Bankovnictví se dostalo díky své zásadní roli v trvající finanční krizi pod nemalý společenský tlak a svou pošramocenou pověst se snaží napravovat mimo jiné společensky odpovědným chováním. Jak jsou na tom naše milé banky, jakožto jedny z nejvlivnějších firem zasahujících do našich životů? Prý jsou banky nezodpovědné a šejdíři, zloději a výběrčí (ne)smyslných poplatků. Důkazy absence odpovědnosti nebo absence důkazů odpovědného chování?
Odpověď na tuto otázku jsem hledal v mé bakalářské práci a budu dále hledat v práci diplomové na téma Aplikace modelu měření CSR v kontextu finanční výkonnosti v komerčním bankovnictví v České republice. Cílem tohoto příspěvku je rozpoutání diskuze na téma společenské odpovědnosti bank (pokud nějaká existuje) a zároveň žádám o pomoc všechny čtenáře při zpracování mé diplomové práce, jejíž součástí je i krátký anonymní dotazník, prosím tedy o jeho vyplnění a předem děkuji za Vaši ochotu a čas.
POMOZTE JIRKOVI S PROJEKTEM A ODPOVĚZTE NA JEHO OTÁZKY V ANKETĚ ZDE!
V kontextu finanční krize a morálních selhání účastníků finančního systému je diskuze o odpovědnosti bankovního podnikání stále intenzivnější. A co že ta společenská odpovědnost firem (anglicky Corporate Social Responsibility - CSR) vlastně znamená?
Zjednodušeně takový přístup k podnikání, který je nad rámec zákonů a jiných očekávání. Na základě linie people-planet-profit by se firma měla odpovědně chovat jak ke svým zákazníkům, tak ke svým zaměstnancům, dále k životnímu prostředí a k svému okolí zvanému stakeholders (všichni, kteří firmu ovlivňují nebo jsou jí ovlivňováni). K tomu všemu může využít například etický kodex (zejména jeho dodržování), závazek k ochraně spotřebitele, vhodné zaměstnanecké benefity, závazek k environmentální politice, veřejně prospěšné projekty, filantropii, dobrovolnictví, protikorupční politiku či prosazování lidských práv.
Společenská odpovědnost se snaží vyvrátit teze o prospěchářství podniků, které dychtí pouze po zisku a o zájmy ostatních se nestarají. Morální hledisko podnikání však vytváří firemní image a reputaci, která svým vlivem může značně působit na výkonnost. Následkem těchto tvrzení bylo vytvoření globálního konceptu společenské odpovědnosti, jenž však nemá vymezeny žádné hranice. Proto se naskýtá prostor pro podnětnou diskuzi o odpovědné roli firem a organizací v dnešní společnosti.
Zářným příkladem uplatňování společenské odpovědnosti na našem území byly v první polovině minulého století Baťovy závody. Tomáš Baťa aniž by věděl, jak hluboce bude dnešní společnost řešit odpovědné chování firem, pochopil základní principy podnikání a vedení lidí, které mu přinesly stále trvající obdiv a uznání. Podnikání vymezil jako veřejnou službu, své zaměstnance nazýval spolupracovníky a poskytoval jim na tehdejší poměry nevídané výhody, heslem "Náš zákazník – náš pán!" definoval přístup, který mu v konečném důsledku zajistil mimořádný úspěch. Z jeho myšlenek těží podnikatelé ve všech odvětvích dodnes.
"Bankovní systém není nezávislý, protože jeho regulace vyvolána sociálními a politickými aspekty zároveň determinuje existenci systémů státní garance za bankovní podnikání a při jisté míře zjednodušení lze říci, že komerční banky podnikají a podstupují rizika na vlastní účet s cizími penězi, za které se zaručil stát, čímž vzniká jistý soukromo-veřejný hybrid a v konečném důsledku zodpovídají za hospodaření velkých bank občané.
Problematiku komerčního bankovnictví je tedy nutné zkoumat v širších ekonomicko-sociálních souvislostech a veřejnost může přirozeně požadovat vyšší míru společenské odpovědnosti bank za jejich podnikání a vyšší míru uplatňování morálních principů v bankovním byznysu" (převzato z Management komérčných bánk, bankových obchodov a operácií, Jaroslav Belás, 2013). Z výše uvedených důvodů jsou banky vystaveny neustálému dohledu nejen regulačních orgánů, ale i skeptické veřejnosti, která je s podnikatelským přístupem bank často nespokojená.
Mezi pozitivním a negativním vnímáním CSR veřejností může existovat velmi tenká hranice. Veřejnost často považuje společenské aktivity bank (dobročinné aktivity nebo dary) jako předem připravenou léčku se sofistikovanou mediální podporou, která má banku ukázat v co nejlepším světle s cílem zvýšení její reputace (nutno podotknou, že v mnohých případech tomu tak je). Je nesmírně obtížné přesvědčit veřejnost o upřímném konceptu společenské odpovědnosti bez ohledu na vlastní prospěch - absence důkazů nebo důkazy absence odpovědnosti?
Autor je studentem Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,2390 | |
1 USD | 23,6230 | |
1 PLN | 5,8460 | |
1 GBP | 29,3705 | |
1 CHF | 25,8130 | |
100 HUF | 6,4150 | |
1 RON | 5,0724 |
Zprávy z devizového trhu
- Dolar včera neustál výsledky PMI z Evropy
24. 04. 2024 - Co dnes řekne ČNB v San Piego city?
23. 04. 2024 - Bitcoinové třesky plesky
22. 04. 2024 - Exploze v Iránu zahýbala i korunou
19. 04. 2024 - Středa! Inflace třeba?
18. 04. 2024 - Polský zlotý nečekaně ztrácí
17. 04. 2024 - Dolar stále na vlně
16. 04. 2024