Úvěrových registrů je v ČR několik – vyznáte se v nich?


03. 05. 2012  02:30     BP.com     komentáře (0)

Zadlužování je v ČR velmi intenzivně skloňované slovo, a to nejen na vládní úrovni, ale posledních pár let také v soukromém sektoru. S tím, jak přibývá domácností ve finanční tísni, přibývá bankám a dalším úvěrovým institucím problémů s notorickými dlužníky. A co se jich týče, nelze se bankám a finančním institucím divit, že se před ztrátami s nesplácených dluhů snaží bránit. Za tímto účelem vzniklo několik registrů. Vyznáte se v nich? Zde je jejich přehled…





Bankovní registr klientských informací (BRKI)

Registr funguje necelých deset let. Bankovní registr klientských informací provozuje společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s., vlastněná pěti bankami, které registr spoluzakládaly. Jde o Českou spořitelnu, Československou obchodní banku, GE Money Bank, Komerční banku a HVB Bank Czech Republic. Využívají jej ale i stavební spořitelny. Registr spravuje údaje o fyzických osobách, které někdy u členské banky čerpaly úvěr nebo o něj žádají. Zajímavé je, jak se do úvěru dostanete… Když žádáte o úvěr a banka vám jej zamítne, v úvěru jste evidováni a vaše jméno je z registru vymazáno za rok v případě banky nebo půl roku v případě jiné finanční instituce. To samé platí pro případ, že se nakonec rozhodnete smlouvu nepodepsat. Pozitivní dlužníci ovšem informace o poctivém jednání mohou v budoucnu využít pro získání lepších podmínek. Celkově se informace uchovávají nejen po dobu trvání vztahu, ale i následné čtyři roky.

.

NEVÍTE, JAK S ÚVĚREM? SPOČTĚTE SI VŠE PODSTATNÉ NA NAŠÍ KALKULAČCE

.

Nebankovní registr klientských informací (NRKI)

Nebankovní registr klientských informací informuje o závazcích klientů vůči nebankovním institucím, navíc také lze čerpat informace o podnikatelích a firmách. Byl založen tři roky po BRKI celkem leasingovými společnostmi a splátkovými firmami. Registr obsahuje pozitivní informace, ale eviduje samozřejmě i problémy se splácením – po tříměsíčním prodlení se spolehněte, že vás zápis nemine, ovšem v praxi se v něm objevují i klienti s prodlením kratším.

Centrální registr úvěrů (CRÚ)

Centrální registr úvěrů je – jak název napovídá - spravuje centrální banka. V České republice jde samozřejmě o Českou národní banku. Údaje do tohoto registru povinně doručují všechny banky s licencí pro tuzemský trh. Dlužník je veden 10 let po splacení splátky, přičemž ČNB eviduje informace o fyzických osobách podnikatelích a právnických osobách.

SOLUS

Mediálně známý registr SOLUS sdružuje negativní informace o klientech z celého finančního trhu, ale i z dalších institucí, v nichž funguje vazba klient-instituce na bázi pravidelných splátek. SOLUS spravuje registr fyzických osob, ale i registr podnikatelských subjektů. Informace, které se v tomto registru objevují, jsou velmi aktuální – proto mnohem lépe informují o zhoršující se platební morálce jednotlivých subjektů. I když dojde ke splacení dluhu, informace je dále evidována další tři roky (u mobilních operátorů jeden rok). Do databáze se dostanete po neuhrazení tří splátek, na začátku smluvního vztahu dvou splátek.

Centrální registr dlužníků (CERD)

Centrální registr dlužníků zajišťuje dle webu společnosti tu „nejdokonalejší kontrolu a prevenci před vznikem neplatiče a u již vzniklých dlužníků výrazně zvyšuje vymahatelnost neuhrazených pohledávek“. Vznikl v roce 2005 a je provozován před dceřiné společnosti firmy registrované v USA. Registr se paradoxně sám pere s negativní pověstí a je viněn z klamavých praktik, navíc s ním žádné významnější finanční instituce s ním nespolupracují. Za poplatek sice můžete získat určité informace, ale budou vám spíše k ničemu – vydaná potvrzení o bezdlužnosti nejsou finančními institucemi uznávána.

.

Protože se problematikou dluhů a odpovědného zadlužování zabýváme, budeme se věnovat i této problematice.



Úvěrových registrů je v ČR několik – vyznáte se v nich?

Diskutovat (0)