Nejlepší práce soutěže Ideální banka 2013 - 5. místo


13. 01. 2014  00:15     BP.com     komentáře (0)

Představujeme vám nejlepší práce soutěže Ideální banka 2013, tedy soutěže, v níž společně s partnerem Air Bank dáváme možnost studentům z celé České republiky prezentovat nápady týkající se moderního bankovnictví. Již jsme v TOP 10, dnes představujeme 5. místo. Studentka Zuzana Šonská přebírá cenu od Patrika Nachera, majitele portálu www.bankovnipoplatky.com  (vlevo), a Vladimíra Komjati, tiskového mluvčího Air Bank (vpravo), prostředník.

Nejlepší práce soutěže Ideální banka 2013 - 5. místo




Ideální banka? Existuje vůbec něco takového na našem trhu? Těžko říct. Jistě má každý jiné představy o tom, jak by měly banky fungovat k co největší spokojenosti. Dovolím si však tvrdit, že na jednom bychom se shodli všichni. Bankovní poplatky. Jaký je jejich účel? Na střední škole jsme se zjednodušeně učili, že banky poskytují peníze ve formě úvěru za určitý úrok a na druhé straně si samozřejmě samy od klientů peníze půjčují ve formě různých spořicích a běžných účtů, za což klient také dostává odměnu v podobě úroků. V druhém případě jsou však tyto úroky samozřejmě mnohem menší. A ve velmi zjednodušené formě lze říci, že rozdíl obou sazeb je nemalý zisk bank. A nyní si připočtěme ještě bankovní poplatky. Lze vlastně říci, že již tak pohnutá rovnováha je ještě více narušena. Nejenže banky neustále navyšují svůj zisk, ale to vše probíhá na úkor klienta. Ten nejenom že mnohdy ze svých úroků nevidí ani korunu, ale často se stává, že se právě díky bankovním poplatkům dostává do mínusu, což znamená, že za to, že bance poskytne svoje peníze, musí vlastně ještě zaplatit. Má tohle smysl? Opravdu chceme někomu půjčovat naše peníze a ještě za to platit? Co je naší odměnou? Pokud nepočítám krásné kartičky s vlastnoručně vytvořeným designem, luxusní pobočky bank, kam se můžeme přijít na chvilku ohřát a popovídat si s úřednicemi, tak vlastně nic. Ještě ke všemu nás čeká nemalé překvapení, když si sami potřebujeme peníze půjčit. Po rychlém propočtu, kdy samozřejmě uvažujeme nejen sazbu, ale i všechny poplatky vlastně zjistíme, že díky úvěru - například na bydlení, zaplatíme částku, jako kdybychom stavěly domečky dva a ne pouze jeden. To je krásná odměna za naši věrnost, nemyslíte?

.

VŠECHNY PRÁCE JSOU ZDE

.

Ve svém věku, kdy uvažuji nad vlastním bydlením, zjišťuji, že postavit si malý baráček nebo koupit byt, nemohu z vlastních úspor nikdy financovat, ačkoliv mi rodiče již v mládí založili vkladní knížku, později stavební spoření a ani nyní nejsou jejich výdaje na nás, coby děti, nejmenší. Chtě nechtě většina lidí bohužel půjčky od bank neminou. Samozřejmě nejde jenom o to, že mi bude 30 let z účtu odcházet nemalá částka, ale jde i o to, jak to udělat, aby moje práce a můj příjem byly natolik stabilní, že částka bude mít odkud odcházet. Naneštěstí existuje mnoho lidí, kteří poctivě splácí, ale co když přijdou o práci? Dobře, v dnešní době existuje spousta pojištění, která se samozřejmě na splátkovém kalendáři také silně promítnou, ale můžeme jimi riziko snížit. Bohužel v dnešní době, kdy je na trhu samá krize a o práci je nouze, velmi často na vás za dveřmi i přesto všechno čeká exekuce a veškeré sny mohou být v tu ránu pryč.  A lidé jsou opravdu nemilosrdní.

Možné úspory

Já osobně bych alespoň malou úsporu viděla v provozních nákladech. Opravdu nepotřebuji v bance sedět v koženém křesle a procházet se po perském koberci, číst nejbarevnější letáčky z toho nejlepšího papíru, které nakonec bohužel nenajdou lepší uplatnění, než že si je klient pouze přečte a zahodí.

Další věc, nad kterou jsem se již mnohokrát zamyslela a která se mi nelíbí, je, že na mě z každého rohu města a obchodního centra vykukuje velké množství bankomatů. Každý samozřejmě poskytovaný jinou společností. Chápu, že banka chce být svým klientům co nejpřístupnější a i já sama jsem si banku vybrala podle toho, abych si mohla téměř kdekoliv a kdykoliv vybrat. Ale cožpak neexistuje nějaké řešení, jak i přesto počet bankomatů snížit? Však vyrobit takovou „krabičku na peníze“ také nebude nejlevnější záležitost. Již mnohokrát mě napadlo, proč mezi sebou banky nemohou udělat dohodu, aby byl automat přístupný klientům všech bank, aniž by za výběr zaplatili poplatky ve výši stokorun. Lidé by ušetřili spoustu času a peněz a banky by o něco snížily své náklady a méně by zatěžovaly životní prostředí.

