplatkový zisk narůstal mezi lety 1998 a 2004, kdy průměrný meziroční růst činil více jak 15 %. V posledních letech nárůst těchto výnosů pokračuje, byť dynamika výrazně zpomalila.   Analytici ČNB vidí pokles dynamiky čistých výnosů z poplatků a provizí v konkurenčním boji bank o klienta v prostředí nízkých úrokových sazeb. K optimismu centrální banky je však třeba přistupovat opatrně. Krom toho, že je nezbytné brát v potaz současnou globální ekonomickou recesi a snížení ekonomické aktivity ve všech odvětvích, poplatkové náklady rostou v českém bankovním sektoru o poznání rychleji než k nim náležející výnosy. Křivka meziročních růstů nákladů je v grafu č. 8 nad křivkou výnosů – náklady ovlivňují vývoj čistých výnosů výrazněji. V roce 2008 se zvýšily čisté poplatkové výnosy o 1 %, hrubé výnosy rostly o 4,4 %, náklady na poplatky se ovšem zvýšily o 18,6 %. Stejná tendence pokračuje i v roce 2009 (v prvním pololetí roku čisté výnosy -1,4 %, výnosy +0,3 %, náklady +6,97 %, ve třetím čtvrtletí čisté výnosy -0,34 %, výnosy +0,3 %, náklady +2,8 %). Dynamiku vývoje poplatkových výnosů, nákladů a čistých výnosů od roku 2004 do současnosti vyobrazuje graf číslo 2.     Vertikální analýza Na straně výnosů mají nejvýznamnější zastoupení poplatky a provize z platebního styku, které tvoří přes polovinu všech poplatkových výnosů (v roce 2008 zhruba 58 procent). V hospodaření bank jsou nezanedbatelné i poplatky z ostatních služeb, generující kolem třiceti procent výnosů. V nákladech banky zatěžují zejména poplatky a provize za ostatní služby, v minulém roce téměř 90 %, na druhém místě pak poplatky a provize na operace s finančními nástroji okolo šesti procent. Jedním ze základních poměrových ukazatelů finanční analýzy týkající se ziskovosti je rentabilita celkových aktiv (Return on Assets – ROA). Pokud stejný princip konstrukce výpočtu použijeme pro složky výnosů bank, konkrétně na čisté poplatkové a úrokové výnosy, dostane se nám zajímavý pohled na to, jak banky dokáží produkovat tyto výnosy pomocí svých aktiv. Zatímco poměr čistého úrokového výnosu (tj. čistý zisk z úrokového rozpětí) vzhledem k bilanční sumě za sledované období poklesl, podíl čistého výnosu z poplatků a provizí vzrostl. Prostudujme následující graf (v příloze):   Podíl čistých poplatků a provizí na aktivech bankovního sektoru se zvyšoval až do roku 2004, poté se trend mírně obrátil. Od roku 2004 dochází v české ekonomice k růstu úvěrů (meziročně v průměru o 20 %, byť tempo expanze rok od roku klesá), což zvyšuje váhu úrokového zisku v příjmech banky, jinými slovy, v hierarchii bankovních výnosů stoupá využívání aktiv bank k produkci úrokových výnosů. V grafu č. 3 to znázorňují „rozevírající se nůžky“ mezi oběma proměnnými od roku 2004. Váha poplatků a provizí vhledem k úrokovým výnosům kulminovala v roce 2004 (52,4 %). Od té doby se podíl čistých poplatkových výnosů na čistých úrokových výnosech snižuje, ačkoliv obě složky rostou. Zajímavé bude sledovat, jak se oba ukazatele „vyrovnají“ s globální ekonomickou recesí a jak se budou vyvíjet v dalších letech. Ve vazbě k zisku bankovního sektoru můžeme poplatky a provize označit jako jistotu, neboť bez ohledu na okolnosti je tento typ výnosu ve sledovaném čase stabilní a neustále roste. V dobách, kdy dochází k výpadku úrokových příjmů (například při krizi ve finančním sektoru způsobené splasknutím internetové bubliny na přelomu tisíciletí), je tato jistota vítaným ochranným polštářem, který pomáhá bankám přestát nepříznivé časy, a o němž se subjektům v jiných odvětvích může leda zdát.   Od roku 2002 reprezentují čisté poplatkové výnosy pravidelně 60procentní až 70procentní část zisku bankovního sektoru před zdaněním, o tom se každý může přesvědčit z grafu číslo 4. Vezmeme-li do úvahy obrázek spolu s charakterem poplatků a provizí, je zřetelné, jaký že význam mají poplatkové příjmy pro bankovní sektor. Vysoký podíl čistých poplatkových výnosů na zisku před zdaněním není neobvyklý ani v zemích vlastníků největších tuzemských bank. Zatímco v ČR tvoří tento podíl v průměru 68% (mezi lety 2001 – 2008), v Rakousku je to za stejné období 103 %! Ve Francii generovaly čisté poplatkové výnosy 91 % zisku před zdaněním, v Itálii cca jako u nás (69 %) a v Belgii nejméně (47 %). Z výše uvedeného textu je zřejmé, že se neúrokové výnosy – bankovní poplatky a provize – staly nedílnou součástí hospodaření bank, a to nejen u nás. Bankovní domy nemají důvod, proč se těchto stabilních a nerizikových příjmů vzdávat z vlastní iniciativy. Ani intervence státu a větší míra regulace však nejsou na místě! Jediným skutečným efektivním způsobem je změna chování spotřebitelů, tj. bankovních klientů, a jejich mobilita k menším bankám s levnějšími cenami. Ceny tlačí dolů konkurence, na každém trhu.   GRAFY JSOU SOUČÁSTÍ PŘÍLOHY Diplomovou práci autora najdete na adrese: Aleš Rod.doc



Bankovní poplatky a provize v České republice – horizontální analýza

Diskutovat (0)