Ekonomická prognóza Komerční banky na minovém poli

Česká ekonomika poroste letos podle aktualizované prognózy Komerční banky tempem 2,4 % po loňských 2,9 %. „Oproti lednové prognóze jsme museli letošní růst revidovat celkem výrazně směrem dolů,“ uvádí Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. „Před čtvrt rokem jsme očekávali letošní růst 2,7 %“, doplňuje. Hlavním důvodem revize je horší výkonnost německé ekonomiky, zejména jejího průmyslu. Ten již třetí čtvrtletí v řadě klesá. „Čekání na oživení v německém průmyslu se začíná podobat čekání na Godota“, připodobňuje Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. Recese v tomto sektoru se podle ní ukazuje jako delší a hlubší. „Druhé pololetí letošního by však v tomto ohledu mělo být již veselejší“, dodává optimisticky při pohledu na patrné zlepšení situace v Číně v prvních měsících letošního roku.

Zatímco zahraniční poptávka znatelně oslabila, domácí zatím její výpadek do značné míry kompenzuje. I její dynamika ale bude letos o poznání slabší. Mzdy porostou pomaleji, i tak ale o stále silných 6,7 % po loňských 8,2 %. Prostor pro další pokles nezaměstnanosti je minimální, a to i kvůli postupně rostoucím tlakům na zvyšování produktivity. Nejistota ohledně dalšího vývoje ekonomiky v zahraničí a vysoká srovnávací základna loňského roku se podepíší na nižším růstu investic. A to i ve veřejném sektoru. „První velká vlna projektů financovaných z evropských peněz totiž skončila rokem 2018“, doplňuje vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Tempo růstu investic tak letos zpomalí na 3,3 % z loňských 10,4 %“, dodává.

Inflační tlaky začnou polevovat poté, co bylo v březnu dosaženo horní hranice tolerančního pásma ČNB ve výši 3 %. Nicméně inflace zůstane robustní a pod dvouprocentní cíl se letos nevrátí. „Očekávanou průměrnou inflaci pro letošní rok jsme museli revidovat výše na 2,5 % z 2,3 % předpokládaných v lednu. Navíc vnímáme rizika, že inflace může být ještě vyšší,“ tvrdí Viktor Zeisel. Hlavním rizikovým faktorem je podle něj současné suché počasí ohrožující úrodu, což ve finále může poslat ceny potravin výše. Vyloučit nelze ani výraznější promítnutí rostoucích mezd do inflace.

Cyklus zvyšování úrokových sazeb se blíží ke svému vrcholu. „Prostor pro dvojí zvýšení sazeb tady ale je a ČNB ho využije již na nadcházejícím zasedání“, předvídá Viktor Zeisel. Domácí inflační tlaky jsou silnější a po odsunutí brexitu by měly převážit méně příznivé vnější prostředí. Posledního zvýšení sazeb se v tomto cyklu zřejmě dočkáme v létě. „Očekávání ohledně zvyšování úrokových sazeb ve Spojených státech či i v eurozóně však již vzalo za své“, doplňuje Jana Steckerová.

Silnější koruny se letos zřejmě nedočkáme. Navzdory existujícímu úrokovému diferenciálu a stále přebytkovému běžnému účtu platební bilance bude posilování koruny nadále bránit vysoká korunová likvidita jako dědictví režimu kurzového závazku ČNB. „V posledním roce je patrná nízká kurzová volatilita na měnovém páru CZK/EUR a v dohledné době se na tom nic nezmění“, udává k očekávanému korunovému vývoji Jan Vejmělek. Kurz ke konci roku předpokládáme na 25,60 CZK/EUR,“ upřesňuje.

Rok 2019 bude pro veřejné finance zlomový. „Zpomalení hospodářského růstu bude znamenat, že po třech letech přebytkových rozpočtů bude letos vykázán schodek“, uvádí stratég Komerční banky František Táborský. Nicméně neočekává, že stát skončí v takovém deficitu, jaký sám předpokládá, a celkově tak veřejné finance vykážou pouze zanedbatelný schodek. Na ratingovém hodnocení České republiky se jen tak nic nezmění, i tak ale mohou tuzemské státní dluhopisy posloužit jako bezpečný přístav v době bouře na finančních trzích.

Hlavním rizikem prognózy je recese v Německé ekonomice respektive výraznější zpomalení globální ekonomiky. Jak uvádí Jan Vejmělek, situace na finančních trzích letos, zejména ve srovnání s loňským rokem, vůbec nevypadá špatně. „Pokud finanční trhy předbíhají ekonomiku, a na to my spoléháme, měli bychom se ve druhé polovině roku skutečně dočkat zlepšení“, dodává na závěr.

Zdroj: ČSÚ, ČNB, MPSV, Macrobond, Ekonomický a strategický výzkum, Komerční banka

Poznámka: (*) zahraniční obchod dle přeshraniční statistiky