dTest:
Srovnání bankovních účtů

Bankovní účet bývá vstupenkou do světa financí a jeho zřízení prvním kontaktem s ním. Často se odsud peníze do dalších finančních produktů bohužel nedostanou. Nemůžeme se divit – běžný smrtelník nemá bez pomoci analytika příliš velkou šanci na výnos při nakládání s penězi.

Lákavé nabídky mívají své háčky a je proto dobré mít se na pozoru. Není proto ani divu, že mnozí na další finanční produkty zcela rezignují. Naše znalosti o finančních nástrojích jsou slabší, než byly počátkem minulého století, a pro většinu bank jsou proto Češi v porovnání s rozvinutými finančními trhy bezbrannými spoluhráči. „Zaručeně objektivní“ informace o spořicích a investičních produktech a nabídky souvisejícího „poradenství“ se na nás sypou ze všech stran, ale skutečně spotřebitelsky orientované informace jsou nedostatkovým zbožím.

Nástroj platebního styku

Běžný účet bychom měli chápat hlavně jako „finanční poštovní schránku“, do které nám přicházejí peníze, které zase přeposíláme dále. Ke „skladování“ úspor (o jejich zhodnocování totiž většinou mluvit nelze) bychom měli využívat přinejmenším spořicí účet nebo fondy peněžního trhu.

Běžný účet by pro spotřebitele měl zůstat především efektivním nástrojem platebního styku. Pro banky na druhé straně by měl představovat cestu k budování vztahů se zákazníky a k jejich lepšímu seznámení se s možnostmi investic a potřebami úvěrů nebo pojištění.

Realita je však taková, že na běžných účtech skladujeme své finanční rezervy a poskytujeme tak bankám peníze téměř zdarma. Naše prostředky se na běžném účtu nezhodnocují, ale dokonce postupně ztrácejí hodnotu vinou poplatků. Poplatky totiž bývají výrazně vyšší než inkasované úroky.

Nejde jen o poplatky

Přestože jsou poplatky určitě jedním z nejvýznamnějších kritérií pro posouzení běžného účtu, informujte se, zda vámi vybraná banka poskytuje veškeré služby, které požadujete. Některé banky například nenabízejí platební karty, jiné zase mají problém s platbami do zahraničí apod.

Dalším častým problémem je transparentnost. Je běžné, že se banky snaží učinit své produkty co nejhůře srovnatelnými. A tak některé nabízejí běžný účet pouze v kombinaci s jinými produkty, takovéto „balíčky“ jsou pak z principu nesrovnatelné, u jiných chybí některé informace o poplatcích nebo není sazebník na internetu vůbec k dispozici.

Úrok, bezpečí, stabilní strategie

Pro rozhodování, na kterou banku vsadit, může mít význam také sazba, tedy jak budou úspory na účtu úročeny. Doporučujeme však spíše ponechávat na běžném účtu co nejméně prostředků a peníze, které máme navíc, si posílat do výhodnějších produktů. Pak je úročení úspor spíše méně významným kritériem.

Totéž platí pro posuzování důvěryhodnosti banky. Jestliže na účtu nenecháváte mnoho peněz, nemusí vás příliš zajímat. Navíc jsou dnes ze zákona všechny vklady pojištěny (do výše 100 000 EUR, cca 2,5 milionu Kč).

A když posoudíte všechny uvedené aspekty při výběru běžného účtu, zamyslete se také nad historií banky na trhu. Banky nových značek často nabízejí zvýhodněné podmínky, aby nalákaly klienty, vzápětí jsou ale nuceny cenu zvednout. Proto nemusí být vždy nejlepší to, co právě vyjde nejlevněji, a určitá míra věrnosti se vám může vyplatit.

Modelový příklad

Pro srovnání běžných účtů jsme vytvořili modelového spotřebitele:

• na účet mu přichází 15 až 25 000 měsíčně,
• z bankomatu vybírá 5x měsíčně, z toho 1x z cizího,
• 2x měsíčně probíhá inkaso z účtu,
• 6x měsíčně odešle z účtu peníze, z toho 3x do cizí banky,
• 5x mu přijdou peníze, z toho 3x z cizí banky
• výpis z účtu má jen elektronický,
• používá debetní kartu.

A otázka našeho srovnání běžných účtů zní: Kolik zaplatí měsíčně za služby jednotlivých bank?

.

.