České dozorové orgány mají rezervy, říká Zuzana Roithová

V Evropském parlamentu se v poslední době začalo diskutovat o bankovních poplatcích,  o odstranění překážek u elektronického bankovnictví a dalších tématech, která se dotýkají bankovních klientů. Jaký je důvod zintenzivnění diskuse na toto téma?

Pro Evropský parlament a zejména pro můj Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele je  dokončení trhu se službami jednou z klíčových oblastí. S tím souvisí potřeba zlepšit kvalitu a snížit ceny za využívání finančních služeb, které jsou  velmi různé v jednotlivých zemích. Zejména v nových členských zemích ještě nefunguje dostatečná konkurence. 

Připravujeme legislativní podmínky pro plné spuštění Jednotného Euro platebního prostoru. Díky této iniciativě se stane přeshraniční převod peněz pro země používající Euro stejně snadný a za stejnou cenu jako převod na národní úrovni.  Pro spotřebitele je důležité, že banky budou čelit větší konkurenci i z jiných členských států, což je donutí snižovat poplatky a současně zvyšovat kvalitu služeb. Ovšem ani dnes bankovní trh není již doménou národních států i u nás je 5 největších českých bank  vlastněno zahraničními subjekty. Před rokem jsme již otevřeli větší konkurenci pro evropské finanční služby orientované na velké podniky a názory expertů se shodují, že tyto služby fingují v EU relativně dobře. Ovšem to neplatí o finančních službách poskytovaných soukromým osobám a malým podnikům. První zlepšení se dá očekávat příští rok, kdy členské státy musí do svého zákonodárství převzít již  schválenou směrnici EU o platebních službách. Nyní se ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu zaměřujeme i na podporu vzdělávání spotřebitelů ve finančních záležitostech, protože informovaný spotřebitel si nejlépe dokáže vybrat na bankovním trhu  pro něj optimální službu. Loni Evropský parlament schválil zprávu O důvěře spotřebitele v digitálním prostředí, kterou jsem iniciovala a byla jsem její hlavní zpravodajkou. V ní jsem se mimo jiné věnovala návrhům, které povedou k lepšímu využívání možností internetového bankovnictví zejména přeshraničně, což by už dnes mohlo vést ke zvýšení konkurenčního tlaku na naše banky. Důvěru občanů zvýší větší transparentnost a vzorová smluvní ujednání, charta práv pro digitální komunikaci a řada dalších mých návrhů.

Stále hovoříte o přeshraničním bankovnictví…

Přeshraniční bankovnictví je dosud využíváno jen v 1%, což je škoda. Přitom pokud si otevřete účet například v sousedním Rakousku, určitě ušetříte na poplatcích a ne málo. Dalším zajímavým tématem jsou mikrokredity, které brzy zažijí na českém finančním trhu boom. Spotřebitelé u nás budou plně využívat všech dalších výhod Eurozóny, jakmile Česká republika přistoupí k Euru.

Nedávno jste na půdě EP kritizovala vysoké bankovní poplatky v ČR. Co Vám na nich nejvíce vadí?

Vysoké bankovní poplatky v ČR nejsou fér pro všechny české občany a podnikatele bez výjimky. Každý Čech zaplatí ročně minimálně 1000 Kč na poplatcích, tedy více než jiní občané EU. Levnější bankovnictví je např. v Holandsku nebo Rakousku. České banky vybraly v roce 2007 jen na poplatcích 44,7 miliard a poplatky za výběr hotovosti 9,1 miliard. Bankovní poplatky tvoří 25% zisku českých bank (133,5 miliard). EU se rovněž zaměřila na přemrštěné ceny za používání platebních karet - přešetřuje dominantní postavení Mastercard a Visa na trhu EU. Kromě fungující hospodářské soutěže by zlepšení postavení spotřebitelů a podnikatelů přinesla celkově vyšší transparentnost poplatků.

Jakým způsobem může EP ovlivnit chování bank v poplatkové politice? Domníváte se, že by se mohly resp. měly otázky bankovních poplatků řešit legislativní cestou? Lidem nejvíce vadí fakt, že se účtům v bankách prakticky nelze vyhnout, nepřehlednost a tudíž praktická neporovnatelnost sazebníků, vysoké bankovní poplatky. Lze s tím něco dělat?

Evropský parlament může chování bank ovlivnit nepřímo, právě kupříkladu legislativou, která umožní porovnání poplatků mezi jednotlivými bankami standardizací poskytovaných informací v přílohách smluv klientů. Bezprostřední možnost ovlivnění chování bank mají národní dozorové orgány, včetně České národní banky a Úřadu pro hospodářskou soutěž, a tady myslím máme doma rezervy. Evropská unie vývoj na finančním trhu pečlivě monitoruje a zasahuje proti monopolům a chystáme další závazné legislativní změny ke zvýšení konkurence a otevření trhu. EU však nikdy nebude diktovat maximální ceny bankovních poplatků.

Jak vlastně dopadáme ve srovnání se zahraničím? Máte nějaké osobní zkušenosti s bankovními poplatky v ČR? Co vás naposledy nejvíce rozčílilo a naopak s jakou službou jste byla spokojena?

Naše ceny za bankovní poplatky ve srovnání se zahraničím příliš vysoké i kvůli tomu, jak jsou strukturovány - Češi platí za vše, za jakýkoliv úkon i sebenesmyslnější a přitom v zahraničí stačí zaplatit jednou ročně paušál za vedení účtu a veškeré myslitelné standardní operace jsou pak zdarma. V Belgii zažívám v bance profesionálnější a přívětivější přístup bankéře ke klientovi, než v ČR. Vadí mi, že má moje banka nemá otevírací den i v sobotu, jelikož během pracovního týdne jsem na jednáních v Bruselu. Relativně spokojená jsem s internetovým bankovnictvím. Velmi oceňuji i anketu pořádanou portálem bankovnipoplatky.com o nejabsurdnější bankovní poplatek roku.

Jak se díváte na přenositelnost čísla bankovního účtu? To by významně zjednodušilo klientům změnit banku a rozhýbalo tak bankovní trh.

Přenositelnost čísla bankovního účtu považuji za vynikající řešení pro klienty, ale bohužel tento projekt má řadu překážek, kdy přenositelnost IBAN a BIC čísel není v současné době možná, protože obsahují jak kód země, tak i kód banky. Jediným řešením pro budoucnost je vytvoření novější verze těchto čísel, to ovšem bude mít značné administrativní náklady. Bohužel kvůli potřebě změnit i platební karty a jejich čísla by změna banky i v případě přenositelnosti čísla bankovního účtu nebude snadnou záležitostí.