Konferenci Insolvence 2019 letos dominovalo ostře sledované téma – novela insolvenčního zákona, která do oboru přinesla řadu změn i otazníků

O hlavním tématu již šestého ročníku odborné konference Insolvence nebylo pochyb již mnoho měsíců předem. Vždyť jen pár dní před tím, než se v pátek 7. června v pražském Wellness hotelu STEP sešlo téměř 150 insolvenčních správců, soudců, advokátů, znalců, zástupců státní správy a dalších profesionálů z oblasti insolvenčního práva, začala platit novela insolvenčního zákona. Ta přinesla nejen podstatné úpravy podmínek oddlužení, ale také řadu dalších změn, jež se oblasti insolvencí dotkly. A tak není divu, že se jimi účastníci konference Insolvence 2019 intenzivně zabývali.

Například místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích a Právník roku JUDr. Ing. Zdeněk Strnad, Ph.D. MPA ve svém příspěvku poukázal na některé z nejistot, které se mohly objevit při výkladu novely. Mimo jiné vysvětlil jeden z nejdiskutovanějších problémů – zda částka určená v rámci oddlužení na platbu věřitelům (tzv. minimální částka) obsahuje rovněž platbu výživného. Dle doktora Strnada tomu tak skutečně je. Proto se může v praxi stát, že dojde k úhradě odměny insolvenčnímu správci, stejně vysoká částka půjde na alimenty, které se doplatí do plné výše, a na ostatní věřitele už se nemusí vůbec dostat. Kromě toho Strnad upozornil na značné množství návrhů, které může dlužník podat, což umožňuje návrhy používat jako zbraň, nebo zmínil značnou „gravitační“ sílu novely. Ta podle něj způsobí, že se i na stará řízení postupem času začne nahlížet novou optikou a pro práci s dlužníky bude volen benevolentnější přístup.

Že je konference Insolvence jedinečnou odbornou platformou svého druhu potvrdila i vystoupení dalších řečníků. Místopředseda Krajského soudu v Ostravě Mgr. Rostislav Krhut, jenž je rovněž držitelem ocenění Právník roku, mluvil o praktických dopadech novely na činnosti insolvenčního správce. Dlužníci, kteří v rámci procesu oddlužení splatí nad 30 % svých závazků, podle něj proplují systémem bez větších potíží. Hlavní těžiště práce tak bude u lidí, jimž se nepodaří 30 % dosáhnout. Dále doplnil, že při zpeněžování majetku se bude prodávat všechen majetek, reálně se však bude testovat hranice zhruba 25 000 Kč za movité věci, což odpovídá minimální odměně insolvenčního správce. Zároveň upozornil na ratio zpeněžování. Například pokud dojíždí dlužník do zaměstnání vozem, dává smysl mu automobil nechat.

Za Ministerstvo spravedlnosti ČR na konferenci vystoupil Mgr. Ondřej Zezulka, vrchní ministerský rada oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy. Publiku představil přehled vydaných nebo chystaných vyhlášek a vládních nařízení, jež novelu insolvenčního zákona dotvářejí. Dále mluvil také o vydaných insolvenčních formulářích a výhledu na jejich další vývoj. Reálná data z oddlužení pak představila advokátka a zakladatelka společnosti InsolCentrum, s.r.o JUDr. Jarmila Veselá. Mimo jiné poukázala na celou řadu nepřesných údajů, na jejichž základě byly činěny závěry při diskusi o takzvaném nulovém oddlužení. Zároveň uvedla že institut oddlužení je v Česku nejúspěšnější v Evropě.

Na evropském poli se pohyboval také Of Counsel v pražské kanceláři Clifford Chance LLP a vyučující na Institutu ekonomických studií FSV UK v Praze doc. JUDr. Tomáš Richter LL.M., Ph.D. Jeho vystoupení se týkalo především evropské směrnice o restrukturalizačních rámcích, kterou pouhý jeden den před konferencí schválila Rada EU. Směrnici, jež se týká mimo jiné oddlužení podnikatelů teď bude muset Česko promítnout během následujících dvou let do svého právního řádu. Docent Richter upozorňoval zejména na to, že úvěry fyzickým osobám – podnikatelům jsou vůči dluhům domácností natolik malé (činí cca 3-4 %), že nechat podle nich nastavovat spotřebitelské oddlužení by znamenalo nechat ocas vrtěti celým psem.

Po příspěvku prezidenta Asociace insolvenčních správců JUDr. Daniela Ševčíka, Ph.D., jenž mimo jiné kritizoval nutnost mít na provozovně insolvenčního správce přítomné zaměstnance, přestože dlužníci na provozovny bez ohlášení nechodí, a tak zaměstnanci de facto čekají pouze na ministerské kontroly, následovala sekce panelových diskuzí.

Také v nich byl kromě stávajícího dění v oboru věnován podstatný prostor i jeho budoucnosti. Například vrchní ministerský rada oddělení civilního práva procesního a insolvenční legislativy na Ministerstvu spravedlnosti ČR Mgr. Ondřej Zezulka a ředitel insolvenčního odboru Ministerstva spravedlnosti JUDr. Martin Richter se v panelové diskuzi shodli na tom, že insolvenční správci jsou v současné době hybridem mezi soukromoprávním a veřejnoprávním subjektem. Nejdříve je tedy podle nich nutné určit, čím přesně má insolvenční správce do budoucna být a od toho se pak může odvíjet uspořádání insolvenčních správců. Dnes je obtížné říci, jakým směrem se budou insolvenční správci ubírat, ale může se například stát, že by v budoucnu byl výkon funkce insolvenčního správce neslučitelný s výkonem povolání advokáta. Účastníci panelové diskuze následně otevřeli také otázku dohledu nad insolvenčními správci. Vyplynulo z ní, že by i v této oblasti mohly vzniknout kárné senáty obsazované zástupci ministerstva spravedlnosti, soudci i insolvenčními správci.

Pro sdílení zkušeností z praxe a získávání cenných informací byla důležitá také neformální část konference, ve které vznikl prostor na osobní setkání a případné navázání nových kontaktů. „Letošní ročník konference opět potvrdil stoupající zájem profesionálů v oboru insolvenčního práva o odbornou platformu. Vždy mě velmi potěší, když kolem sebe vidím lidi, kterým záleží na tom být v obraze a držet krok s dobou plnou změn,“ uvedl Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, jež konferenci pořádá. Valáškův tým už nyní pracuje na přípravě příštího ročníku konference, který podle něj bude zajímavý mimo jiné i proto, že už budou k dispozici relevantní obsáhlá data a praktické zkušenosti z prvního roku platnosti novely insolvenčního zákona. Na jejich základě pak bude možné vyhodnotit, kam se celý obor přijetím normy posunul.