Nominace na nejabsurdnější nařízení EU - kdo je výrobce chemické látky?


07. 12. 2012  12:21     BP.com     komentáře (2)

Nařízení, která se líhnou v hlavách bruselských úředníků a dalších decision-makerů v Evropské unii jsou čím dál absurdnější. Nezdá se vám? Nám tedy ano! A proto jsme se ve spolupráci s Laissez Faire rozhodli vytvořit podkategorii tradiční ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek, jejíž název zní - Nejabsurdnější nařízení EU.





Do nominace byly automaticky zařazeny sesbírané absurdity, které se na nás v novodobém newspeaku směrnic, direktiv, vyhlášek, nařízení, doporučení a dalších byrokratických úkonů valí za druhou. Můžete je nalézt v níže uvedeném odkaze. Ale my čekáme i na další nominanty, jsme skutečně zvědaví, co dalšího se dokáže v EU urodit.

.

DRUHÁ PODKATEGORIE - NEJABSURDNĚJŠÍ NAŘÍZENÍ EU JE ZDE!!!

.

Jeden zajímavý příklad absurdity na hlavu postavené nám zaslal náš čtenář Pavel Kubina. Počtěte si, nechte se inspirovat a zašlete nám vaši absurdní skušenost!

NOMINACE NEJABSURDNĚJŠÍ NAŘÍZENÍ EU - KDO JE VÝROBCEM CHEMISKÉ LÁTKY?

"Zdravím Vás,
.
reaguji na dnešní  výzvu  " NEJABSURDNĚJŠÍ  NAŘÍZENÍ A NÁPADY  EU a posílám svůj příspěvek. Právě bojujeme proti kategorizaci "kdo je výrobce základní chemické látky a kdo není". Ten, kdo je výrobce základní organické látky, má totiž mnohem náročnější povolení k zahájení výroby a k jeho provozu.
 .

V ČR je už jenom několik málo obuvnických firem, které dokáží za nezměrného úsilí vyrábět obuv ve srovnání s nekalou konkurencí dovozu obuvi z ČÍNY. Průměrná celní deklarovaná hodnota jednoho páru obuvi je někde kolem 25 Kč na pár. Všichni ví, že je to podvod, ale nikdo nás, poslední výrobce obuvi  nechrání,  právě naopak. Ministerstvo ŽP aplikovalo nejasnou směrnici  o průmyslových emisích  IED = Industrial Emission document  i na obuvnické firmy, které ve svém výrobním procesu mají technologii přímého nalisování PU podešve na svršek obuvi.

 .

Příklad hodný nejvyšší  úrovně absurdnosti >
 
když použijí technologie přímého nalisování PUR /polyueretanových/  podešví na svršek obuvi, nejsem švec, ale výrobce základní organické látky, čili subjekt z chemického průmyslu v položce  ,spotřeba VOC látek cca 7 g /pár", a musím mít složité /byrokraticky i finančně náročné/ povolení tzv.  IPPC /Integrated Polution Protection and Control/,  nebo po novu IED -Industrial Emision Document, přičemž toto pvolenení nemusí být  často ani vystaveno. V uzemním plánu jednotlivých lokalit totiž bývá klausule o zákazu chemické výroby (tím je myšleno zákaz výroby např. těkavých chemických látek, nikoliv šití bot!!).

Když použiji klasickou technologii lepení podešví dvousložkovými lepidly na svršek obuvi, jsem švec, nikoliv výrobce organické chemické látky,  přestože budu mít spotřebu VOC látek cca 30g/pár. Nepotřebuji ale  IED povolení a vše je OK.

 .

Aby se tento nesmysl ještě umocnil, platí  klauzule bez stanovení jakéhokoliv množstevního limitu, to znamená, když se  spotřebuje byť jenom jeden kg polyuretanových surovin za den, je to chemická výroba. fakteam a paradoxem je, že výrobce penumatik, který zpracuje 10 tun kaučukových směsí za den vulkanizací pneumatik ve formách, je katalogizován jako spotřební průmysl a uvedené povolení nepotřebuje.  Stejně tak jej nepotřebuje ani koželužná výroba, která vyčinní méně jak 12 tun hotových usní za den - prý to není chemický výroba!

To nepotřebuje komentáře.
.
Pro vysvětlení: když jsme se odvolali proti tomuto postupu MŽP na Ministerstvo průmyslu a obchodu, MPO ve snaze  nám pomoci napsalo na EK a dostalo vyjádření, že MŽP postupuje v souladu s výkladem zákona o průmyslových emisích!
Při tom ale ČOKA /Česká obuvnická a kožedělná asociace / nenašla uplatnění tohoto zákona stejným způsobem v žádné jiné zemi EU. V současné době  řešíme  tento protiklad ve výboru pro ŽP  při poslanecké sněmovně. Ministerstvo ŽP trvá na svém "tzv. konzistentním postoji" k tomuto problému,  bez ohledu na všechny argumenty, které jsme k této problematice shromáždili.
.
Názorný příklad jak vládou  proklamované snížení administrativního zatížení  malých a středních  firem funguje v praxi. Pravděpodobně potřebujete  tento problém vyjádřit jednou větou. Pak navrhuji :

Zařazení obuvnické výroby používající  technologii výroby polyuretanových podešví pod  kategorii  " Výroba základních organických látek" / bez určení mezního limitu zpracovávaného množství PU směsí a bez určení mezního  limitu emisí./

.
Pro úplnost uvádím, že toto bezdůvodné a diskriminační nařízení se netyká jenom "chemických ševců",  ale celé řady dalších malých a středně velkých firem, které používájí polyuretany např. k výrobě opěrek invalidních vozíků, volantů a jiných dílců pro automobilový průmysl, polstrovaní křesel a židlí, isolačních výplní v elektrotechnickém  průmyslu atd..
 .

Děkuji Vám jménem svým i jménem ostatních výrobců a odborné veřejnosti, kterých se tento absurdní příklad týká, za jakoukoliv snahu zviditelnit tuto problematiku.

 .
Pavel Kubina"

.

Poznámka: VOC látka = organické rozpouštědla.


Nominace na nejabsurdnější nařízení EU - kdo je výrobce chemické látky?

...
Jen pro vysvětlení, proč do EU rubou v každém vydání Laissez Faire. V plátku inzeruje převážně PORG....
Trochu mimo mísu
Trochu mi to připomíná vtip "co mají společné hodinky a holinky. Obojí se natahuje" Asi tak nějak vy...
Diskutovat (2)