Boj bank proti praní špinavých peněz


26. 03. 2010  02:09     Aleš Rod     komentáře (5)

Pojďme se na tuto ilegální aktivitu podívat zblízka a očima banky. Proces praní špinavých peněz můžeme rozčlenit na tři hlavní fáze, příznačně pojmenované: namáčení, mydlení a ždímání.





V minulých týdnech média informovala o tom, že se klienti některých tuzemských bank na pobočkách potýkají s nepříjemnými osobními otázkami, které mají sloužit k důkladnějšímu poznání klienta. Toto jednání nepochází z libovůle bankovních manažerů. Jedná se o novou povinnost vycházející z účinnosti zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (účinnost od září 2008). Boj proti praní špinavých peněz se v tuzemských bankách přiostřil po začlenění třetí směrnice EU proti praní špinavých peněz č. 2005/60/ES z roku 2005, po které byl schválen již zmiňovaný zákon č. 253. Jaký je smysl těchto opatření? Mají ztížit možnost legalizovat finanční prostředky pocházející z trestné činnosti, které mohou být, a podle praxe z posledních několika let skutečně bývají, hojně používány k financování ilegálních aktivit teroristických skupin nebo skupin na ně napojených. Nový zákon se právě na banky nezaměřuje náhodou – bankovní domy hrají ve snaze zločinných gangů vyprat jejich špinavé peníze zásadní roli.

Jak se vlastně perou špinavé peníze?

Pojďme se na tuto ilegální aktivitu podívat zblízka a očima banky. Proces praní špinavých peněz můžeme rozčlenit na tři hlavní fáze, příznačně pojmenované: namáčení, mydlení a ždímání. Proces namáčení je velmi důležitý, neboť se jedná o první krok v cestě za legalizovanými penězi. Jsou při něm shromažďovány ilegálně generované prostředky a následně systematicky rozmísťovány do finančního systému. Peníze, většinou v hotovosti a velkém objemu, nejprve musí být deponovány do bank, aby s nimi bylo možné nakládat bezhotovostně. Jelikož větší hotovostní vklady budí pozornost (od 80. let minulého století navíc operace v bankách nad určitou sumu podléhají oznamovací povinnosti, a to téměř po celém světě), často dochází k tzv. surfingu, tedy členění transakcí mezi více vkladů po menších částkách. Existují různé metody, jak toho dosáhnout. Od opakovaných vkladů jedním člověkem na jeden účet po systematické vklady vícero osobami na různé účty v různých bankách a následnému přesouvání všech disponibilních prostředků pod jednu bankovní střechu. Druhou fází praní špinavých peněz je mydlení, gró aktivity. Při mydlení dochází k zastření původu peněz a k jejich oddělení od nezákonného zdroje. Možností, jak „namydlit“ peníze, je celá řada. Banky často čelí propracovanému řetězci hotovostních a bezhotovostních operací, které jsou uskutečňovány jak v rámci finančního systému země, tak do zahraničí, a to i kombinací mezi fyzickými a právnickými osobami, speciálně zakládanými za tímto účelem. Cíl mydlení je jediný – maximálně znepřehlednit toky peněz a učinit případnou účetní kontrolu neuskutečnitelnou, popřípadě ji co nejvíce znemožnit. Organizované skupiny mají tak propracované uspořádání, že často dochází k absolutnímu přerušení možnosti sledovat jednotlivé peněžní toky. Dalšími způsoby namydlení peněz mohou být operace s majetkovými podíly ve firmách, nákup a prodej dluhopisů, cenných kovů, nemovitostí, uměleckých předmětů, starožitností, zakládání fiktivních právnických osob a následné uskutečňování zastíracích transakcí, jako např. nájem a koupě fiktivních či předražených služeb, provozování kasin, heren, sázek, atd. Pokud je kapitál očištěný, zbývá jej vyždímat a završit tím celou proceduru – vyprané peníze, jejichž objem je často značně ponížen o provize jednotlivým článkům pracího řetězce, se vracejí zpět původnímu majiteli jako legální a zdanitelný příjem, s nímž může být nakládáno naprosto libovolně. Dle policie je v tomto případě prakticky nemožné nelegální praktiky doložit.

Jak to vypadá v praxi?

Banky registrují primární pokusy o vyprání peněz skrze dva kanály: hotovostní a bezhotovostní operace. Zaměříme-li se na hotovostní operace, měli byste, pokud jste bankéř, zbystřit v těchto případech: ·         Klient opakovaně vkládá na svůj účet prostředky v objemu těsně pod hranicí podléhající oznámení. ·         Vklady od většího množství osob na jeden účet klienta. ·         Neobvyklé pohyby na tzv. spících účtech (účtech, na nichž se dlouhou dobu nic neděje). ·         Vklady v neobvyklé výši (nízké bankovky, které jsou později vybírány v bankovkách s vysokou denominací, nebo vklady v bankovkách s (pro konkrétního klienta) neobvyklou výší – např. student, jehož měsíční obrat na účtu je 5 tisíc, si na účet vloží půl milionu v pětitisícových bankovkách). ·         Vklady hotovosti, kterou nemá klient dopředu spočítanou. ·         Nesouměrnost mezi hotovostními a nehotovostními vklady a výběry. ·         Pro klienta neobvyklé vklady a výběry, které klient po dotazu nedokáže (nechce) vysvětlit. U bezhotovostních operací bývají obvykle rizikové operace s těmito atributy: ·         Příkazy k převodu velké částky do zahraničí od osob čerstvě zmocněných majitelem účtu. ·         Bezhotovostní převody do / z rizikových zemí a „daňových rájů“. ·         Neobvyklé bezhotovostní úhrady vymykající se běžným aktivitám zákazníka, které zákazník nechce / nedokáže vysvětlit. ·         Neobvykle vysoký počet bezhotovostních transakcí. ·         Účet zákazníka založený a využitý pro jedinou transakci – zákazník za krátké období zruší účet. Z výše uvedeného je patrné, že monitoring jednání bankovních klientů ze strany banky je velmi propracovaný a využívá se v něm kombinace lidského faktoru, speciálních informačních systémů a informací třetích stran. Úspěšná identifikace podezřelého klienta začíná na přepážce při prvním kontaktu s bankou. Proto podle informací jednotlivých bank záleží především na citu, vnímavosti a hlavně zkušenosti zaměstnanců front-office, ale také back-office, kteří se zprostředkováním jednotlivých transakcí pro klienta dennodenně zabývají. Poznat svého klienta je pro banku skutečně klíčové.

