BIG EXPERT:
Jak libra brexituje

Zahraniční trhy

Jan Berka, Roklen Holding

Jak libra brexituje

Brexit je v tomto týdnu tématem číslo jedna. Jak Velká Británie opustí Evropskou unii? Opustí ji vůbec? Podoba britského odchodu pozvolna dostává první rysy, avšak rozhodně neplatí, že vše je pevně dané. A podle toho se vyvíjí i situace kolem libry.

K pochopení toho, jak libra „brexituje“, je potřeba znát politické reálie. Britský parlament v tomto týdnu podruhé nepřijal dohodu, kterou s EU vyjednala premiérka Mayová. Následně se přiklonil k odchodu z evropského bloku s („nějakou“) dohodou a odmítl tzv. tvrdý brexit za všech okolností. Další v pořadí je hlasování o posunutí článku 50, které se uskuteční dnes, tj. ve čtvrtek 14. března. Očekává se, že poslanci odsun schválí. Otázkou je, jakou bude mít ve výsledku délku trvání, respektive jak na něj zareagují představitelé Evropské unie.

První navrženou variantou je posunutí brexitu do 30. června, je však podmíněná podporou dohody s EU. Pokud by ta nebyla přijata, do hry by se dostalo vyjednávání o mnohem delším posunu. To by pro evropské lídry – z hlediska schválení – mohlo představovat o něco větší problém, jelikož by se Velká Británie musela zúčastnit voleb do Evropského parlamentu, s čímž je spjata obava z potenciálně sílícího britského euroskeptického křídla.

Očekáváme, že by EU kývla i na delší posun brexitu. Následných scénářů je pak několik. Od dalšího vyjednávání přes pokračující boj o dohodu ve stávající podobě až po druhé referendum o brexitu. Vyloučit nelze ani variantu neřízeného odchodu (jeho odhlasované odmítnutí není právně závazné), hlasování o nedůvěře, předčasné volby či následné odmítnutí brexitu, jak ho dříve definoval Evropský soudní dvůr.

Trhy v současnosti ocenily především odmítnutí tvrdého brexitu, bez ohledu na jeho právní nezávaznost. Krátkodobou nadějí může být i posunutí článku 50. Z dlouhodobějšího hlediska už ale tržní pohled nevypadá tak přívětivě.

V tomto týdnu jsme u britské měny pozorovali nárůst volatility. Měřeno implikovanou volatilitou vycházející z opčního trhu byl největší nárůst pozorován u krátkých tenorů, což bylo spojeno s vyčkáváním na klíčová hlasování. Samotný výhled trhu měřený strategií risk reversal (opční strategie zajištění tvořená kombinací call a put opcí, ze které je možné vyčíst sázky trhu na možný posun podkladového aktiva v daném tenoru) naznačuje v krátkých tenorech - jeden až dva týdny u páru GBPUSD - převahu put opcí sázejících na slabší libru, byť stále poblíž hodnoty par.

U delších tenorů je sentiment trhu mnohem čitelnější. V období od jednoho měsíce až po rok se risk reversal postupně ponořuje více do záporu. To svědčí o sílící převaze put opcí nad call opcemi, a tedy o víře v posun kurzu libry na slabší hodnoty.

Je tedy patrné, že se opční obchodníci příliš nepřiklání k pro libru pozitivnímu výsledku situace kolem brexitu. Podobné naladění potvrzují i data banky Citigroup, dle kterých se sázky na slabší libru zvýšily na nejvyšší hodnoty od prosince (a odhad Citi pracuje s jejich dalším růstem). Tato čísla pak zpečeťuje i burza CME, kde z více než poloviny nekomerčních pozic tvoří právě shorty britské měny.

S tím, jak se – i přes výhled na možné prodloužení – blíží deadline brexitu, nelze říci, že se dostáváme ke zdárnému konci. Pokud bude odhlasována varianta posunu článku 50 do 30. června a následně bude přijata dohoda o odchodu, mohl by se sentiment na libře citelně zlepšit.

Mnohem pravděpodobnější je ale podle nás varianta dvě, tedy „boj“ o mnohem delší prodloužení. A právě s tou je spjato nezanedbatelné množství rizik, které pro libru nevyznívají zrovna pozitivně. Víra v její dlouhodobější rally se tak dle našeho názoru nevyplní.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Měny, úrokové míry

Martin Pecka, Generali Investments CEE, investiční společnost

Začátek týdne byl ve znamení mírného poklesu výnosů domácích dluhopisů, na čemž se podepsala především slabá data týkající se růstu mezd v posledním čtvrtletí loňského roku. Horší než očekávaný výsledek totiž snížil pravděpodobnost předpokládaného růstu sazeb na nejbližším zasedání České národní banky. Výnosová křivka českých státních dluhopisů i nadále zůstává velmi plochá - rozdíl mezi výnosem dvouletého (1,67 %) a desetiletého dluhopisu (1,83 %) je dokonce menší než 0,2 %.

Koruna se celý týden obchodovala se na úrovni kolem 25,65 CZK/EUR, a je tedy stále velmi daleko od prognózy ČNB, která očekává, že v závěru roku bude koruna o několik procent silnější. Koruně překvapivě nepomohla ani únorová inflace, která zrychlila na 2,7 %, a zůstala tak tři desetiny nad prognózou ČNB. To by samozřejmě představovalo důvod pro zvýšení úroků, zejména když koruna neposiluje tak, jak předpokládá prognóza. Nicméně vývoj v eurozóně, nejistoty spojené s brexitem a již výše zmíněné slabší mzdy jsou argumentem pro opatrnost. Proto čekám, že ČNB na zasedání koncem března opět ponechá svou hlavní úrokovou sazbu beze změny na úrovni 1,75 %.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů).  **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období. **) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).