Zákon o praní špinavých peněz – do banky musíme, a basta?
Zákon o 254/2004 Sb. o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona o správě daní, jenž je u veřejnosti znám spíše jako „zákon proti praní špinavých peněz“, ukládá všem subjektům povinnost uskutečňovat platby v ekvivalentu 15 tisíc eur bezhotovostně. Poskytnutím či přijetím platby v hotovosti se fyzická osoba dopouští přestupku (pokuta až 500 tisíc Kč), stejná aktivita (přijetí či poskytnutí platby nad limit v hotovosti) je u právnických osob kvalifikována jako správní delikt oceněný pokutou až do výše 5 milionů Kč.
Povinnost realizovat platby bezhotovostním způsobem zákonodárci obhajují nutným omezením, které má zabránit praní špinavých peněz a korupci. Obzvlášť v České republice je takový zákon nutností, říká se často. Je tomu ale skutečně tak? Nechceme samozřejmě tvrdit, že v ČR k podobným jevům nedochází – nejsme blázni, ale spíše se zamyslet nad tím, zda výše zmíněný zákon skutečně pomáhá, případně komu ano a komu ne. Za prvé: data z praxe zjevně ukazují, že zmíněný zákon nefunguje. Mezi lety 2005 a 2009 bylo v České republice za trestný čin praní špinavých peněz odsouzeno pouhých 29 lidí. Myslet si, že v ČR došlo za pět let k dvaceti devíti případům vyprání špinavých peněz z trestné činnosti? Člověk nemusí být zrovna elitní vyšetřovatel, aby poznal, že jde o naprosto absurdní číslo, zejména v kontextu všech těch „Jobových zvěstí“, které se téměř každodenně dozvídáme u snídaně z denního tisku. Zajímavé je popřemýšlet i nad tématem, kolika lidí se zmíněná problematika vlastně týká. Opravdu je efektivní ve vyspělé společnosti, na počátku třetího tisíciletí uplatňovat princip kolektivní viny? Několik lidí použilo nůž k vraždě. Zakážeme všechny nože? Ne. Několik lidí se zabilo na kole. Zakážeme používání kol? Ne. Několik lidí zneužívalo platby větší hotovosti k praní špinavých peněz. Zakážeme všechny takové platby v hotovosti? Ano! Kolektivní vina je typickým způsobem „řešení“ problémů legislativní cestou. Nevidíme jediný důvod, proč by ctihodní a bezúhonní občané nemohli pracovat s legitimně nabytou hotovostí, zvláště pak v době, kdy legitimně nemusejí institucím věřit. To totiž ukázala zkušenost z finanční krize, kdy se do problémů mohou dostat i velké finanční ústavy. Malé krádeže zákon nepostihuje, velcí zloději jej dokázali obejít vždy a dokážou to i teď. Pokud někdo vykrade trezor banky, jistě ani neměl v úmyslu jít na první přepážku jiné pobočky a peníze si vložit na běžný účet. To platí i pro politika, který vydělá desítky milionů obchodem s akciemi, jež se naskytne „jednou za život“. A nakonec na to doplatí Pepa Novák z Horní Dolní, kterému soused půjčil na oktávku a on mu to jde vlastnoručně vydřenými penězi splatit. Z výše uvedeného vyplývá klíčová otázka – existuje vůbec někdo, kdo chtěl legalizovat peníze z trestné činnosti, ale kvůli zákonu se mu to nepovedlo? Těžko říct, ale informace z „podsvětí“, které na povrch pronikají prostřednictvím práce investigativních žurnalistů (např. Ekonom 21. 12. 2010 Jak se perou peníze?; Ekonom 21. 12. 2010 Deset praček; Ekonom 10. 2. 2011 Jak se pere v Hazardistánu?), napovídají, že odpověď na výše uvedenou zakázku je spíše záporná. Nejvíce peněz se vypere prostřednictvím podvodů s fingovanými sázkami a výhrami v kasinech a hernách, což je oblast, na kterou zákon vůbec nemyslí. Takový čistý milion Kč si pak „šťastný výherce“ do banky rád přinese uložit. A nikdo mu nic nedokáže… Všechny domnělé efekty zákona stojí na hliněných nohou. Až na jeden: Zákon proti legalizaci peněz z trestné činnosti jednoznačně nahrává bankám. Pokud člověk nemá jinou volbu než posílat platby nad 15 tisíc euro elektronicky, pro banky je to poplatkový ráj. Zkuste se podívat do sazebníku a zjistit, kolik bude stát vložení půl milionu Kč na účet a podání příkazu k úhradě na papírovém nosiči na přepážce, popřípadě vklad peněz na účet třetí osoby. Všechny tyto aktivity patří k nejdražším položkám v sazebníku. Zákon tak obyvatelům způsobuje nemalé peněžní náklady. Pokud banky křičí po tržním prostředí a odstranění nesmyslné regulace, měly kritizovat i zákon proti praní špinavých peněz. I toto je regulace, liší se jen v tom, že chrání banky, nikoliv klienty. ČTĚTE TAKÉ: Aféra Věcí Veřejných ukázala, že zákon o praní špinavých peněz nefunguje
Zákon o praní špinavých peněz – do banky musíme, a basta?
I přijdou tímto dopisem, nabízím své služby grant financování, pokud jste v nouzi. Financování je ...
přesně, prapůvodně možná bylo motivem bojovat proti praní špinavých peněz, ale výsledkem je trestání...
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3140 | |
1 USD | 23,4540 | |
1 PLN | 5,8640 | |
1 GBP | 29,6035 | |
1 CHF | 25,9030 | |
100 HUF | 6,4000 | |
1 RON | 5,0905 |
Zprávy z devizového trhu
- Domácí HDP v roce 2023 klesl o 0,2 %
28. 03. 2024 - Šedivé úterý příliš kurzových pohybů nepřineslo
27. 03. 2024 - Region vlající ve stínu eurodolaru
26. 03. 2024 - Fotbal a data
25. 03. 2024 - Koruna se vrací k oslabování
22. 03. 2024 - Koruna po zasedání ČNB posílila
21. 03. 2024 - Ne zda, ale jak moc dnes ČNB sníží sazby?
20. 03. 2024