Směrnice, nový zákon a jednání bank

Mezi nejdůležitější a z pohledu klienta nejcitlivější změny, které nový zákon přinesl a které jsou postupně interními směrnicemi jednotlivých bank uváděny v život, patří povinnosti spojené s identifikací klienta. Banky (a ostatní povinné subjekty podle zákona) snížily práh pro zjišťování informací o jednotlivých obchodech svého klienta z původních 15000 EUR na 1000 EUR. Důvodem je především snaha o potření již zmiňovaného smurfingu, tedy rozdělování objemu ilegálních prostředků do menších částek a jejich umístění v bance. Pokud bankéř pojme podezření, že původ prostředků může být nejistý, má povinnost prověřit klientovu operaci vždy. Objem transakce přesahující ekvivalent 15000 EUR banky úkoluje k provedení hloubkové kontroly: povinností klienta je podrobně doložit účel a povahu obchodu, zdroje peněžních prostředků stejně jako informace nezbytné pro sledování dalšího průběhu obchodu. Nově se při kontaktu s bankou také setkáváme s termínem politicky exponovaná osoba. Politicky exponovanou osobou je fyzická osoba, která je ve významné veřejné funkci s celostátní působností (hlava státu, ministři a jejich asistenti, členové parlamentu, nejvyššího soudu, členové vrcholných orgánů centrální banky, armádních sborů, státních podniků, velvyslanci) a také ten, kdo podobné funkce vykonává v zahraničí (ať již v EU či jiných mezinárodních institucích). Za politicky exponované osoby jsou též považováni životní partneři, rodinní příslušníci či obchodní partneři a nejbližší spolupracovníci. Jelikož panuje předpoklad, že politicky exponovaná osoba disponuje z titulu své funkce vlivem a informacemi, které by mohly být zneužity k ilegálnímu jednání, podléhají klienti z řad těchto osob přísnější kontrole při provádění bankovních transakcí, jakož i důslednější povinnosti doložit původ prostředků či účel bankovní platby. Banky se přitom mohou při shromažďování identifikačních informací nově opřít o zjištění jiné úvěrové nebo finanční instituce v České republice, což velmi usnadňuje život především poskytovatelům retailových bankovních služeb. Klientovi se může stát, že jeho banka neprovede požadovanou transakci s jinou bankou, pokud je tato řazena mezi tzv. shell banks. Za shell bank je ze zákona povařována zahraniční úvěrová nebo obdobná instituce registrovaná v zemi, kde se fyzicky nenachází (typickým příkladem jsou banky registrované v daňových rájích a ostrůvcích uprostřed oceánu, ale provozující svou činnost v obchodním místě na kontinentu), či banka, která umožňuje obchody s takovouto institucí nebo neuplatňuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu ve výši rovnocenné Evropské směrnici.

Nepříjemnost, která se vyplatí

Ačkoliv je zpřísněná kontrola ze strany bank nepříjemná, klienti by ji měli brát s klidem a akceptovat ji – nejenže podobné informace budou požadovat v každé bance, ale hlavně, ve výsledku jde o bezpečnost nás všech. Navíc, jak samotní zástupci z řad tuzemských bank přiznávají, zjišťování informací podléhající třetí Evropské směrnici z počátku neprobíhalo podle jejich představ. Málo informovaní pracovníci za přepážkami nejenže nedokázali dobře interpretovat, co po klientovi vlastně chtějí, stejně tak mu nedokázali sdělit, proč tak citlivé informace požadují – proto často docházelo k velkým nejasnostem. Nezbývá než doufat, že se situace skutečně zlepší a každý klient bude o důležitosti těchto opatření správně informován, a, to zejména, potírání praní špinavých peněz bude nést ovoce.  


Boj bank proti praní špinavých peněz

Re:
Hodně :)...

Zajímavééé...
co by (krom utraceni za poplatky)
!) oznacili by te za pradlenu a poslali echo CNB 2) CNB by si vyzadala doklady od vsech uctu 3) po...
Na blbosti neodpovídám a akceptovat nic nebudu
s títmto článkem se velice dobře bavím. Hra na orwelovskou kontrolu lidí se jen prohlubuje, to že si...
kolotoč
Zajímalo by mě, co by se dělo pokud bych soustavně po dobu několika měsíců převáděl své úspory z jed...
Diskutovat (5)


Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili

12491554896

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

300


ČÍSLO TÝDNE - 300 právě tolik miliard korun odeslaly tuzemské společnosti svým zahraničním vlastníkům ve formě dividend. Většina zisku těchto firem tak skončila v zahraničí.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 25,3140
Kurz USD Americký dolar 1 USD 23,4540
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,8640
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 29,6035
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 25,9030
Kurz HUF Forint 100 HUF 6,4000
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 5,0905
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více