Jak úspory využít pro zkvalitnění péče

Na úkor těchto, pro mě zbytečných nákladů, bych uvítala použít ušetřené peníze nejen pro klienty, ale i pro zaměstnance banky.

Zlepšení klientské péče bych uvítala především u snížení úrokových sazeb a to zejména u stálých a věrných klientů a především u půjček, jež jsou nezbytné. Například již zmíněné hypoteční úvěry nebo studentská půjčka pro krytí výdajů, které souvisí se studiem. V tomto případě by neuškodila ani státní podpora, namísto utrácení za nesmyslné benefity pro poslance.  Naopak větší sazba by mohla být na poskytování půjček, jež nejsou zcela nezbytné. Osobně bych si nikdy nepůjčila peníze na nejnovější typ mobilního telefonu, na dovolenou a podobně. Na druhou stranu však znám spousta lidí, kteří musí mít hned vše nejlepší a nejnovější a v nejmenším je netrápí, že danou věc budou několik let splácet. Tento systém jim vyhovuje více – na daný produkt vlastně našetří až po jeho nákupu, v podobě splácení a je pro ně přijatelnější mít danou věc okamžitě a „nejen na něco celý život šetřit“.

Veškerá péče také samozřejmě souvisí se zaměstnanci, tedy s těmi, se kterými klient přichází do kontaktu, když má nějaký problém nebo když chce využít nové služby. Od těchto lidí očekáváme kvalifikovaný a milý přístup. Chceme jim důvěřovat v tom, že nám poskytnou služby, které v dané situaci opravdu potřebujeme a ne ty, které potřebují v daném okamžiku prodat. Nevím jak ostatní, ale já sama čím dál více cítím, že spousta povolání v dnešní době ztrácí svůj původní význam. Všichni zaměstnanci musí pouze „plnit plány“, aby nemuseli vycházet pouze se svojí fixní mzdou a mohli si přilepšit. Tento problém samozřejmě nesouvisí jenom se zaměstnanci banky, ale tento postoj můžeme častokrát pozorovat například i v medicíně, kdy se mnohdy „cpeme“ nesmyslnými tabletkami, které nám přeci posílí imunitu či zlepší paměť. Ale i medicína je v dnešní době velký byznys. Osobně k těmto lidem bohužel po čase ztrácím důvěru a sama jsem pak zmatená, co je pro mě opravdu důležité a co naopak naprosto zbytečné. Často mě i tito „nabízeči“ obtěžují a to nejen při osobním kontaktu, ale i v podobně telefonických nabídek. Většinou si však snažím udělat alespoň pár minut čas, protože chápu, že je to jejich zaměstnání a neodmítám ani možnost, že jednou budu nucena takovéto služby také poskytovat. Pokud se však tato situace nezlepší, budeme neustále nuceni desetkrát za den zvedat telefony neboť konkurence na trhu je obrovská a každý chce uspět s co největším ziskem nebo alespoň s co nejmenší ztrátou.

Reklamy

Ačkoliv vím, že reklam je kolem nás všude více než dost, chápu společnosti, že o sobě musí dát nějakým způsobem vědět. Ale jak to udělat, aby reklama byla co nejefektivnější a zároveň s co nejmenšími náklady (chceme přeci co nejvíce nákladů ušetřit ke spokojenosti zákazníka).

  • televizní reklama

Televizní reklama je velmi silné médium. Velmi důležité je, že se daná společnost či produkt může dostat velmi rychle do podvědomí všech věkových kategorií. Osobně si myslím, že existuje pouze malá skupina lidí, nezávisle na věku, kteří televizi neuznávají a nedívají se na ni. Druhou skupinou jsou lidé, kteří televizi sledují, ale reklamy nemají rádi. Přesto jsou však nuceni se na ně dívat během oblíbených pořadů a reklamy se jim velmi silně dostávají do podvědomí. Jde buď o reklamy vtipné, se známými osobnostmi atd. či o reklamy tak příšerné, že si je o to více zapamatujeme. Já sama bych určitě volila první cestu, protože v druhém případě se mi reklama většinou tak znechutí, že si společně s reklamou znelíbím i daný produkt. Za jedny z nejvtipnějších reklam v dnešní době zajisté považuji reklamu na T-mobile se Zadarem, Penzijní pojištění od České pojišťovny propojený se známým pořadem Partička. Za neoblíbené reklamy považuji například XXXLutz.

Televizní reklama je zcela jistě velmi účinné médium, ale také velmi finančně náročné.

