Terminál na karty může zvýšit vaše tržby (HN)

Kartou to bohužel nepůjde, nezlobte se, ale kousek odtud je bankomat. Tato věta může zákazníka s plným košíkem zboží navždy odradit. V lékárně Arnica v Tišnově na Brněnsku zaznívala až příliš často, a proto se její majitel Martin Sítora před dvěma lety rozhodl instalovat platební terminály. Dnes přijme přibližně pět plateb kartou denně. "Pokud chci mít spokojené zákazníky, je terminál nezbytný," říká.

V České republice mezi obyvateli je už přes 10 milionů platebních karet a jejich počet neustále roste. V hlavním městě se jimi už běžně platí i v restauraci, kadeřnictvích nebo v taxíku. Akceptují je i někteří lékaři. Trend plateb plastikovými kartami se pomalu dostává z Prahy i do regionů. Banky potvrzují rostoucí zájem obchodníků o instalaci terminálů.

Instalaci máte zdarma, ale platíte pronájem terminálu

Zřízení terminálu většinou nic nestojí, ani není nutné přerušit provoz obchodu. Zdarma bývá i proškolení personálu. Banky vydělávají na procentech z plateb a případně na měsíčním "nájemném" za terminál.

Zřídit terminály umožňuje v České republice pět finančních domů - Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Pokud má o terminál zájem podnikatel, který je zákazníkem jiné banky, musí se obrátit na "svůj" finanční dům, který mu vše zprostředkuje. "Klient si nemusí otevírat další běžný účet, prostředky z platebních terminálů jsou mu zasílány přímo na účet v naší bance," říká mluvčí GE Money Bank Markéta Dvořáčková.

Bezplatný může být i provoz, ale to bývá podmíněno určitým obratem při platbách kartou. U ČSOB musí například projít 30 tisíc korun měsíčně přes každý terminál. "Pokud tomu tak není, účtujeme nájem za terminál ve výši 4800 korun bez DPH na rok," říká tiskový mluvčí ČSOB Tomáš Kopecký. Komerční banka účtuje 600 až 800 korun měsíčně, pokud je obrat do 25 tisíc. Do 50 tisíc obratu platí obchodník 200 až 300 korun a nad tuto částku má terminál zdarma.

Podobný systém má i Česká spořitelna a Raiffeisenbank. Konkrétní podmínky ale odmítají zveřejnit. UniCredit Bank hranici bezplatného provozu nastavila na 30 tisíc korun. V případě nesplnění nabízí klientovi odkup terminálu. "Cena závisí na typu, orientačně je to částka kolem 10 tisíc korun. Obchodník ale může terminál i vrátit a spolupráci ukončit," říká mluvčí UniCredit Bank Tomáš Pavlík.

Mnohem větší nepříjemností než měsíční nájemné jsou ale procenta, která banka obchodníkům strhává z plateb. Podle informací od tří z oslovených finančních domů se pohybují od 1,9 nebo dvou do tří až 3,5 procent. Sazby se ale nastavují individuálně a banky tato interní data nechtějí zveřejňovat. "Procentuální výše se odvíjí od odvětví a místa podnikání, typu terminálu, obratu, průměrné částky za transakci. A také závisí na tom, zda má klient širší vazbu s bankou, tedy zřízený účet či úvěr," říká Tomáš Pavlík z UniCredit Bank.

Zájemce o terminál má na výběr dva typy - nepřenosný a přenosný. "První typ je vhodný pro kamenné obchody s připojením na pevnou linku či internet. Druhý typ, tedy přenosné zařízení, se hodí do restaurací, kde host může platit přímo u stolu, nebo do vozů taxislužby. Oba komunikují prostřednictvím technologie GSM či bluetooth," vysvětluje Sirus Zafar z kartového oddělení Komerční banky.

Dříve se používal ještě mechanický snímač, zvaný též imprinter nebo lidově "žehlička". Přijímá pouze embosované karty. "Od jeho používání se dnes upouští," říká Sirus Zafar.

Kartu přijměte, i kdyby útrata byla devět korun

Po instalaci terminálů se ale klienti platící kartou množí a obchodníkům to zvyšuje náklady. Kdo na instalaci kývne, zaváže se, že kartu přijme, ať je částka jakkoli malá. Nápisy v restauracích, že vrchní platbu nepřijme, pokud je útrata třeba pod 300 korun, podnikatelé překračují smlouvu podepsanou s bankou.

Někteří prodejce si náklady na terminály kompenzují vyššími cenami zboží, které zákazník platí kartou. "To je ovšem nepřípustné. Má povinnost účtovat stejné ceny jako pro platby v hotovosti. Bylo by to porušením smlouvy," vysvětluje Monika Klucová z Komerční banky.

Obchodníci zákazníky s kartou nevidí tak rádi jako ty s hotovostí, protože kvůli jejich komfortu přicházejí o procenta z ceny prodaného zboží. Může to mít ale i své výhody. "Měl jsem na kartách tak velký obrat, že mi banka snížila sazbu z asi 2,5 na 1,9 procenta," říká Michal Jelínek, majitel obchodu s luxusními tabákovými výrobky Churchill Tabák v centru Prahy. Pro něj je terminál naprostou nezbytností, protože v jeho obchodě nakupují asi z 50 procent zahraniční turisté. "Ti při sobě nosí jen minimum peněz. Kdybych terminál neměl, přišel bych o desítky procent z tržby," říká Michal Jelínek. Technický problém zaznamenal pouze při výpadku proudu a dvakrát za tři a půl roku poruchu na centrále.

Terminál může obchodníkům přinést zvýšení obratu, podle údajů Komerční banky až o 60 procent ve velkých městech. Způsob placení navíc ovlivňuje i rozhodování nakupujících. "Zákazníci platící kartou utrácejí více peněz než při platbě v hotovosti," říká Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank. Někteří obchodníci si pochvalují zvýšení bezpečnosti, protože nemusejí mít tolik peněz na pokladně. Terminál může rovněž ušetřit náklady spojené s převozem tržeb. Instalací zároveň získají možnost nabízet další služby na terminálech, například dobíjení kreditu mobilních operátorů, případně cashback.

MĚSÍČNÍ POPLATKY ZA NÁJEM TERMINÁLU

Komerční banka
- Měsíční obrat firmy 0 - 25 000 Kč: nepřenosný terminál 600 Kč/přenosný 800 Kč. Obrat 25 - 50 000 Kč: nepřenosný 200 Kč/přenosný 300 Kč. Obrat nad 50 000 Kč: oba typy terminálu zdarma.

ČSOB
- Obrat do 30 000 Kč nebo průměrná transakce do 300 Kč: 4800 Kč ročně.

UniCredit Bank
- Obrat do 30 000 Kč: podmínky banka nechce zveřejnit, možnost odkupu terminálu. Obrat nad 30 000 Kč: zdarma.

Raiffeisenbank a Česká spořitelna

- Informace nepskytly

klady a zápory
TERMINÁL NA KARTY
+ šance na vyšší obrat a prestiž
+ omezení manipulace s hotovostí, bezpečnější placení
+ možnost nabízet nové služby - například dobíjení kreditu na mobil nebo cashback
+ instalace a zaškolení zdarma

- odvádění procent z plateb
- náklady na pronájem zařízení Zdroj: ČS, ČSOB, KB