Kniha Patrika Nachera:
Dočkej času jako husa klasu

• Naleštěná bída – aneb nezavazujme se k exkluzivitě. S exkluzivní formou spolupráce se nejčastěji potkáváme při prodeji či pronájmu nemovitostí. Nedává smysl se k tomuto druhu kooperace zavazovat, pokud není vyvážena nějakou přidanou hodnotu nebo s sebou nepřináší jinou uchopitelnou výhodu. Vtip je totiž v tom, že princip exkluzivity domněle působí jako jakýsi závazek ze strany obchodníka, jako nějaká výlučnost, významnost či zdánlivá jistota, která ovšem jistotou pro klienta rozhodně není. Už to samotné slovo „exkluzivita“ vyvolává pocit výlučnosti, ale to nás jen mate, je to přesně naopak. Smyslem exkluzivity je ze strany realitních kanceláří si klienta „zaháčkovat“, aby nemohl odejít ke konkurenci nebo si vlastními silami najít kupce. Zároveň ale díky ní může realitní kancelář ztrácet motivaci udělat pro klienta něco navíc, protože do vypršení smlouvy stejně nemůže odejít jinam.Zbytečně se tak ochuzujeme o možnost volby, o využití větší škály nabídek, o eventualitu flexibilněji reagovat na vývoj. Také může nastat situace, kdy si kupce seženeme my sami a zbytečně pak platíme provizi někomu, kdo nabídku jen vyvěsil na svoji webovou stránku, ale aktivně nevykonal zhola nic.

TIP: na poli realitních kanceláří je obrovská konkurence a upisovat se k exkluzivitě není nutné, potřebné ani užitečné.

Dočkej času jako husa klasu – aneb kupujeme-li nemovitost, zejména přes realitní kancelář, nepodepisujme předčasně rezervační smlouvu. Takové rozhodnutí děláme párkrát za život, není kam spěchat,i když na to bude realitka či prodávající tlačit. Při prodeji nemovitostí je cílem některých vychytrálků přitlačit kupujícího ke zdi. Povídkám o tom, že nemovitost, o kterou máme zájem, chce spousta dalších zájemců, a pokud ještě dnes nepodepíšeme rezervační smlouvu a nezaplatíme příslušnou zálohu, o vysněný byt přijdeme, prostě nevěřme. Rezervační smlouvu si vyžádejme předem, spolu s ní vždy a bezvýhradně i smlouvu o smlouvě budoucí a návrh kupní smlouvy. Tyto dokumenty si pak zkontrolujme, případně upravme, nebo ještě lépe požádejme o tuto službu odborníka. Vezmeme tak realitce příležitost, aby na nás vyvíjela tlak. Podpisem rezervační smlouvy se totiž zavazujeme k podpisu něčeho dalšího, například kupní smlouvy, kterou ovšem v té chvíli ještě neznáme. Navíc jsme do nákupu investovali nemalé prostředky v podobě zálohy. A zde může nastat problém s časovým presem.

Záloha je sice zaplacena, ale hypotéka ještě není u banky dojednána a realitní kancelář na nás tlačí rychle se blížícím termínem. Pak se dostáváme do situace, kdy jak bance, tak realitce podepíšeme smlouvu s podmínkami, se kterými bychom za normálních okolností nikdy, ani jako poučení laici, nesouhlasili. To je ovšem ta lepší verze. V horším případě hypotéku vyřídit nestačíme a o zálohu nebo její část přijdeme.

TIP: rezervační smlouvu podepisujme až poté, co se seznámíme s dalšími smluvními dokumenty – smlouva o smlouvě budoucí, kupní smlouva (pokud je nedostaneme k dispozici, prozrazuje to něco o prodávajícím nebo realitní kanceláři), a budeme mít předjednanou hypoteční smlouvu s bankou nebo alespoň budeme vědět, že na hypotéku se svým profilem skutečně dosáhneme.

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!