Poplatky za užívání platebních karet v obchodním styku (ČRO, 15.11.2006)

Poplatky za užívání platebních karet v obchodním styku

Zdroj: Radiožurnál
Datum: 15.11.2006
Relace: Otázka dne
Hosté: Milan Zátka
Čas vysílání: 07:50:00
Rozsah: 00:06:00
Pořadí: 01
 
Moderátor
Tak jak jsme před chvílí slyšeli, platbu kartou odmítají především menší obchody. Z každého nákupu, který zákazník zaplatí kartou, musí totiž prodejce bance odvést určité procento: jeho výše se hodně liší, přičemž platí, že čím menší obchody, tím větší procentu. V Česku se pohybuje mezi půl až pěti procenty. Právě dnes Evropská komise ukončí dvoudenní jednání za zavřenými dveřmi o poplatkové politice společnosti Mastercard. Ta se zodpovídá ze způsobu stanovování poplatků, které účtuje obchodům za to, že mohou přijímat její platební karty. Právě o těchto poplatcích teď budeme mluvit s výkonným ředitelem Sdružení pro bankovní karty Milanem Zátkou, a to v Otázce dne. Pane Zátko, dobrý den.

Host (Milan Zátka):
Dobrý den.

Moderátor
Povězte, jsou ty poplatky pro obchodníky u nás vyšší, než v ostatních zemích Evropské unie?

Host (Milan Zátka):
No to se nedá takhle jednoduše říci. Musíme srovnávat srovnatelné, a tuhle chybu dělá i Evropská komise, že srovnává systémy mezinárodně fungující se systémy fungujícími jenom doma v určité zemi. Ty systémy domácí, které v řadě evropských zemí vytvořila historicky poměrně velký počet, tak mají jednoduché zpracování, protože tam je vydavatel karty a ten zpracovatel, to znamená, ten kdo zajišťuje zúčtování mezi obchodníkem a držitelem karty, je jedna banka nebo tatáž organizace. A v tom případě to zpracování transakce je poměrně jednodušší, protože funguje jenom v jediném systému, kdežto u mezinárodních systémů jako je Mastercard, musí ten systém zajistit vlastně zpracování mezi kteroukoliv bankou na celém světě. A tohle zpracování je samozřejmě náročnější, proto ty poplatky jsou vyšší, protože je tam i určitý poplatek, který platí ta zpracovací banka té bance vydavatele.

Moderátor
Povězte, na jakém základě jsou poplatky obchodníkům stanovovány u nás tedy?

Host (Milan Zátka):
To je vysloveně tržní záležitost, to znamená, je to věc jaksi konkurence, trhu, poptávky, nabídky. Čili obchodník, který chce zpracovávat kartu, tedy platbu kartami, má možnost se obrátit na jednu z pěti bank, které jsou pro tuhle činnost v Česku licencovány.

Moderátor
No ale, jak jsme slyšeli, že vám skáču do řeči, ne každý z toho je nadšený. Někteří malí obchodníci dokonce nabízejí slevy za to, že zákazník platí v hotovosti a nebo vůbec karty nepřijímají. Máte dojem, že tím přístupem mohou přijít o zákazníky?

Host (Milan Zátka):
Samozřejmě. Mohou přijít o zákazníky, kteří jsou zvyklí už platit kartou, nenosí po kapsách větší obnosy v hotovosti a spoléhají na to, že tedy svůj nákup budou moci tou kartou uskutečnit. Pokud přijdou do obchodu, ke tomu tak není, no tak jim nezbývá nic jiného, než jít někam jinam ke konkurenci.

Moderátor
Možná kroutí hlavou, na druhou stranu, kdyby věděli, že těch pět procent třeba obchodník musí zaplatit z ceny, tak by se zase tolik nedivili. Mezi námi, není to příliš vysoký poplatek?

Host (Milan Zátka):
Pět procent je poměrně vysoká částka. Řekl bych, že není obvyklá ani v Česku.

Moderátor
Jaká je ta obvyklá podle vás?

Host (Milan Zátka):
To procento se liší podle typu obchodu a třeba i rizikovosti. Vyšší třeba procento platí rizikovější instituce, jako uvedu třeba kasina, ale to je jenom jako velice příklad. Zatímco normální obchodník zbožím smíšeným má ten poplatek obvykle podstatně menší.

Moderátor
Jak asi tak?

Host (Milan Zátka):
Ale zajímá samozřejmě zase tu zpracovací banku, jak velký obrat tam je, protože když tam žádné platby kartou nejsou, tak pro tu banku to znamená určité náklady.

Moderátor
A znáte jako výkonný řiditel Sdružení pro bankovní karty ten průměr, kde se asi ony procenta pohybují?

Host (Milan Zátka):
Tak, jak vy jste to říkal. Nedá se jednoduše říct, protože to je tržní záležitost a každý obchodník si vlastně dohaduje s tou bankou, kterou si zvolil, jaké to procento bude. Takže to je skutečně otázka stavu trhu, konkurence.

Moderátor
Rozumíme, pokud má obchodník na dveřích deklarováno, že přijímá karty, co může zákazník dělat, když mu odmítne akceptovat kartu kvůli dejme tomu nízké útratě? Má smysl podat stížnost třeba k bance, která kartu vydala?

Host (Milan Zátka):
Samozřejmě to má smysl, Otázka je zase, jaká je v tomto případě vymahatelnost práva. Banka může samozřejmě, pokud by takových případů bylo hodně, tak může s tím obchodníkem rozvázat smlouvu.

Moderátor
Je nějaká minimální částka, kterou lze v obchodech platit kartou?

Host (Milan Zátka):
Taková částka stanovená není, záleží skutečně na, řekl bych rozumové úvaze i toho držitele karty, protože samozřejmě platit kartou korunové částky asi nebude to pravé ořechové. Na to zase jsou tady jiné bezhotovostní platební prostředky. Mluví se o elektronických peněženkách o bezdotykových kartách, které se teď rozmáhají po světě právě pro velmi malé platby, kdy ta transakce je velice rychlá a jednoduchá.

Moderátor
To byl výkonný ředitel Sdružení pro bankovní karty Milan Zátka. Díky, na shledanou.

Host (Milan Zátka):
Na shledanou.