  • Internetová reklama - Facebook

Internetová reklama se zaměřuje především na mladší generace. A proto bych se v tomto případě ráda zaměřila především na Facebook, kde se reklamy šíří rychlostí blesku stejně tak, jako se rozšířil i sám Facebook. Zde můžeme něco propagovat zcela bezplatně. Ať už se jedná o naši oblíbenou stránku, písničku, kulturní akci či o náš oblíbený produkt. Daná věc se šíří opravdu velmi rychle a to především díky oblíbenému „lajkování“, sdílení, oblíbenosti celého Facebooku, počtem uživatelů využívající Facebook atd.

Reklama na Facebooku může být velmi účinná, nenákladná, ale její negativum spočívá v tom, že se dotkne především lidí mladší generace. Lidem důchodového věku je tato reklama nepřístupna, z toho důvodu, že Facebook zkrátka nevyužívají.

Když se konkrétně podívám na strategie Facebooku, který využil cílovou skupinu mladých lidí ve spojení s internetem, myslím, že tento vynález nebyl nijak převratný. Již mnohem dříve jsme komunikovali s přáteli (prostřednictvím chatů, ICQ, Skype), hráli nejrůznější online hry, chlubili se vlastními fotkami, sledovali fotky a statusy přátel a mnoho dalšího.  Facebook však stmelil vše dohromady a ještě měl velikou výhodu v tom, že se začal mezi mladými lidmi šířit neskutečně rychle. A v dnešní době, kdo nemá účet na „FB“, jako by nebyl. Pro mě samotnou tato stránka není až tak důležitá, ale soustřeďují se sem i informace, které pro mě důležité jsou a které nikde jinde nenajdu. Probíhá zde konverzace mezi mými spolužáky, díky čemuž se dozvídám o nových věcech ze školy, šíří se zde studijní materiály, dozvídám se informace o lidech, se kterými nemohu být tak často v kontaktu atd. atd.

A proč zde vlastně popisuju Facebook, když mám psát esej o bance? Snažím se ukázat, jak moc je podle mého názoru důležité členění lidí. A především u bank toto tvrzení platí dvojnásobně.

Mladí lidé rády využijí spíše internetové bankovnictví, protože jsou s internetem sžití, je to pro ně přehledné a ušetří tím spoustu času a v neposlední řadě i peněz. Naopak lidé důchodového věku internet příliš neocení. Ačkoliv znám spoustu seniorů, kteří se rádi učí a internet ovládají téměř „levou zadní“, stále si myslím, že převažuje počet těch, kteří s internetem příliš nekamarádí a už vůbec ne natolik, aby jím ovládali své finance. Celkově si myslím, že je pro ně osobní kontakt mnohem důležitější. Starší člověk si mnohdy rád popovídá a především zde může fungovat oboustranná komunikace. Zákazník tak může na podané informace okamžitě reagovat svými dotazy, na které vzápětí dostane odpověď.

Zkrátka a dobře, segmentace trhu je v dnešní době techniky velmi důležitá. Záleží jen na nás, jak moc si trh rozčleníme, aby náš záměr fungoval co nejlépe. Na příkladu Facebooku jsme si ukázali, že jednoduchým členěním se dá mnoho dokázat a tak si získat velkou cílovou skupinu.

Na závěr bych ráda dodala, že podnikání je v dnešní době velmi složité a náročné, především kvůli obrovské konkurenci. Ale mnoho lidí naopak říká, že peníze se přeci „válejí“ všude kolem nás, stačí je jen sebrat. A myslím, že toto rčení má určitě něco do sebe. Lidé se musí pouze zamyslet a vymýšlet nové věci, které však nebudou na úkor klientů, protože i jejich pohár trpělivosti by mohl jednou přetéct. A myslím, že v této době je už velmi nakloněn. Mnoho lidí bude raději každý týden vymýšlet novou skrýš pro své úspory, než aby je svěřili bankám. Na druhou stranu si myslím, že akce a soutěže pro studenty jako je právě tato esej na téma „Ideální banka“ by mohly být prospěšné, protože studenti, kteří ještě nejsou zahlceni pracovními povinnostmi, mohou mít dobré nápady, které se dají v budoucnu efektivně využít.



Nejlepší práce soutěže Ideální banka 2013 - 5. místo

Diskutovat (0)


Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili

35914406101

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Číslo týdne

337


ČÍSLO TÝDNE - 337 právě tolik miliard korun činil schodek státního rozpočtu v listopadu tohoto roku. Za celý rok 2022 má schodek rozpočtu dosáhnout 375 miliard korun. V číselném vyjádření se jedná o takovéto neuvěřitelné číslo 337 000 000 000 korun.


Kurzovní lístek Citfin

Země Měna Deviza střed
Kurz EUR Euro 1 EUR 24,3730
Kurz USD Americký dolar 1 USD 23,1550
Kurz PLN Złoty 1 PLN 5,2080
Kurz GBP Libra šterlinků 1 GBP 28,4295
Kurz CHF Švýcarský frank 1 CHF 24,6975
Kurz HUF Forint 100 HUF 5,9400
Kurz RON Rumunské nové leu 1 RON 4,9493
Poradna


Komplexní a objektivní hodnocení bank působících na českém trhu. Hodnotit můžete také Vy! Více