František Klufa:
Na projektu OVB Vstřícná banka mne nejvíce zaujalo jeho neotřelé pojetí

V souvislosti se startem nového projektu hodnocení – ratingu bank jsme se zeptali Finančního arbitra České republiky Dr. Ing. Františka Klufy, který převzal záštitu nad tímto projektem.       Jako finanční arbitr jste převzal záštitu nad projektem prvního stálého hodnocení – ratingu bank v České republice. Co Vás na novém projektu nejvíce zaujalo? A co Vás motivovalo postavit se za tento projekt? Na novém projektu mne nejvíce zaujalo jeho neotřelé pojetí s potenciálem zasáhnout dostatečně velkou část veřejnosti. Výjimečné je i kontinuální hodnocení odborníky, registrovanou veřejností a objektivním posuzováním poplatkové politiky. Věřím proto, že se tato soutěž díky svému populárnímu pojetí neztratí v narůstajícím počtu soutěží na tuzemském finančním trhu.   S jakými problémy se nejvíce potýkáte při řešení sporů mezi klienty a bankami? Myslíte si, že podobné projekty mohou zlepšit či přispět ke zlepšení vztahu bank a klientů? Podle současné právní úpravy jsme kompetentní řešit pouze spory v oblasti platebního styku, proto k nejčastěji řešeným sporům dochází v tuzemských převodech finančních prostředků a dále pak při zneužití elektronického platebního prostředku (platební karty), a to jak v bankomatu, tak u obchodníka. Domnívám se, že takovýto projekt může být pro klienta návodným, ve smyslu výběru své bankovní instituce. Zlepšení vztahu banka-klient je však dle mého názoru výhradně otázkou komunikace, péče o klienta, transparentnosti sazebníků, kvality služeb, rychlosti obsluhy atd.   Jaké vidíte největší výhody a nevýhody projektu stálého, nezávislého hodnocení bank oproti jiným již existujícím anketám? Výhody spatřuji v jednoduchém, populárním a příjemně graficky zpracovaném pojetí výstupů hodnocení. Naopak nevýhody stálého hodnocení vidím v jeho časové náročnosti a pravidelnosti pro hodnotitele. To může do budoucna vést k unifikaci.   Vidíte za dobu svého působení nějaký pozitivní posun ve vztahu bank ke klientům? Můžete uvést nějaké případy? Obecně se domnívám, že kvalita pracovníků v českém bankovnictví zaznamenala za uplynulé desetiletí, v porovnání s jinými sektory, kupříkladu státní správou i úřady, významný posun. Zároveň si myslím, že finanční krize poměrně razantně zbrzdila stále se zvyšující požadavky akcionářů a top managementu na růst tržního podílu. V souvislosti s tím lze předpokládat, že se do popředí zájmu dostane péče o stávající klientelu a budování vztahu banka-klient. Na současné situaci by tak mohl klient „vydělat“ a kvalita péče o klienty by se tak mohla ještě zlepšit.   Jak hodnotíte vzdělanost a informovanost českých klientů bank ve srovnání se zahraničím či jinými odvětvími? Vzdělanost a informovanost českých klientů bank je stále poměrně nízká a finanční vzdělávání na základních a středních školách bude mít až odložený efekt. Většina současných klientů tuzemských bank však bezhlavě spoléhá na informace, které získá od svých finančních poradců. I v tomto může tedy průběžné hodnocení bankovních produktů i bank pomoci. Ovšem velmi důležitým parametrem, vedle již zmíněné vzdělanosti, je vlastní disciplinovanost samotných klientů. Každý musí být odpovědný za své konání, což znamená, že musí nést i odpovědnost za své podpisy. Proto, ve smyslu pravidla dvakrát měř a jednou řež, je důležité si jakoukoliv smlouvu, či její dodatek, ještě před tím než ji podepíšete, řádně přečíst a nepodepisovat bez přečtení vše, co je mi předloženo. Nevyplácí se podléhat fenoménu touhy a chtít mít vždy vše bez ohledu na cenu. Pouze tak lze úspěšně předcházet fatálním finančním problémům.   Budete jako finanční arbitr aktivně sledovat čtvrtletní výsledky hodnocení bank tohoto projektu? Určitě ano. Obecně se mi více než ty smutné, líbí „pytlíky“ jásající. Přeji proto všem zúčastněným a zároveň hodnoceným institucím, aby získávaly výhradně ty úsměvné.