Zlatá koruna - více než 80% Čechů pokládá penzijní reformu za nevyhnutelnou


04. 10. 2010  13:01     Jaroslav Brož     komentáře (0)

Podle exkluzivního výzkumu zpracovaného společností Ipsos Tambor pro VIII. Mezinárodní fórum Zlaté koruny, které se sejde zítra v Praze pod názvem Penzijní reforma – „Budem chudí důchodci?“, je většina obyvatel přesvědčena o nezbytnosti penzijní reformy, jejíž zavedení se dlouhá léta odsouvalo. Výzkum současně ukázal, že mezi lidmi je jen malá ochota převzít větší odpovědnost za finanční zajištění ve stáří, než tomu bylo dosud.





„Výzkum potvrdil, že penzijní reformu potřebujeme a že si to většina lidí uvědomuje. Již méně si mnozí z nás uvědomují, jak radikálním a někdy i bolestným zásahem do života bude. Stačí porovnat představy, které dnes lidé o výši svého budoucího důchodu mají s tím, kolik jsou ochotni si na takový důchod přispět. Většině chybějí informace, jaké změny reforma přinese a na co se mají připravit. I tak to bude pro mnohé vstup do neznáma a nelze se ani divit, že populace čeká na nějakou vysvětlující kampaň. Vláda by s ní neměla otálet, protože tentokrát bude více než kdy jindy zapotřebí lidi o užitečnosti takto zásadních změn přesvědčit,“ říkák výzkumu Pavel Doležal, ředitel Zlaté koruny.   Nejnovější výzkum k důchodové reformě se uskutečnil začátkem září a na otázky odpovídalo 1047 lidí ve věku 18 – 65 let v reprezentativním vzorku podle regionu, velikosti místa bydliště, pohlaví, věku a vzdělání.   V rámci výzkumu téměř 90 procent dotázaných (88 %) přiznalo, že má obavy z poklesu životní úrovně v důchodovém věku. O něco větší obavy z možného poklesu životní úrovně mají ženy a lidé s nižším vzděláním. Větší obavy z výraznějšího poklesu životní úrovně projevují také lidé v produktivním věku v rozmezí 35 – 54 let.   Na stáří si formou penzijního připojištění spoří v současné době 60 % lidí. Zhruba třetina dotázaných (32 %) uvedla, že se teprve chystá v budoucnu spořit, naopak 7 % dotázaných nehodlá spořit ani v budoucnu. Nejvíce těch, kteří si nechtějí spořit, je mezi lidmi s nízkým příjmem a základním vzděláním. Na důchod si spoří výrazně méně mladší generace ve věku 18 – 24 let (25 %), na rozdíl od většiny starších lidí nad 45 let, kterých si spoří 74 %.   Jako hlavním důvod, proč si na důchod nespoří, uvádí 70 % lidí nedostatek finančních prostředků. Nejvíce peníze scházejí lidem s nízkým příjmem a základním vzděláním (73 %). Nejvíce těch, kteří zatím nepovažují spoření za nutné, je mezi lidmi s nadprůměrným a vyšším příjmem (36 %) a lidmi s vysokoškolským vzděláním (35 %).  

 

Výzkum potvrdil malou ochotu lidí spořit si měsíčně na důchod vyšší částky. Nejvíce lidí (34 %) na penzijní připojištění přispívá částkou v rozmezí 201 – 500 Kč, téměř pětina (19 %) jen částkou do 200 Kč. Pouze necelá čtvrtina populace (23 %) by spořila 501 – 1000 Kč, a více než 2000 Kč, což by bylo optimální, pouhá 3 %.   Pokud se týká očekávané výše důchodu, pro třetinu dotázaných by byl přijatelný důchod v rozmezí 14 – 16 tisíc Kč. Více než polovině lidí se základním vzděláním a podprůměrným příjmem by stačilo 12 – 14 tisíc Kč nebo jen 8 – 10 tisíc. Celkově uvádí nižší částky mladší generace, neboť 64 % respondentů do 24 let označilo za „slušný“ důchod 12 tisíc Kč, zatímco ve věkové skupině nad 55 let by se s tímto důchodem spokojilo jen 45 % lidí.   Potvrzuje se, že představa o výši důchodu se u většiny lidí vcelku realisticky odvíjí od výše jejich příjmů. Dokládají to i výsledky výzkumu, podle nichž téměř tři čtvrtiny (73 %) dotázaných souhlasí s tím, že by měl být důchod podle výše příjmu odstupňován. Shodnou se na tom vzácně jak příslušníci mladší, tak i starší generace.   Více než polovina obyvatel (54 %) by souhlasila s tím, aby část peněz z průběžného systému důchodového pojištění byla vyvedena do soukromých fondů, tzv. opt-out. Nejvíce tuto myšlenku podporují lidé se středoškolským vzděláním (59 %) a 70 % mladých lidí do 34 let. Téměř tři čtvrtiny dotazovaných (72 %) si myslí, že spoření v rámci těchto fondů by mělo být dobrovolné a nikoliv povinné. Pro povinné spoření se vyslovila pětina lidí (20 %). Zároveň 75 % lidí uvádí, že by se o své peníze v soukromých fondech báli. Týká se to všech sledovaných kategorií a jen o něco méně obav projevují lidé s vysokoškolským vzděláním a mladí lidé do 24 let.   Výzkum dále zjišťoval, jaké politické straně lidé nejvíce věří při prosazování penzijní reformy. Ukazuje se, že více než pětina lidí (22 %) v tomto směru nevěří žádné politické straně a další téměř pětina lidí nemá jasný názor. Pokud jde o jednotlivé politické strany, největší důvěru (19 %) má ČSSD, za ní jsou s menším odstupem ODS (15 %) a TOP 09 (13 %), Věci veřejné mají podporu pouze 6 %, KSČM 4 %. Další politické strany dostaly pouze 1 procento či méně.   Výzkum agentury Ipsos také ukázal, že informovanost veřejnosti o změnách, které se chystají v rámci penzijní reformy, je zcela nedostatečná. Pouze 25 % dotázaných uvedlo, že má dostatek informací o krocích, které se připravují v rámci reformy. Informovanost je větší u lidí s vyšším vzděláním (33 %) a vyšším příjmem (28 %).  

„Populace má ráda jasno ve věcech, které se dotýkají jejich denního života a perspektivně obsahu jejich peněženky. Proto si téměř všichni obyvatelé ČR – přesně 96 % - myslí, že by vláda měla připravit vysvětlovací kampaň, v níž by veřejnost podrobně seznámila se všemi svými kroky v oblasti penzijní reformy,“ dodává k výzkumu Tomáš Macků z agentury Ipsos Tambor, která výzkum pro Zlatou korunu v září 2010 zrealizovala.



Zlatá koruna - více než 80% Čechů pokládá penzijní reformu za nevyhnutelnou

Diskutovat (0)


Bankám jsme v roce 2019 na poplatcích již celkem zaplatili

31270761292

Certifikovaný kalkulátor poplatků

Jednoduše si vypočítejte své bankovní poplatky

Kalkulátor

Poradna