Co je to smrskflace?


18. 04. 2014  12:43     Martin Kahoun     komentáře (0)

Tento podivně znějící výraz ve výkladovém slovníku zatím patrně nenajdete. Zní ale nápadně podobně jako inflace, deflace, stagflace a další ekonomické termíny, které jsou pro většinu lidí španělskou vesnicí. Garantuji ale, že smrskflaci pochopí po krátkém vysvětlení každý! A ve chvíli, kdy pochopíte význam tohoto slova, pochopíte ihned, proč politici a bankéři neustále tvrdí, že inflace je zdravá a každý rok musí být alespoň kolem 2%.

Co je to smrskflace?




Vzpomínáte si na kauzu koňského masa v těstovinách? Slyšeli jste o ledování masa, zejména rybího a drůbežího? Co pančování pohonných hmot a metanolová aféra? Společným jmenovatelem těchto kauz je podvod na zákazníka a snaha přimět ho, aby zaplatil vyšší cenu za něco, co má hodnotu mnohem nižší. Jde doslova o naředění hodnoty. Někdo nás prostě okrádá. A pojďme pokročit v pochopení termínu smrskflace dále.

Víte, co je to masový separát neboli strojově oddělené maso? Všimli jste si neustále se zmenšujících balíčků, obalů zejména u potravin? Tatranky, nanuky a některé jogurty podléhají skutečné miniaturizaci. Přečetli jste si někdy, z čeho se skládá jahodový jogurt v supermarketu? Někdy to zkuste. Zjistíte, že nejvíce zastoupenou zeleninou tam bude mrkev. Věděli jste, že mléko ze supermarketu je vyrobeno z mléka? To pro vnímavého spotřebitele až zas tak skvělá zpráva není, protože většinou očekáváme, že mléko je mléko. Objevili jste někdy v krajíci chleba kousek rohlíku? Víte, že lidé chtějí stále menší byty? Celková cena za byt se zdá přijatelnější, přestože cena za metr čtvereční je ale vyšší.

Protože jíst musí všichni, určitě jste si některé z výše uvedených pozoruhodností někdy všimli a je možné, že jste se nad tím i trochu pozastavili a pomysleli si něco o tom, čím nás to ti podvodní obchodníci zejména s potravinami zásobují. Tady je na místě trochu zbystřit a  vysvětlit, proč to vlastně ti obchodníci dělají.

Dělají to kvůli svým tržbám, které se jim buď smrskávají (podléhají patrně také smrskflaci) nebo v lepším případě stagnují. Proč jim stagnují tržby? Protože většina lidí má stále méně peněz na své výlohy. Jenže když vám stagnují nebo se dokonce snižují příjmy a náklady vám rostou, musí přijít na řadu proces smrskflace. Lidé prostě více nenakoupí a nespotřebují, i když budete mít akce na všechno třeba desetkrát denně.

Takže obchodníci se musejí uchylovat u některých produktů k viditelné miniaturizaci, ovšem při zachování ceny. Tam, kde to prostě nejde, musí přijít na řadu miniaturizace neviditelná okem. Jak se to dělá? Například pří výrobě jahodového jogurtu použijete hodně mrkve a neprodané rohlíky nadrtíte a vrátíte v podobě čerstvého chleba znovu do oběhu. To vše se skrývá v pojmu smrsfklace. A chtěli bychom snad mít smrskflaci každý rok 2%?  Myslím, že o to nikdo nestojí.

.

CHCETE VYHRÁT ZAJÍMAVOU CENU? PODÍVEJTE SE SEM!

.

Ale už chápeme, že smrskflace je jen důsledkem inflace, tedy neustálého zvyšování objemu peněz. A proč se musí neustále zvětšovat objem peněz? Protože současný finanční systém je založen na principu úvěrového letadla. Banka vytváří peníze při vytvoření nového úvěru, ale nevytváří peníze na platbu úroku. Objem peněz se musí zvyšovat proto, aby se daly splatit úroky. Aby se daly splatit úroky, musí se vytvořit nové úvěry. Stále dokola, tak dlouho, že už si nikdo není ochoten půjčit. Ale ještě je tady stát, kterému banky půjčí vždy a rády.

A vlády si také rády půjčují. Naše státní hospodaření je vždy s deficitem přes 100 miliard korun. Příkladů nesmyslných projektů je více než dost. Opecard, tunel Blanka, nejdražší dálnice světa, internety do škol atd. atd. Pro stát je půjčka relativně jednoduchou operací. Prostě se vydá dluhopis, který si banky koupí. Vzniknou nové peníze, které má první stát a je mu celkem jedno, že nové peníze ubírají kupní sílu všech ostatních peněz v oběhu.  Proto tedy neustálé omílání užitečnosti a potřebnosti inflace.

Smrskflace je tak výsledkem skryté a záludně převlečené daně na všechny, kterou nám způsobuje neustále se zvětšující objem peněz v oběhu. Ceny rostou a veškeré daně také, protože stát musí splácet stále vyšší úroky.

Pochopení této zlegalizované krádeže postupným ředěním kupní síly peněz ale není žádná složitá jaderná fyzika. Když máme čtyři jablka a 10 korun, jedno jablko se dá  prodat/koupit za 2,50 Kč. Jakmile ale přidáme do systému ničím nekrytých dalších deset korun, co se stane?  Cena jablka se logicky zdvojnásobí. Vytvořilo se však přidáním 10 korun více bohatství? Nevytvořilo. To by se stalo jedině v případě, že by se přidalo další jablko. A protože peníze neustále přibývají, bohatství většině lidí ubývá, protože při tomto scénáři jsou jablka stále dražší a nakonec se musí, aby se vůbec prodala půlit a čtvrtit. Kupní síla peněz je stále více ředěna. Bohatství, jak z příkladu jednoznačně vidíme, můžeme vytvořit pouze prací a vyvářením hodnot. Nikoliv výrobou peněz.

Přesto však ona kýžená inflace je vždy něco kolem pouhých 2%. V maskování skutečného a reálného čísla totiž pomáhá naše již známá smrskflace. Zmenšující se objem a snižující se kvalita zboží a služeb totiž není nijak ve statistikách, ze kterých se vypočítává inflace, postižena.

Vítězem je vždy ten, kdo je u tvorby nových peněz první. Může si koupit zboží i když stojí stále více. Tento jev zaznamenal již v 19. století francouzský ekonom Cantillon. Politici se bohužel totiž chovají stále stejně.

Martin Kahoun, www.zlate-investovani.cz



Co je to smrskflace?

Diskutovat (0)