Kniha Patrika Nachera:
Pospíchej pomalu


28. 11. 2018  00:35     Patrik Nacher     komentáře (0)

STŘEDEČNÍ SERIÁL - KNIHA KONEC FINANČNÍCH NEGRAMOTŮ V ČECHÁCH: Jak se dá vlastně pospíchat pomalu? A jde to? ČTĚTE DÁLE!

Kniha Patrika Nachera: Pospíchej pomalu




Pospíchej pomalu – aneb používáme a obklopují nás moderní technologie, které nám usnadňují práci, a měly by nám tak významně ušetřit čas. I přesto ho máme ustavičně méně a méně (nebo máme ten pocit) a spěcháme stále více a více. Jak je to možné? To, co ušetříme, zase věnujeme samotné technologii, ale především řešíme spoustu věcí, které bychom řešit vůbec nemuseli. Pračky, sušičky, myčky, vaření z prášku, jídlo z mikrovlnky za pár minut, dovoz nákupů až do domu, doprava autem, počítače, mobily. Když čtení, tak rychločtení, pokud školení, tak ultrarychlé semináře, jak se stát milionářem, zdárným podnikatelem, prostě úspěšným člověkem, když vzdělávání, tak turbostudio na vysoké škole za pár měsíců. Čtení na záchodě nám také ušetří trochu času a i sex lze zrychlit. Používáme zkratky v komunikaci, ale přestáváme spolu normálně mluvit. Máme rádoby spousty přátel, ale v rámci časové úspory většinou jen skrz maily, SMS a sociální sítě. I přes to všechno nestíháme. A čím více nestíháme, tím jsme většími otroky času a rychlosti doby. Máme spousty plánů, snů a tužeb, čeho chceme dosáhnout, co potřebujeme stihnout, ale výsledkem může být pravý opak. Sny se tak odlišují od skutečnosti a reálně možného do té míry, že jsme zákonitě zklamáni. Proto se snažíme všechno dohnat za každou cenu, ale máme málo času a žádnou energii. Zamysleme se nad tím alespoň na malou, ale i na delší chviličku. Taková drobnost – kolikrát jsem se přistihl u toho, že jsem si vzal housku a namazal ji pomazánkovým máslem, protože jsem nechtěl „ztrácet“ čas (byl jsem líný) krájením chleba a čekáním na to, až na něj půjde namazat jinak ztuhlé klasické máslo. Dnešní nejčastější odpovědí na zcela běžnou konverzační otázku „jak se máš“, v drtivé většině zní: „Jsem v jednom kole“ / „Vůbec nestíhám, ale příští týden (měsíc, rok) by to mělo být lepší“ / „Nevím, kde mi hlava stojí“ (v této souvislosti doporučuji přejít na „Kalendář neochoty“ na konci knihy a pak se zase vrátit zpátky). Naše závislost na čase je přitom relativně novým fenoménem. Například natahovací budík, jak jej známe dnes a kterým většina z nás zahajuje svůj den, je rozšířen až od roku 1876. A globální standardní jednotný čas pro celou planetu platí teprve od roku 1911. Takže v klidu. Možná nám pomůže a trochu nás užitečně zpomalí, když budeme vědět, že „některé problémy mají tendenci se řešit samy“. Kdo má ale poznat jaké, že?

Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!

NOVOU KNIHU PATRIKA NACHERA SI MŮŽETE ZAKOUPIT PŘÍMO ZDE!

Konec negramotů



Kniha Patrika Nachera: Pospíchej pomalu

Diskutovat (0)