Více než polovina obyvatel kraje se setkala s lichvářem, je to jeden z nejhorších výsledků v republice

Čtvrtina obyvatel kraje přiznala, že nedokáže rozlišit mezi bezpečným poskytovatelem úvěru a lichvářem, 32 % respondentů neví, kde zjistit, zda je daný poskytovatel úvěru bezpečný, 8,4 % přiznalo, že nezná rizika, který jejich úvěr má. I to jsou výsledky průzkumu, který upozorňuje na riziko vlivu podvodných poskytovatelů úvěru v regionech. „Jedním z nástrojů, který může spotřebitelům pomoci při orientaci na trhu, je například právě projekt Navigátor bezpečného úvěru, který jednou za rok hodnotí úvěrový trh v České republice a poskytuje tak návod a doporučení, u koho je bezpečné podepsat úvěrovou smlouvu,“ říká profesor Michal Mejstřík, člen vládního NERV, ředitel poradenské společnosti EEIP a jeden ze spolutvůrců tohoto projektu. Jak dodává, obyvatelé Moravskoslezského kraje se zároveň příliš nezajímají o to, jaké sankce za předčasné splacení úvěru jim hrozí (9 %), opatrnější jsou naopak k sankcím za nesplacení úvěru – to dopředu nesleduje jen 5 % z nich.

Velmi dobrých výsledků dosáhli obyvatelé kraje v parametru „trvám na prostudování smlouvy před tím, než ji podepíšu“ – 100 % respondentů uvedlo, že by smlouvu bez přečtení nepodepsalo. „V tomto ohledu patří Moravskoslezský kraj mezi několik málo krajů v republice s takto dobrým a jednoznačným výsledkem. Domnívám se, že se zde již projevila podpora finanční gramotnosti, která se právě do tohoto regionu dlouhodobě soustředí,“ uvedl profesor Mejstřík. Problémem ale zůstávají komplikované smlouvy se skrytými hrozbami. „Lidé si tak sice smlouvy prostudují, ale rizika v nich neodhalí a podepíšou tak i nevýhodné, nebo dokonce přímo nebezpečné smlouvy,“ upozorňuje profesor Mejstřík.

A podle čeho by obyvatelé kraje lichváře poznali? Podle 27 % jednají lichváři rychle, arogantně a nátlakově, pro 21 % z nich je základním charakteristickým rysem vysoký úrok, 19 % respondentů uvádí, že lichvář zneužívá sociální situace spotřebitelů. „Moderní lichvář mnohdy nesplňuje klišé, pod kterým si jej představujeme,“ varuje Michal Mejstřík. Jak dále dodává, jedná se v současné době o solidně vypadající „manažery“, kteří nabízejí produkt na první pohled bezpečný. „Nebezpečí se ale skrývá v detailech, například v netransparentní smlouvě se skrytými sankcemi,“ varuje Mejstřík.

A na co lidé v kraji spotřebitelské úvěry nejčastěji využívají? Vysoké procento obyvatel uvedlo, že k vyřešení finanční situace u svých blízkých (28 %), stejný počet obyvatel kraje na vybavení domácnosti či pro zlepšení zdraví. 23 % z oslovených uvedlo, že úvěru využívají na nákup vozu či motocyklu, necelých 19 % pak na zajištění podnikání. Vysoké procento (11,5 %) obyvatel kraje se přiznalo, že spotřebitelským úvěrem řeší refinancování stávajících půjček. „Refinancování půjček může být dobrou cestou k úspoře. Mělo by se ale vždy jednat o nahrazení nevýhodného či nebezpečného úvěru za úvěr bezpečný,“ vysvětluje Petr Teplý, výzkumný pracovník Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Více než 35 % oslovených obyvatel kraje přiznalo, že nemají přehled o tom, jaké půjčky mají jejich rodinní příslušníci. „Přitom neschopnost splácet se může výrazně negativně dotknout celé rodiny, obzvláště půjčí-li si u lichvářů,“ vysvětluje profesor Michal Mejstřík. Vysoké procento rodičů v kraji se navíc o úvěrech nebaví se svými dětmi (28,5 %). „I to je velmi špatně. Finanční gramotnost by vždy měla začínat doma, v rodině, pokud se rodiče později nezajímají o to, jaké úvěrové smlouvy jejich děti podepsaly, je to špatná vizitka celé společnosti,“ uzavírá Mejstřík.