Před sto lety zemřel císař František Josef I. Za jeho vlády se stalo Česko vyspělým státem
Vzpomínky na tohoto asi nejvýznamnějšího Habsburského císaře kalí v České republice především jeho podíl na rozpoutání první světové války. S tím je spojeno mnoho obětí, bída, hlad a mamutí inflace, kterou Češi v době čtyř let války zažili. Na druhou stranu právě v době vlády Františka Josefa I. se ze zaostalé, zcela zemědělské země, kde ještě na počátku 19. století přežívaly cechy a výlučné vlastnictví půdy ze strany šlechty, stala průmyslová země s velmi silným Českým kapitálem.
Bohatství měšťanstva a podnikatelů, masový vznik dělnické třídy, rozvoj měst a průmyslu nesvědčí o tom, že by byly Češi v době druhé poloviny 19. století výrazněji ekonomicky utlačováni. Vládl zde v podstatě velmi liberální režim, který nijak nebránil svobodnému podnikání. Vše samozřejmě na pozadí politické dominance císaře a německy mluvících občanů monarchie. I s tím se ale Češi dokázali vyrovnat.
Za vlády císaře Františka Josefa I. tak nevzkvétala pouze Vídeň jako hlavní město monarchie, ale i Praha a další Česká města. V této době vznikají dodnes fungující firmy a značky, jako Tatra, Škoda, Laurin a Clement, Vítkovické železárny, Kladenské hutě, ČKD a další. Růst průmyslu je mimořádný a to i ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi. Díky liberální politice císaře a jeho vlády se z Česka stává průmyslová základna monarchie a po jejím rozpadu pak nejvyspělejší stát střední a východní Evropy. Výrobky z Českého království se tehdy uplatňovaly velmi dobře na volném trhu monarchie, který zahrnoval v podstatě celou dnešní střední a část východní Evropy, uplatňoval se i v západní Evropě a výrobky z našich továren směřovali i do USA.
Bylo běžné, že velcí a úspěšní podnikatelé byli ze strany císaře vyznamenáváni a povyšování do rytířského nebo šlechtického stavu. Byla jim tak projevována úcta zato, že přispívali k rozvoji mocnářství, zaměstnávání lidí a zvyšování ekonomického výkonu země.
Pokud tedy vzpomínáme na starého císaře, měli bychom si i vzpomenout na to, že i díky němu a jeho dlouhé a stabilní vládě a politice jsme a byli jsme tím co jsme.