Získání hypotéky v jiném státě EU
Proč si brát úvĕr v zahraničí? V kterémkoli státĕ Evropské unie si můžete vzít úvĕr na nákup zboží nebo nemovitosti ve Vaší domovské zemi. Máte-li všechny potřebné informace o
výrobku nebo službĕ, kterou zamýšlíte koupit, můžete využít konkurence a pestrosti finančních produktů nabízených na evropském trhu. Pochopitelnĕ je tento postup, např. kvůli jazykové bariéře,
složitĕjší než sjednání úvěru v ČR. Zvažte proto, zda je pro Vás úvěr dostatečně finančně zajímavý. Vždy důkladně pročítejte smluvní podmínky. Pamatujte ale, že legislativní normy nejsou
v členských zemích zdaleka harmonizovány. V případě, že nastane spor, bude se muset řešit přeshraničně podle právních norem státu, ve kterém jste úvěrovou smlouvu podepsali, což může být dost
složité. Obvyklý postup při žádosti a poskytnutí úvĕru Jakákoli půjčka, ať na pořízení výrobku nebo nemovitosti, zpravidla vyžaduje otevření bankovního účtu u zahraniční
banky. Než si účet otevřete, zjistěte si: informace o bance, sdruženích a asociacích, jejichž je členem aj. informace nejen o úvĕrovém produktu, ale také informace
související s Vaším statutem zahraničního klienta, informace o Vašich právech (např. možnost předčasného splacení úvĕru apod.), informace o úrokových sazbách (ty se v jednotlivých státech
liší) celkové náklady na úvěr (zde by měla pomoct RPSN) Je třeba si uvědomit, že existují různé nástrahy. Např. v zemích
s jinou mĕnou, než je Česká koruna, je s úvĕrem spojené také kurzové riziko. Zmĕny smĕnných kurzů mohou vést k tomu, že Vaše splátka bude každý mĕsíc jinak vysoká. Pečlivĕ je nutné
nastudovat také ustanovení spojená s převodem penĕz do zahraničí. Výhody a nevýhody Pro přijetí úvĕru v jiné zemi EU mohou hovořit např. výhodnĕjší úrokové sazby.
Myslete ale na to, že při srovnávání úrokových sazeb hypoték doma a v zahraničí je nutné prozkoumat i další okolnosti úvĕru jako např. již zmiňované kurzové riziko nebo daňové
otázky. Vzít si úvĕr ze zahraničí není snadná záležitost, je nutné se vyrovnat s řadou překážek. Nelze ignorovat nĕkteré z následujících: volba jazyka nejen jako komunikačního
prostředku mezi bankou a klientem, ale také s ohledem na to, že v daném jazyce bude sepsána smlouva, kulturní odlišnosti ve vztahu k úvĕru nebo jeho splácení, danĕ spojené s půjčkami a
úvĕry, ocenĕní hodnoty zboží nebo nemovitosti, poplatky za převody penĕz do zahraničí, náklady spojené s vedením případného přeshraničního sporu, různá úroveň povinně
uváděných informací pro spotřebitele, smluvní podmínky se budou lišit v závislosti na národní legislativĕ.